Sprueche 18
1 Wer sich absondert, der sucht, was ihn gelüstet, und setzt sich wider alles, was gut ist.
Svémyslný hledá toho, což se jemu líbí, a ve všelijakou věc plete se.
2 Ein Narr hat nicht Lust am Verstand, sondern was in seinem Herzen steckt.
Nezalibuje sobě blázen v rozumnosti, ale v tom, což zjevuje srdce jeho.
3 Wo der Gottlose hinkommt, da kommt Verachtung und Schmach mit Hohn.
Když přijde bezbožný, přichází také pohrdání, a s lehkomyslným útržka.
4 Die Worte in eines Munde sind wie tiefe Wasser, und die Quelle der Weisheit ist ein voller Strom.
Slova úst muže vody hluboké, potok rozvodnilý pramen moudrosti.
5 Es ist nicht gut, die Person des Gottlosen achten, zu beugen den Gerechten im Gericht.
Přijímati osobu bezbožného není dobré, abys převrátil spravedlivého v soudu.
6 Die Lippen des Narren bringen Zank, und sein Mund ringet nach Schlägen.
Rtové blázna směřují k svadě, a ústa jeho bití se domluví.
7 Der Mund des Narren schadet ihm selbst, und seine Lippen fahen seine eigene Seele.
Ústa blázna k setření jemu, a rtové jeho osídlem duši jeho.
8 Die Worte des Verleumders sind Schläge und gehen einem durchs Herz.
Slova utrhače jsou jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
9 Wer laß ist in seiner Arbeit, der ist ein Bruder des, der das Seine umbringet.
Také ten, kdož jest nedbalý v práci své, bratr jest mrhače.
10 Der Name des HERRN ist ein festes Schloß; der Gerechte läuft dahin und wird beschirmet.
Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen.
11 Das Gut des Reichen ist ihm eine feste Stadt und wie eine hohe Mauer um ihn her.
Zboží bohatého jest město pevné jeho, a jako zed vysoká v mysli jeho.
12 Wenn einer zugrund gehen soll, wird sein Herz zuvor stolz; und ehe man zu Ehren kommt, muß man zuvor leiden.
Před setřením vyvyšuje se srdce člověka, ale před povýšením bývá ponížení.
13 Wer antwortet, ehe er höret, dem ist's Narrheit und Schande.
Kdož odpovídá něco, prvé než vyslyší, počítá se to za bláznovství jemu a za lehkost.
14 Wer ein fröhlich Herz hat, der weiß sich in seinem Leiden zu halten; wenn aber der Mut liegt, wer kann's tragen?
Duch muže snáší nemoc svou, ducha pak zkormouceného kdo snese?
15 Ein verständig Herz weiß sich vernünftiglich zu halten, und die Weisen hören gern, daß man vernünftiglich handelt.
Srdce rozumného dosahuje umění, a ucho moudrých hledá umění.
16 Das Geschenk des Menschen macht ihm Raum und bringt ihn vor die großen HERREN.
Dar člověka uprostranňuje jemu, a před oblíčej mocných přivodí jej.
17 Der Gerechte ist seiner Sache zuvor gewiß; kommt sein Nächster, so findet er ihn also.
Spravedlivý zdá se ten, kdož jest první v své při, ale když přichází bližní jeho, tedy stihá jej.
18 Das Los stillet den Hader und scheidet zwischen den Mächtigen.
Los pokojí svady, a mezi silnými rozeznává.
19 Ein verletzter Bruder hält härter denn eine feste Stadt; und Zank hält härter denn Riegel am Palast.
Bratr křivdou uražený tvrdší jest než město nedobyté, a svárové jsou jako závora u hradu.
20 Einem Mann wird vergolten, danach sein Mund geredet hat, und wird gesättiget von der Frucht seiner Lippen.
Ovocem úst jednoho každého nasyceno bývá břicho jeho, úrodou rtů svých nasycen bude.
21 Tod und Leben steht in der Zunge Gewalt; wer sie liebet, der wird von ihrer Frucht essen.
Smrt i život jest v moci jazyka, a ten, kdož jej miluje, bude jísti ovoce jeho.
22 Wer eine Ehefrau findet, der findet was Gutes und bekommt Wohlgefallen vom HERRN.
Kdo nalezl manželku, nalezl věc dobrou, a navážil lásky od Hospodina.
23 Ein Armer redet mit Flehen; ein Reicher antwortet stolz.
Poníženě mluví chudý, ale bohatý odpovídá tvrdě.
24 Ein treuer Freund liebet mehr und steht fester bei denn ein Bruder.
Ten, kdož má přátely, má se míti přátelsky, poněvadž přítel bývá vlastnější než bratr.
