Psalm 78
1 Eine Unterweisung Assaphs. Höre, mein Volk, mein Gesetz; neiget eure Ohren zu der Rede meines Mundes!
Vyučující, Azafovi. Pozoruj, lide můj, zákona mého, nakloňte uší svých k slovům úst mých.
2 Ich will meinen Mund auftun zu Sprüchen und alte Geschichte aussprechen,
Otevru v podobenství ústa svá, vypravovati budu přípovídky starobylé.
3 die wir gehöret haben und wissen und unsere Väter uns erzählet haben,
Co jsme slýchali i poznali, a co nám otcové naši vypravovali,
4 daß wir's nicht verhalten sollen ihren Kindern, die hernach kommen, und verkündigen den Ruhm des HERRN und seine Macht und Wunder, die er getan hat.
Nezatajíme toho před syny jejich, kteříž budoucím potomkům svým vypravovati budou chvály Hospodinovy, ano i moc jeho a divné skutky jeho, kteréž činil.
5 Er richtete ein Zeugnis auf in Jakob und gab ein Gesetz in Israel, das er unsern Vätern gebot, zu lehren ihre Kinder,
Neboť jest vyzdvihl svědectví v Jákobovi, a zákon vydal v Izraeli, což přikázal otcům našim, aby v známost uvodili synům svým,
6 auf daß die Nachkommen lerneten und die Kinder, die noch sollten geboren werden, wenn sie aufkämen, daß sie es auch ihren Kindern verkündigten,
Aby to poznal věk potomní, synové, kteříž se zroditi měli, a ti povstanouce, aby vypravovali dítkám svým,
7 daß sie setzten auf Gott ihre Hoffnung und nicht vergäßen der Taten Gottes und seine Gebote hielten,
Aby pokládali v Bohu naději svou, a nezapomínali se na skutky Boha silného, ale ostříhali přikázaní jeho,
8 und nicht würden wie ihre Väter, eine abtrünnige und ungehorsame Art, welchen ihr Herz nicht fest war, und ihr Geist nicht treulich hielt an Gott;
Aby nebývali jako otcové jejich, pokolení zpurné a protivné, národ, kterýž nenapravil srdce svého, a nebyl věrný Bohu silnému duch jeho.
9 wie die Kinder Ephraim, so geharnischt den Bogen führeten, abfielen zur Zeit des Streits.
Jako synové Efraim zbrojní, ač uměle z lučiště stříleli, však v čas boje zpět se obrátili,
10 Sie hielten den Bund Gottes nicht und wollten nicht in seinem Gesetz wandeln,
Nebo neostříhali smlouvy Boží, a v zákoně jeho zpěčovali se choditi.
11 und vergaßen seiner Taten und seiner Wunder, die er ihnen erzeiget hatte.
Zapomenuli se na činy jeho, a na divné skutky jeho, kteréž jim ukázal.
12 Vor ihren Vätern tat er Wunder in Ägyptenland, im Felde Zoan.
Před otci jejich činil divy v zemi Egyptské, na poli Soan.
13 Er zerteilete das Meer und ließ sie durchhin gehen; und stellete das Wasser wie eine Mauer.
Rozdělil moře, a převedl je; učinil, aby stály vody jako hromada.
14 Er leitete sie des Tages mit einer Wolke und des Nachts mit einem hellen Feuer.
Vedl je ve dne v oblace, a každé noci v jasném ohni.
15 Er riß die Felsen in der Wüste und tränkete sie mit Wasser die Fülle;
Protrhl skály na poušti, a napájel je jako z propastí velikých.
16 und ließ Bäche aus dem Felsen fließen, daß sie hinabflossen wie Wasserströme.
Vyvedl potoky z skály, a učinil, aby vody tekly jako řeky.
17 Noch sündigten sie weiter wider ihn und erzürneten den höchsten in der Wüste;
A však vždy přičíněli hříchů proti němu, a popouzeli Nejvyššího na poušti.
18 und versuchten Gott in ihrem Herzen, daß sie Speise forderten für ihre Seelen;
A pokoušeli Boha silného v srdci svém, žádajíce pokrmu podlé líbosti své.
19 und redeten wider Gott und sprachen: Ja, Gott sollte wohl können einen Tisch bereiten in der Wüste!
A mluvili proti Bohu, řkouce: Zdaliž bude moci Bůh silný připraviti stůl na této poušti?
20 Siehe, er hat wohl den Felsen geschlagen, daß Wasser flossen und Bäche sich ergossen; aber wie kann er Brot geben und seinem Volk Fleisch verschaffen?
Aj, udeřilť jest v skálu, a tekly vody, a řeky se rozvodnily. Zdali také bude moci dáti chleba? Zdali nastrojí masa lidu svému?
21 Da nun das der HERR hörete, entbrannte er, und Feuer ging an in Jakob und Zorn kam über Israel,
A protož uslyšav Hospodin, rozhněval se, a oheň zažžen jest proti Jákobovi, a prchlivost vstoupila na Izraele,
22 daß sie nicht glaubeten an Gott und hoffeten nicht auf seine Hilfe.
