Job 34
1 Und Elihu antwortete und sprach:
Ještě mluvil Elihu, a řekl:
2 Höret, ihr Weisen, meine Rede, und ihr Verständigen, merket auf mich!
Poslouchejte, moudří, řečí mých, a rozumní, ušima pozorujte.
3 Denn das Ohr prüfet die Rede, und der Mund schmecket die Speise.
Nebo ucho řečí zkušuje, tak jako dásně okoušejí pokrmu.
4 Laßt uns ein Urteil erwählen, daß wir erkennen unter uns, was gut sei.
Soud sobě zvolme, a vyhledejme mezi sebou, co by bylo dobrého.
5 Denn Hiob hat gesagt: Ich bin gerecht, und Gott weigert mir mein Recht.
Nebo řekl Job: Spravedliv jsem, a Bůh silný zavrhl při mou.
6 Ich muß lügen, ob ich wohl recht habe, und bin gequälet von meinen Pfeilen, ob ich wohl nichts verschuldet habe.
Své-liž bych pře ukrývati měl? Přeplněna jest bolestí rána má bez provinění.
7 Wer ist ein solcher wie Hiob, der da Spötterei trinket wie Wasser
Který muž jest podobný Jobovi, ješto by pil posměch jako vodu?
8 und auf dem Wege gehet mit den Übeltätern und wandelt mit den gottlosen Leuten?
A že by všel v tovaryšství s činiteli nepravosti, a chodil by s lidmi nešlechetnými?
9 Denn er hat gesagt: Wenn jemand schon fromm ist, so gilt er doch nichts bei Gott.
Nebo řekl: Neprospívá to člověku líbiti se Bohu.
10 Darum höret mir zu, ihr weisen Leute: Es sei ferne, daß Gott sollte gottlos sein und der Allmächtige ungerecht,
A protož, muži rozumní, poslouchejte mne. Odstup od Boha silného nešlechetnost a od Všemohoucího nepravost.
11 sondern er vergilt dem Menschen, danach er verdienet hat, und trifft einen jeglichen nach seinem Tun.
Nebo on podlé skutků člověka odplací, a podlé toho, jaká jest čí cesta, působí, aby to nalézal.
12 Ohne Zweifel, Gott verdammet niemand mit Unrecht, und der Allmächtige beuget das Recht nicht.
A naprosto Bůh silný nečiní nic nešlechetně, a Všemohoucí nepřevrací soudu.
13 Wer hat, das auf Erden ist, verordnet, und wer hat den ganzen Erdboden gesetzt?
Kdo svěřil jemu zemi? A kdo zpořádal všecken okršlek?
14 So er sich's würde unterwinden, so würde er aller Geist und Odem zu sich sammeln.
Kdyby se na něj obrátil, a ducha jeho i duši jeho k sobě vzal,
15 Alles Fleisch würde miteinander vergehen, und der Mensch würde wieder zu Asche werden.
Umřelo by všeliké tělo pojednou, a tak by člověk do prachu se navrátil.
16 Hast du nun Verstand, so höre das und merke auf die Stimme meiner Rede.
Máš-li tedy rozum, poslyš toho, pusť v uši své hlas řečí mých.
17 Sollte einer darum das Recht zwingen, daß er's hasset? Und daß du stolz bist, solltest du darum den Gerechten verdammen?
Ješto ten, kterýž by v nenávisti měl soud, zdaliž by panovati mohl? Èili toho, jenž jest svrchovaně spravedlivý, za nešlechetného vyhlásíš?
18 Sollt einer zum Könige sagen: Du loser Mann! und zu den Fürsten: Ihr Gottlosen!?
Zdaliž sluší králi říci: Ó nešlechetný, a šlechticům: Ó bezbožní?
19 Der doch nicht ansiehet die Person der Fürsten und kennet den HERRLIchen nicht mehr denn den Armen; denn sie sind alle seiner Hände Werk.
