< Sprueche 14 >
1 Durch weise Weiber wird das Haus erbauet; eine Närrin aber zerbricht es mit ihrem Tun.
Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
2 Wer den HERRN fürchtet, der gehet auf rechter Bahn; wer ihn aber verachtet, der weicht aus seinem Wege.
Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
3 Narren reden tyrannisch; aber die Weisen bewahren ihren Mund.
V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
4 Wo nicht Ochsen sind, da ist die Krippe rein; aber wo der Ochse geschäftig ist, da ist viel Einkommens.
Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
5 Ein treuer Zeuge lüget nicht; aber ein falscher Zeuge redet türstiglich Lügen.
Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
6 Der Spötter suchet Weisheit und findet sie nicht; aber dem Verständigen ist die Erkenntnis leicht.
Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
7 Gehe von dem Narren; denn du lernest nichts von ihm.
Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
8 Das ist des Klugen Weisheit, daß er auf seinen Weg merkt; aber das ist der Narren Torheit, daß es eitel Trug mit ihnen ist.
Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
9 Die Narren treiben das Gespött mit der Sünde; aber die Frommen haben Lust an den Frommen.
Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
10 Wenn das Herz traurig ist, so hilft keine äußerliche Freude.
Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
11 Das Haus der Gottlosen wird vertilget; aber die Hütte der Frommen wird grünen.
Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
12 Es gefällt manchem ein Weg wohl; aber endlich bringt er ihn zum Tode.
Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
13 Nach dem Lachen kommt Trauern, und nach der Freude kommt Leid.
Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
14 Einem losen Menschen wird's gehen, wie er handelt; aber ein Frommer wird über ihn sein.
Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
15 Ein Alberner glaubt alles; aber ein Witziger merkt auf seinen Gang.
Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
16 Ein Weiser fürchtet sich und meidet das Arge; ein Narr aber fährt hindurch türstiglich.
Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
17 Ein Ungeduldiger tut närrisch; aber ein Bedächtiger hasset es.
Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
18 Die Albernen erben Narrheit; aber es ist der Witzigen Krone, vorsichtiglich handeln.
Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
19 Die Bösen müssen sich bücken vor den Guten und die Gottlosen in den Toren des Gerechten.
Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
20 Einen Armen hassen auch seine Nächsten; aber die Reichen haben viel Freunde.
Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
21 Der Sünder verachtet seinen Nächsten; aber wohl dem, der sich der Elenden erbarmet!
Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
22 Die mit bösen Ränken umgehen, werden fehlen; die aber Gutes denken, denen wird Treue und Güte widerfahren.
Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
23 Wo man arbeitet, da ist genug; wo man aber mit Worten umgeht, da ist Mangel.
Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
24 Den Weisen ist ihr Reichtum eine Krone; aber die Torheit der Narren bleibt Torheit.
Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
25 Ein treuer Zeuge errettet das Leben; aber ein falscher Zeuge betrügt.
Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
26 Wer den HERRN fürchtet, der hat eine sichere Festung, und seine Kinder werden auch beschirmet.
V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
27 Die Furcht des HERRN ist eine Quelle des Lebens, daß man meide die Stricke des Todes.
Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
28 Wo ein König viel Volks hat, das ist seine HERRLIchkeit; wo aber, wenig Volks ist, das macht einen HERRN blöde.
Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
29 Wer geduldig ist, der ist weise; wer aber ungeduldig ist, der offenbart seine Torheit.
Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.
30 Ein gütiges Herz ist des Leibes Leben; aber Neid ist Eiter in Beinen.
Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
31 Wer dem Geringen Gewalt tut, der lästert desselben Schöpfer; aber wer sich des Armen erbarmet, der ehret Gott,
Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
32 Der Gottlose bestehet nicht in seinem Unglück; aber der Gerechte ist auch in seinem Tode getrost.
Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
33 Im Herzen des Verständigen ruhet Weisheit und wird offenbar unter den Narren.
V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
34 Gerechtigkeit erhöhet ein Volk; aber die Sünde ist der Leute Verderben.
Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
35 Ein kluger Knecht gefällt dem Könige wohl; aber einem schändlichen Knechte ist er feind.
Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.