< Job 33 >
1 Höre doch, Hiob, meine Rede und merke auf alle meine Worte!
Slyšiž tedy, prosím, Jobe, řeči mé, a všech slov mých ušima svýma pozoruj.
2 Siehe, ich tue meinen Mund auf, und meine Zunge redet in meinem Munde.
Aj, jižť otvírám ústa svá, mluví jazyk můj v ústech mých.
3 Mein Herz soll recht reden, und meine Lippen sollen den reinen Verstand sagen.
Upřímost srdce mého a umění vynesou rtové moji.
4 Der Geist Gottes hat mich gemacht, und der Odem des Allmächtigen hat mir das Leben gegeben.
Duch Boha silného učinil mne, a dchnutí Všemohoucího dalo mi život.
5 Kannst du, so antworte mir; schicke dich gegen mich und stelle dich!
Můžeš-li, odpovídej mi, připrav se proti mně, a postav se.
6 Siehe ich bin Gottes ebensowohl als du, und aus Leimen bin ich auch gemacht.
Aj, já podlé žádosti tvé buduť místo Boha silného; z bláta sformován jsem i já.
7 Doch du darfst vor mir nicht erschrecken, und meine Hand soll dir nicht zu schwer sein.
Pročež strach ze mne nepředěsí tě, a ruka má nebudeť k obtížení.
8 Du hast geredet vor meinen Ohren, die Stimme deiner Rede mußte ich hören:
Řekl jsi pak přede mnou, a hlas ten řečí tvých slyšel jsem:
9 Ich bin rein, ohne Missetat, unschuldig und habe keine Sünde.
Èist jsem, bez přestoupení, nevinný jsem, a nepravosti při mně není.
10 Siehe, er hat eine Sache wider mich funden, darum achtet er mich für seinen Feind.
Aj, příčiny ku potření mne shledal Bůh, klade mne sobě za nepřítele,
11 Er hat meinen Fuß in Stock gelegt und hat alle meine Wege verwahret.
Svírá poutami nohy mé, střeže všech stezek mých.
12 Siehe, eben daraus schließe ich wider dich, daß du nicht recht bist; denn Gott ist mehr weder ein Mensch.
Aj, tím nejsi spravedliv, odpovídám tobě, nebo větší jest Bůh nežli člověk.
13 Warum willst du mit ihm zanken, daß er dir nicht Rechenschaft gibt alles seines Tuns?
Oč se s ním nesnadníš? Žeť všech svých věcí nezjevuje?
14 Denn wenn Gott einmal etwas beschließt, so bedenket er's nicht erst her nach.
Ano jednou mluví Bůh silný, i dvakrát, a nešetří toho člověk.
15 Im Traum des Gesichts in der Nacht, wenn der Schlaf auf die Leute fällt, wenn sie schlafen auf dem Bette,
Skrze sny u vidění nočním, když připadá hluboký sen na lidi ve spaní na ložci,
16 da öffnet er das Ohr der Leute und schreckt sie und züchtiget sie,
Tehdáž odkrývá ucho lidem, a čemu je učí, to zpečeťuje,
17 daß er den Menschen von seinem Vorhaben wende und beschirme ihn vor Hoffart.
Aby odtrhl člověka od skutku zlého, a pýchu od muže vzdálil,
18 Und verschonet seiner Seele vor dem Verderben und seines Lebens, daß es nicht ins Schwert falle.
A zachoval duši jeho od jámy, a život jeho aby netrefil na meč.
19 Er straft ihn mit Schmerzen auf seinem Bette und alle seine Gebeine heftig;
Tresce i bolestí na lůži jeho, a všecky kosti jeho násilnou nemocí,
20 und richtet ihm sein Leben so zu, daß ihm vor der Speise ekelt, und seine Seele, daß sie nicht Lust zu essen hat.
Tak že sobě život jeho oškliví pokrm, a duše jeho krmi nejlahodnější.
21 Sein Fleisch verschwindet, daß er nicht wohl sehen mag, und seine Beine werden zerschlagen, daß man sie nicht gerne ansiehet,
Hyne tělo jeho patrně, a vyhlédají kosti jeho, jichž prvé nebylo vídati.
22 daß seine Seele nahet zum Verderben und sein Leben zu den Toten.
A tak bývá blízká hrobu duše jeho, a život jeho smrtelných ran.
23 So dann ein Engel, einer aus tausend, mit ihm redet, zu verkündigen dem Menschen, wie er solle recht tun,
Však bude-li míti anděla vykladače jednoho z tisíce, kterýž by za člověka oznámil pokání jeho:
24 so wird er ihm gnädig sein und sagen: Er soll erlöset werden, daß er nicht hinunterfahre ins Verderben; denn ich habe eine Versöhnung funden.
Tedy smiluje se nad ním, a dí: Vyprosť jej, ať nesstoupí do porušení, oblíbilť jsem mzdu vyplacení.
25 Sein Fleisch grüne wieder wie in der Jugend, und laß ihn wieder jung werden.
I odmladne tělo jeho nad dítěcí, a navrátí se ke dnům mladosti své.
26 Er wird Gott bitten; der wird ihm Gnade erzeigen und wird sein Antlitz sehen lassen mit Freuden und wird dem Menschen nach seiner Gerechtigkeit vergelten.
Kořiti se bude Bohu, a zamiluje jej, a patřiti bude na něj tváří ochotnou; nadto navrátí člověku spravedlnost jeho.
27 Er wird vor den Leuten bekennen und sagen: Ich wollte gesündiget und das Recht verkehret haben, aber es hätte mir nichts genützet.
Kterýž hledě na lidi, řekne: Zhřešilť jsem byl, a to, což pravého bylo, převrátil jsem, ale nebylo mi to prospěšné.
28 Er hat meine Seele erlöset, daß sie nicht führe ins Verderben, sondern mein Leben das Licht sähe.
Bůh však vykoupil duši mou, aby nešla do jámy, a život můj, aby světlo spatřoval.
29 Siehe, das alles tut Gott zwei oder dreimal mit einem jeglichen,
Aj, všeckoť to dělá Bůh silný dvakrát i třikrát při člověku,
30 daß er seine Seele herumhole aus dem Verderben und erleuchte ihn mit dem Licht der Lebendigen.
Aby odvrátil duši jeho od jámy, a aby osvícen byl světlem živých.
31 Merke auf, Hiob, und höre mir zu, und schweige, daß ich rede!
Pozoruj, Jobe, poslouchej mne, mlč, ať já mluvím.
32 Hast du aber was zu sagen, so antworte mir; sage her, bist du recht, ich will's gerne hören.
Jestliže máš slova, odpovídej mi, nebo bych chtěl ospravedlniti tebe.
33 Hast du aber nichts, so höre mir zu und schweige, ich will dich die Weisheit lehren.
Pakli nic, ty mne poslouchej; mlč, a poučím tě moudrosti.