Mnohem méně tomu, kterýž nepřijímá osob knížat, aniž u něho má přednost urozený před nuzným; nebo dílo rukou jeho jsou všickni.
20 Plötzlich müssen die Leute sterben und zu Mitternacht erschrecken und vergehen; die Mächtigen werden kraftlos weggenommen.
V okamžení umírají, třebas o půl noci postrčeni bývají lidé, a pomíjejí, a zachvácen bývá silný ne rukou lidskou.
21 Denn seine Augen sehen auf eines jeglichen Wege, und er schaut alle ihre Gänge.
Nebo oči jeho hledí na cesty člověka, a všecky kroky jeho on spatřuje.
22 Es ist kein Finsternis noch Dunkel, daß sich da möchten verbergen die Übeltäter.
Neníť žádných temností, ani stínu smrti, kdež by se skryli činitelé nepravosti.
23 Denn es wird niemand gestattet, daß er mit Gott rechte.
Aniž zajisté vzkládá na koho více, tak aby se s Bohem silným souditi mohl.
24 Er bringet der Stolzen viel um, die nicht zu zählen sind, und stellet andere an ihre Statt,
Pyšné stírá bez počtu, a postavuje jiné na místa jejich.
25 darum daß er kennet ihre Werke und kehret sie um des Nachts, daß sie zerschlagen werden.
Nebo zná skutky jejich; pročež na ně obrací noc, a potříni bývají.
26 Er wirft die Gottlosen über einen Haufen, da man's gerne siehet,
Jakožto bezbožné rozráží je na místě patrném,
27 darum daß sie von ihm weggewichen sind und verstunden seiner Wege keinen,
Proto že odstoupili od něho, a žádných cest jeho nešetřili,
28 daß das Schreien der Armen mußte vor ihn kommen, und er das Schreien der Elenden hörete.
Aby dokázal, že připouští k sobě křik nuzného, a volání chudých že vyslýchá.
29 Wenn er Frieden gibt, wer will verdammen? und wenn er das Antlitz verbirget, wer will ihn schauen unter den Völkern und Leuten?
(Nebo když on spokojí, kdo znepokojí? A když skryje tvář svou, kdo jej spatří?) Tak celý národ, jako i každého člověka jednostejně,
30 Und läßt über sie regieren einen Heuchler, das Volk zu drängen.
Aby nekraloval člověk pokrytý, aby nebylo lidem ourazu.
31 Ich muß für Gott reden und kann's nicht lassen.
Jistě žeť k Bohu silnému raději toto mluveno býti má: Ponesuť, nezruším.
32 Hab ich's nicht getroffen, so lehre du mich's besser; hab ich unrecht gehandelt, ich will's nicht mehr tun.
Mimo to, nevidím-li čeho, ty vyuč mne; jestliže jsem nepravost páchal, neučiním toho víc.
33 Man wartet der Antwort von dir, denn du verwirfst alles; und du hast's angefangen und nicht ich. Weißest du nun was, so sage an!
Nebo zdali vedlé tvého zdání odplacovati má, že bys ty toho neliboval, že bys ono zvoloval, a ne on? Pakli co víš jiného, mluv.
34 Weise Leute lasse ich mir sagen, und ein weiser Mann gehorchet mir.
Muži rozumní se mnou řeknou, i každý moudrý poslouchaje mne,
35 Aber Hiob redete mit Unverstand, und seine Worte sind nicht klug.
Že Job hloupě mluví, a slova jeho nejsou rozumná.
36 Mein Vater! laß Hiob versucht werden bis ans Ende, darum daß er sich zu unrechten Leuten kehret.
Ó by zkušen byl Job dokonale, pro odmlouvání nám jako lidem nepravým,
37 Er hat über seine Sünde dazu noch gelästert; darum laß Ihn zwischen uns geschlagen werden und danach viel wider Gott plaudern.
Poněvadž k hříchu svému přidává i nešlechetnost, mezi námi také jen chloubu svou vynáší, a rozmnožuje řeči své proti Bohu.