Proto že se nedověřili Bohu, a neměli naděje v spasení jeho,
23 Und er gebot den Wolken droben und tat auf die Türen des Himmels;
Ačkoli rozkázal oblakům shůry, a průduchy nebeské otevřel,
24 und ließ das Man auf sie regnen, zu essen, und gab ihnen Himmelbrot.
A dštil na ně mannou ku pokrmu, a obilé nebeské dával jim.
25 Sie aßen Engelbrot; er sandte ihnen Speise die Fülle.
Chléb mocných jedl člověk, seslal jim pokrmů do sytosti.
26 Er ließ weben den Ostwind unter dem Himmel und erregte durch seine Stärke den Südwind.
Obrátil vítr východní u povětří, a přivedl mocí svou vítr polední.
27 Und ließ Fleisch auf sie regnen wie Staub und Vögel wie Sand am Meer;
I dštil na ně masem jako prachem, a ptactvem pernatým jako pískem mořským.
28 und ließ sie fallen unter ihr Lager allenthalben, da sie wohneten.
Spustil je do prostřed vojska jejich, a všudy vůkol stanů jejich.
29 Da aßen sie und wurden allzu satt; er ließ sie ihre Lust büßen.
I jedli, a nasyceni jsou hojně, a dal jim to, čehož žádali.
30 Da sie nun ihre Lust gebüßet hatten und sie noch davon aßen,
Ještě nevyplnili žádosti své, ještě pokrm byl v ústech jejich,
31 da kam der Zorn Gottes über sie und erwürgete die Vornehmsten unter ihnen und schlug danieder die Besten in Israel.
A v tom prchlivost Boží připadla na ně, a zbil tučné jejich, a přední Izraelské porazil.
32 Aber über das alles sündigten sie noch mehr und glaubten nicht an seine Wunder.
S tím se vším vždy ještě hřešili, a nevěřili předivným skutkům jeho.
33 Darum ließ er sie dahinsterben, daß sie nichts erlangeten, und mußten ihr Leben lang geplaget sein.
A protož dopustil na ně, že marně skonali dny své, a léta svá s chvátáním.
34 Wenn er sie erwürgete, suchten sie ihn und kehreten sich frühe zu Gott
Když je hubil, jestliže ho hledali, a zase k Bohu silnému hned na úsvitě se navraceli,
35 und gedachten, daß Gott ihr Hort ist und Gott der Höchste ihr Erlöser ist,
Rozpomínajíce se na to, že Bůh byl skála jejich, a Bůh silný nejvyšší vykupitel jejich:
36 und heuchelten ihm mit ihrem Munde und logen ihm mit ihrer Zunge.
(Ačkoli mu s pochlebenstvím mluvili ústy svými, a jazykem svým lhali jemu.
37 Aber ihr Herz war nicht fest an ihm und hielten nicht treulich an seinem Bunde.
A srdce jejich nebylo upřímé před ním, aniž se věrně měli v smlouvě jeho),
38 Er aber war barmherzig und vergab die Missetat und vertilgte sie nicht; und wendete oft seinen Zorn ab und ließ nicht seinen ganzen Zorn gehen.
On jsa milosrdný, odpouštěl nepravosti jejich, a nezahladil jich; častokrát odvracel hněv svůj, a nevzbuzoval vší zůřivosti své.
39 Denn er gedachte, daß sie Fleisch sind, ein Wind, der dahinfähret und nicht wiederkommt.
Nebo pamatoval, že jsou tělo, vítr, kterýž odchází, a nenavracuje se zase.
40 Sie erzürneten ihn gar oft in der Wüste und entrüsteten ihn in der Einöde.
Kolikrát jsou ho dráždili na poušti, a k bolesti přivodili na pustinách.
41 Sie versuchten Gott immer wieder und meisterten den Heiligen in Israel.
Týž i týž navracujíce se, pokoušeli Boha silného, a svatému Izraelskému cíle vyměřovali.
42 Sie dachten nicht an seine Hand des Tages, da er sie erlösete von den Feinden,
Nepamatovali na moc jeho, a na ten den, v kterémž je vysvobodil z ssoužení,
43 wie er denn seine Zeichen in Ägypten getan hatte und seine Wunder im Lande Zoan,
Když činil v Egyptě znamení svá, a zázraky své na poli Soan,
44 da er ihr Wasser in Blut wandelte, daß sie ihre Bäche nicht trinken konnten;
Když obrátil v krev řeky a potoky jejich, tak že jich píti nemohli.
45 da er Ungeziefer unter sie schickte, die sie fraßen, und Kröten, die sie verderbeten,
Dopustil na ně směsici žížal, aby je žraly, a žáby, aby je hubily.
46 und gab ihr Gewächs den Raupen und ihre Saat den Heuschrecken;
A dal chroustům úrody jejich, a úsilí jejich kobylkám.
47 da er ihre Weinstöcke mit Hagel schlug und ihre Maulbeerbäume mit Schloßen;
Stloukl krupami réví jejich, a stromy fíkové jejich ledem.
48 da er ihr Vieh schlug mit Hagel und ihre Herden mit Strahlen;
Vydal krupobití na hovada jejich, a na dobytek jejich uhlí řeřavé.
49 da er böse Engel unter sie sandte in seinem grimmigen Zorn und ließ sie toben und wüten und Leid tun;
Poslal na ně prchlivost hněvu svého, rozpálení, zůřivost i ssoužení, dopustiv na ně anděly zlé.
50 da er seinen Zorn ließ fortgehen und ihre Seelen vor dem Tode nicht verschonete und ließ ihr Vieh an der Pestilenz sterben;
Uprostrannil stezku prchlivosti své, neuchoval od smrti duše jejich, ano i na hovada jejich mor dopustil.
51 da er alle Erstgeburt in Ägypten schlug, die ersten Erben in den Hütten Hams.
A pobil všecko prvorozené v Egyptě, prvotiny síly v staních Chamových.
52 Und ließ sein Volk ausziehen wie Schafe und führete sie wie eine Herde in der Wüste.
Ale lid svůj vyvedl jako ovce, a vodil se s nimi jako s stádem po poušti.
53 Und er leitete sie sicher, daß sie sich nicht fürchteten; aber ihre Feinde bedeckte das Meer.
Vodil je v bezpečnosti, tak že nestrašili, nepřátely pak jejich přikrylo moře,
54 Und brachte sie in seine heilige Grenze, zu diesem Berge, den seine Rechte erworben hat.
Až je přivedl ku pomezí svatosti své, na horu tu, kteréž dobyla pravice jeho.
55 Und vor ihnen her die Völker und ließ ihnen das Erbe austeilen und ließ in jener Hütten die Stämme Israels wohnen.
Vyhnav před tváří jejich národy, způsobil to, aby jim na provazec dědictví jejich přišli, a aby přebývala v staních jejich pokolení Izraelská.
56 Aber sie versuchten und erzürneten Gott, den Höchsten, und hielten seine Zeugnisse nicht;
Však vždy předce pokoušeli a dráždili Boha nejvyššího, a svědectví jeho neostříhali.
57 und fielen zurück und verachteten alles, wie ihre Väter, und hielten nicht, gleichwie ein loser Bogen;
Ale zpět odšedše, převráceně činili, jako i předkové jejich; uchýlili se jako mylné lučiště.
58 und erzürneten ihn mit ihren Höhen und reizeten ihn mit ihren Götzen.
Nebo popouzeli ho výsostmi svými, a rytinami svými k horlení přivedli jej.
59 Und da das Gott hörete, entbrannte er und verwarf Israel sehr,
Slyšel Bůh, a rozhněval se, a u velikou ošklivost vzal Izraele,
60 daß er Seine Wohnung zu Silo ließ fahren, die Hütte, da er unter Menschen wohnete;
Tak že opustiv příbytek v Sílo, stánek, kterýž postavil mezi lidmi,
61 und gab ihre Macht ins Gefängnis und ihre HERRLIchkeit in die Hand des Feindes;
Vydal v zajetí sílu svou, a slávu svou v ruce nepřítele.
62 und übergab sein Volk ins Schwert und entbrannte über sein Erbe.
Dal pod meč lid svůj, a na dědictví své se rozhněval.
63 Ihre junge Mannschaft fraß das Feuer, und ihre Jungfrauen mußten ungefreiet bleiben.
Mládence jeho sežral oheň, a panny jeho nebyly chváleny.
64 Ihre Priester fielen durchs Schwert, und waren keine Witwen, die da weinen sollten.
Kněží jejich od meče padli, a vdovy jejich neplakaly.
65 Und der HERR erwachte wie ein Schlafender, wie ein Starker jauchzet, der vom Wein kommt,
Potom pak procítil Pán jako ze sna, jako silný rek, kterýž po víně sobě vykřikuje.
66 und schlug seine Feinde von hinten und hängete ihnen eine ewige Schande an.
A ranil nepřátely své po zadu, a u věčné pohanění je vydal.
67 Und verwarf die Hütte Josephs und erwählte nicht den Stamm Ephraim,
Ačkoli pak pohrdl stánkem Jozefovým, a pokolení Efraimova nevyvolil,
68 sondern erwählete den Stamm Juda, den Berg Zion, welchen er liebte.
Však vyvolil pokolení Judovo, horu Sion, kterouž zamiloval.
69 Und bauete sein Heiligtum hoch, wie ein Land, das ewiglich fest stehen soll.
A vystavěl sobě, jako hrad vysoký, svatyni svou, jako zemi, kterouž utvrdil na věky.
70 Und erwählete seinen Knecht David und nahm ihn von den Schafställen;
A vyvolil Davida služebníka svého, vzav jej od chlévů stáda.
71 von den säugenden Schafen holte er ihn, daß er sein Volk Jakob weiden sollte und sein Erbe Israel.
Když chodil za ovcemi březími, zavedl jej, aby pásl Jákoba, lid jeho, a Izraele, dědictví jeho.
72 Und er weidete sie auch mit aller Treue und regierte sie mit allem Fleiß.
Kterýž pásl je v upřímnosti srdce svého, a zvláštní opatrností rukou svých vodil je.
