Psalm 64
1 Ein Psalm Davids, vorzusingen. Höre, Gott, meine Stimme in meiner Klage; behüte mein Leben vor dem grausamen Feinde!
Přednímu z kantorů, žalm Davidův. Slyš, ó Bože, hlas můj, když naříkám, před hrůzou nepřítele ostříhej života mého.
2 Verbirg mich vor der Sammlung der Bösen, vor dem Haufen der Übeltäter,
Skrej mne před úklady zlostníků, před zbouřením těch, kteříž páší nepravost,
3 welche ihre Zunge schärfen wie ein Schwert, die mit ihren giftigen Worten zielen wie mit Pfeilen,
Kteříž naostřili jako meč jazyk svůj, naměřili střelu svou, řeč přehořkou.
4 daß sie heimlich schießen den Frommen; plötzlich schießen sie auf ihn ohne alle Scheu.
Aby stříleli z skrýší na upřímého; nenadále naň vystřelují, aniž se koho bojí.
5 Sie sind kühn mit ihren bösen Anschlägen und sagen, wie sie Stricke legen wollen, und sprechen: Wer kann sie sehen?
Zatvrzují se ve zlém, smlouvají se, jak by poléci mohli osídla, a říkají: Kdo je spatří?
6 Sie erdichten Schalkheit und halten's heimlich, sind verschlagen und haben geschwinde Ränke.
Vyhledávají snažně nešlechetnosti, hyneme od ran přelstivých; takť vnitřnost a srdce člověka hluboké jest.
7 Aber Gott wird sie plötzlich schießen, daß ihnen wehe tun wird.
Ale jakž Bůh vystřelí na ně prudkou střelu, poraženi budou.
8 Ihre eigene Zunge wird sie fällen, daß ihrer spotten wird, wer sie siehet.
A ku pádu je přivede vlastní jazyk jejich; vzdálí se jich každý, kdož by je viděl.
9 Und alle Menschen, die es sehen, werden sagen: Das hat Gott getan, und merken, daß es sein Werk sei.
I budou se báti všickni lidé, a ohlašovati skutek Boží, a k srozumívání dílu jeho příčinu dadí.
Spravedlivý pak veseliti se bude v Hospodinu, a v něm doufati, anobrž chlubiti se budou všickni, kteříž jsou upřímého srdce.
