< Psalm 63 >
1 Ein Psalm Davids, da er war in der Wüste. Gott, du bist mein Gott; frühe wache ich zu dir. Es dürstet meine Seele nach dir, mein Fleisch verlanget nach dir, in einem trockenen und dürren Lande, da kein Wasser ist.
Žalm Davidův, když byl na poušti Judské. Bože, Bůh silný můj ty jsi, tebeť hned v jitře hledám, tebe žízní duše má, po tobě touží tělo mé, v zemi žíznivé a vyprahlé, v níž není vody,
2 Daselbst sehe ich nach dir in deinem Heiligtum, wollte gerne schauen deine Macht und Ehre.
Abych tě v svatyni tvé spatřoval, a viděl sílu tvou a slávu tvou,
3 Denn deine Güte ist besser denn Leben. Meine Lippen preisen dich.
(Neboť jest lepší milosrdenství tvé, nežli život), aby tě chválili rtové moji,
4 Daselbst wollte ich dich gerne loben mein Leben lang und meine Hände in deinem Namen aufheben.
A tak abych tobě dobrořečil, pokudž jsem živ, a ve jménu tvém pozdvihoval rukou svých.
5 Das wäre meines Herzens Freude und Wonne, wenn ich dich mit fröhlichem Munde loben sollte.
Jako tukem a sádlem sytila by se tu duše má, a s radostným rtů prozpěvováním chválila by tě ústa má.
6 Wenn ich mich zu Bette lege, so denke ich an dich; wenn ich erwache, so rede ich von dir.
Jistě žeť na tě pamětliv jsem i na ložci svém, každého bdění nočního přemýšlím o tobě.
7 Denn du bist mein Helfer, und unter dem Schatten deiner Flügel rühme ich.
Nebo jsi mi býval ku pomoci, protož v stínu křídel tvých prozpěvovati budu.
8 Meine Seele hanget dir an; deine rechte Hand erhält mich.
Přilnula duše má k tobě, pravice tvá zdržuje mne.
9 Sie aber stehen nach meiner Seele, mich zu überfallen; sie werden unter die Erde hinunterfahren.
Pročež ti, kteříž hledají pádu duše mé, sami vejdou do největší hlubokosti země.
10 Sie werden ins Schwert fallen und den Füchsen zuteil werden.
Zabijí každého z nich ostrostí meče, i budou liškám za podíl.
Král pak veseliti se bude v Bohu, i každý, kdož skrze něho přisahá, chlubiti se bude; nebo ústa mluvících lež zacpána budou.