< Sprueche 13 >
1 Ein weiser Sohn läßt sich den Vater züchtigen; aber ein Spötter gehorchet der Strafe nicht.
Syn moudrý přijímá cvičení otcovo, ale posměvač neposlouchá domlouvání.
2 Der Frucht des Mundes geneußt man; aber die Verächter denken nur zu freveln.
Z ovoce úst každý jísti bude dobré, ale duše převrácených nátisky.
3 Wer seinen Mund bewahret, der bewahret sein Leben; wer aber mit seinem Maul herausfährt, der kommt in Schrecken.
Kdo ostříhá úst svých, ostříhá duše své; kdo rozdírá rty své, setření na něj přijde.
4 Der Faule begehrt und kriegt's doch nicht; aber die Fleißigen kriegen genug.
Žádá, a nic nemá duše lenivého, duše pak pracovitých zbohatne.
5 Der Gerechte ist der Lüge feind; aber der Gottlose schändet und schmähet sich selbst.
Slova lživého nenávidí spravedlivý, bezbožníka pak v ošklivost uvodí a zahanbuje.
6 Die Gerechtigkeit behütet den Unschuldigen; aber das gottlose Wesen bringet einen zu der Sünde.
Spravedlnost ostříhá přímě chodícího po cestě, bezbožnost pak vyvrací hříšníka.
7 Mancher ist arm bei großem Gut; und mancher ist reich bei seiner Armut.
Někdo bohatým se dělaje, nemá nic: zase někdo dělaje se chudým, má však statku mnoho.
8 Mit Reichtum kann einer sein Leben erretten; aber ein Armer höret das Schelten nicht.
Výplata života člověku jest bohatství jeho, ale chudý neslyší domlouvání.
9 Das Licht der Gerechten macht fröhlich; aber die Leuchte der Gottlosen wird auslöschen.
Světlo spravedlivých rozsvětluje se, svíce pak bezbožných zhasne.
10 Unter den Stolzen ist immer Hader; aber Weisheit macht vernünftige Leute.
Samou toliko pýchou působí člověk svár, ale při těch, jenž užívají rady, jest moudrost.
11 Reichtum wird wenig, wo man's vergeudet; was man aber zusammenhält, das wird groß.
Statek zle dobytý umenšovati se bude, kdož pak shromažďuje rukou, přivětší ho.
12 Die Hoffnung, die sich verzeucht, ängstet das Herz; wenn's aber kommt, das man begehret, das ist ein Baum des Lebens.
Očekávání dlouhé zemdlívá srdce, ale žádost splněná jest strom života.
13 Wer das Wort verachtet, der verderbet sich selbst; wer aber das Gebot fürchtet, dem wird's vergolten.
Kdož pohrdá slovem Božím, sám sobě škodí; ale kdož se bojí přikázaní, odplaceno mu bude.
14 Die Lehre des Weisen ist eine lebendige Quelle, zu meiden die Stricke des Todes.
Naučení moudrého jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
15 Ein guter Rat tut sanft; aber der Verächter Weg bringt Wehe.
Rozum dobrý dává milost, cesta pak převrácených jest tvrdá.
16 Ein Kluger tut alles mit Vernunft; ein Narr aber breitet Narrheit aus.
Každý důmyslný dělá uměle, ale blázen rozprostírá bláznovství.
17 Ein gottloser Bote bringt Unglück; aber ein treuer Werber ist heilsam.
Posel bezbožný upadá v neštěstí, jednatel pak věrný jest lékařství.
18 Wer Zucht läßt fahren, der hat Armut und Schande; wer sich gerne strafen läßt, wird zu Ehren kommen.
Chudoba a lehkost potká toho, jenž se vytahuje z kázně; ale kdož ostříhá naučení, zveleben bude.
19 Wenn's kommt, das man begehret, das tut dem Herzen wohl; aber der das Böse meidet, ist den Toren ein Greuel.
Žádost naplněná sladká jest duši, ale ohavnost jest bláznům odstoupiti od zlého.
20 Wer mit den Weisen umgehet, der wird weise; wer aber der Narren Geselle ist, der wird Unglück haben.
Kdo chodí s moudrými, bude moudrý; ale kdo tovaryší s blázny, setřín bude.
21 Unglück verfolget die Sünder; aber den Gerechten wird Gutes vergolten.
Hříšníky stihá neštěstí, ale spravedlivým odplatí Bůh dobrým.
22 Der Gute wird erben auf Kindeskind aber des Sünders Gut wird dem Gerechten vorgesparet.
Dobrý zanechává dědictví vnukům, ale zboží hříšného zachováno bývá spravedlivému.
23 Es ist viel Speise in den Furchen der Armen; aber die unrecht tun, verderben.
Hojnost jest pokrmů na rolí chudých, někdo pak hyne skrze nerozšafnost.
24 Wer seiner Rute schonet, der hasset seinen Sohn; wer ihn aber liebhat, der züchtiget ihn bald.
Kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého; ale kdož ho miluje, za času jej tresce.
25 Der Gerechte isset, daß seine Seele satt wird; der Gottlosen Bauch aber hat nimmer genug.
Spravedlivý jí až do nasycení duše své, břicho pak bezbožných nedostatek trpí.