< Sprueche 21 >
1 Des Königs Herz ist in der Hand des HERRN wie Wasserbäche, und er neiget es, wohin er will.
Jako potůčkové vod jest srdce královo v ruce Hospodinově; kamžkoli chce, nakloňuje ho.
2 Einen jeglichen dünkt sein Weg recht sein; aber allein der HERR macht die Herzen gewiß.
Všeliká cesta člověka přímá se zdá jemu, ale kterýž zpytuje srdce, Hospodin jest.
3 Wohl und recht tun ist dem HERRN lieber denn Opfer.
Vykonávati spravedlnost a soud více se líbí Hospodinu nežli obět.
4 Hoffärtige Augen und stolzer Mut und die Leuchte der Gottlosen ist Sünde.
Vysokost očí, širokost srdce, a orání bezbožných jest hříchem.
5 Die Anschläge eines Endelichen bringen Überfluß; wer aber allzu jach ist, wird mangeln.
Myšlení bedlivého všelijak ku prospěchu přicházejí, ale každého toho, kdož kvapný jest, toliko k nouzi.
6 Wer Schätze sammelt mit Lügen, der wird fehlen und fallen unter die den Tod suchen.
Pokladové jazykem lživým shromáždění jsou marnost pomíjející hledajících smrti.
7 Der Gottlosen Rauben wird sie schrecken; denn sie wollten nicht tun, was recht war.
Zhouba, kterouž činí bezbožníci, bydliti bude u nich; nebo se zpěčují činiti soudu.
8 Wer einen andern Weg gehet, der ist verkehrt; wer aber in seinem Befehl gehet, des Werk ist recht.
Muž, jehož cesta převrácená jest, cizí jest, čistého pak dílo přímé jest.
9 Es ist besser wohnen im Winkel auf dem Dach, denn bei einem zänkischen Weibe in einem Hause beisammen.
Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.
10 Die Seele des Gottlosen wünschet Arges und gönnet seinem Nächsten nichts.
Duše bezbožného žádá zlého, ani přítel jeho jemu příjemný nebývá.
11 Wenn der Spötter gestraft wird, so werden die Albernen weise; und wenn man einen Weisen unterrichtet, so wird er vernünftig.
Posměvač když bývá trestán, hloupý bývá moudřejší; a když se uměle nakládá s moudrým, přijímá umění.
12 Der Gerechte hält sich weislich gegen des Gottlosen Haus; aber die Gottlosen denken nur Schaden zu tun.
Vyučuje Bůh spravedlivého na domě bezbožného, kterýž vyvrací bezbožné pro zlost.
13 Wer seine Ohren verstopft vor dem Schreien des Armen, der wird auch rufen und nicht erhöret werden.
Kdo zacpává ucho své k volání chudého, i on sám volati bude, a nebude vyslyšán.
14 Eine heimliche Gabe stillet den Zorn und ein Geschenk im Schoß den heftigen Grimm.
Dar skrytý ukrocuje prchlivost, a pocta v klíně hněv prudký.
15 Es ist dem Gerechten eine Freude zu tun, was recht ist, aber eine Furcht den Übeltätern.
Radostí jest spravedlivému činiti soud, ale hrůzou činitelům nepravosti.
16 Ein Mensch, der vom Wege der Klugheit irret, der wird bleiben in der Toten Gemeine.
Člověk bloudící z cesty rozumnosti v shromáždění mrtvých odpočívati bude.
17 Wer gern in Wollust lebt, wird mangeln; und wer Wein und Öl liebet, wird nicht reich.
Muž milující veselost nuzníkem bývá, a kdož miluje víno a masti, nezbohatne.
18 Der Gottlose muß für den Gerechten gegeben werden und der Verächter für die Frommen.
Výplatou za spravedlivého bude bezbožný, a za upřímé ošemetný.
19 Es ist besser wohnen im wüsten Lande denn, bei einem zänkischen und zornigen Weibe.
Lépe jest bydliti v zemi pusté než s ženou svárlivou a zlostnou.
20 Im Hause des Weisen ist ein lieblicher Schatz und Öl aber ein Narr verschlemmt es.
Poklad žádostivý a olej jest v příbytku moudrého, bláznivý pak člověk zžírá jej.
21 Wer der Barmherzigkeit und Güte nachjagt, der findet das Leben, Barmherzigkeit und Ehre.
Kdo snažně následuje spravedlnosti a milosrdenství, nalézá život, spravedlnost i slávu.
22 Ein Weiser gewinnet die Stadt der Starken und stürzet ihre Macht durch ihre Sicherheit.
Do města silných vchází moudrý, a boří pevnost doufání jeho.
23 Wer seinen Mund und Zunge bewahret, der bewahret seine Seele vor Angst.
Kdo ostříhá úst svých a jazyka svého, ostříhá od úzkosti duše své.
24 Der stolz und vermessen ist, heißt ein loser Mensch, der im Zorn Stolz beweiset.
Hrdého a pyšného jméno jest posměvač, kterýž vše s neochotností a pýchou dělá.
25 Der Faule stirbt über seinem Wünschen; denn seine Hände wollen nichts tun.
Žádost lenivého zabijí jej, nebo nechtí ruce jeho dělati.
26 Er wünscht täglich; aber der Gerechte gibt und versagt nicht.
Každého dne žádostí hoří, spravedlivý pak dává a neskoupí se.
27 Der Gottlosen Opfer ist ein Greuel; denn sie werden in Sünden geopfert.
Obět bezbožných ohavností jest, ovšem pak jestliže by ji s nešlechetností obětovali.
28 Ein lügenhaftiger Zeuge wird umkommen; aber wer gehorchet, den läßt man auch allezeit wiederum reden.
Svědek lživý zahyne, ale muž, kterýž co slyší, stále mluviti bude.
29 Der Gottlose fährt mit dem Kopf hindurch; aber wer fromm ist, des Weg wird bestehen.
Muž bezbožný zatvrzuje tvář svou, upřímý pak měří cestu svou.
30 Es hilft keine Weisheit, kein Verstand, kein Rat wider den HERRN.
Není žádné moudrosti, ani opatrnosti, ani rady proti Hospodinu.
31 Rosse werden zum Streittage bereitet; aber der Sieg kommt vom HERRN.
Kůň strojen bývá ke dni boje, ale Hospodinovo jest vysvobození.