1 Mose 11
1 Es hatte aber alle Welt einerlei Zunge und Sprache.
Byla pak všecka země jazyku jednoho a řeči jedné.
2 Da sie nun zogen gen Morgen, fanden sie ein eben Land im Lande Sinear und wohneten daselbst,
I stalo se, když se brali od východu, nalezli pole v zemi Sinear, a bydlili tam.
3 und sprachen untereinander: Wohlauf, laßt uns Ziegel streichen und brennen! Und nahmen Ziegel zu Stein und Ton zu Kalk
A řekli jeden druhému: Nuže, nadělejme cihel, a vypalme je ohněm. I měli cihly místo kamení, a zemi lepkou místo vápna.
4 und sprachen: Wohlauf, laßt uns eine Stadt und Turm bauen, des Spitze bis an den Himmel reiche, daß wir uns einen Namen machen; denn wir werden vielleicht zerstreuet in alle Länder.
Nebo řekli: Nuže, vystavějme sobě město a věži, jejíž by vrch dosahal k nebi; a tak učiňme sobě jméno, abychom nebyli rozptýleni po vší zemi.
5 Da fuhr der HERR hernieder, daß er sähe die Stadt und Turm, die die Menschenkinder baueten.
Sstoupil pak Hospodin, aby viděl to město a věži, kterouž stavěli synové lidští.
6 Und der HERR sprach: Siehe, es ist einerlei Volk und einerlei Sprache unter ihnen allen, und haben das angefangen zu tun; sie werden nicht ablassen von allem, das sie vorgenommen haben zu tun.
A řekl Hospodin: Aj, lid jeden a jazyk jeden všechněch těchto, a toť jest začátek díla jejich; nyní pak nedadí sobě v tom překaziti, což umínili dělati.
7 Wohlauf, laßt uns herniederfahren und ihre Sprache daselbst verwirren, daß keiner des andern Sprache vernehme.
Protož sstupme a změťme tam jazyk jejich, aby jeden druhého jazyku nerozuměl.
8 Also zerstreuete sie der HERR von dannen in alle Länder, daß sie mußten aufhören, die Stadt zu bauen.
A tak rozptýlil je Hospodin odtud po vší zemi; i přestali stavěti města toho.
9 Daher heißt ihr Name Babel, daß der HERR daselbst verwirret hatte aller Länder Sprache und sie zerstreuet von dannen in alle Länder.
Protož nazváno jest jméno jeho Bábel; nebo tu zmátl Hospodin jazyk vší země; a odtud rozptýlil je Hospodin po vší zemi.
10 Dies sind die Geschlechter Sems: Sem war hundert Jahre alt und zeugete Arphachsad, zwei Jahre nach der Sintflut;
Titoť jsou rodové Semovi: Sem, když byl ve stu letech, zplodil Arfaxada ve dvou letech po potopě.
11 und lebte danach fünfhundert Jahre und zeugete Söhne und Töchter.
A byl živ Sem po zplození Arfaxada pět set let; a plodil syny a dcery.
12 Arphachsad war fünfunddreißig Jahre alt und zeugete Salah;
Arfaxad pak živ byl pět a třidceti let, a zplodil Sále.
13 und lebte danach vierhundertunddrei Jahre und zeugete Söhne und Töchter.
A po zplození Sále živ byl Arfaxad čtyři sta a tři léta; a plodil syny a dcery.
14 Salah war dreißig Jahre alt und zeugete Eber;
Sále také živ byl třidceti let, a zplodil Hebera.
15 und lebte danach vierhundertunddrei Jahre und zeugete Söhne und Töchter.
A živ byl Sále po zplození Hebera čtyři sta a tři léta; a plodil syny a dcery.
16 Eber war vierunddreißig Jahre alt und zeugete Peleg;
Živ pak byl Heber čtyři a třidceti let, a zplodil Pelega.
17 und lebte danach vierhundertunddreißig Jahre und zeugete Söhne und Töchter.
A živ byl Heber po zplození Pelega čtyři sta a třidceti let; a plodil syny a dcery.
18 Peleg war dreißig Jahre alt und zeugete Regu;
Peleg pak živ byl třidceti let, a zplodil Réhu.
19 und lebte danach zweihundertundneun Jahre und zeugete Söhne und Töchter.
A živ byl Peleg po zplození Réhu dvě stě a devět let; a plodil syny a dcery.
20 Regu war zweiunddreißig Jahre alt und zeugete Serug;
Réhu také živ byl třidceti a dvě létě, a zplodil Sáruga.
21 und lebte danach zweihundertundsieben Jahre und zeugete Söhne und Töchter.
A po zplození Sáruga živ byl Réhu dvě stě a sedm let; a plodil syny a dcery.
22 Serug war dreißig Jahre alt und zeugete Nahor;
Živ pak byl Sárug třidceti let, a zplodil Náchora.
23 und lebte danach zweihundert Jahre und zeugete Söhne und Töchter.
A byl živ Sárug po zplození Náchora dvě stě let; a plodil syny a dcery.
24 Nahor war neunundzwanzig Jahre alt und zeugete Tharah;
Náchor pak živ byl dvadceti a devět let, a zplodil Táre.
25 und lebte danach hundertundneunzehn Jahre und zeugete Söhne und Töchter.
A živ byl Náchor po zplození Táre sto a devatenácte let; a plodil syny a dcery.
26 Tharah war siebenzig Jahre alt und zeugete Abram, Nahor und Haran.
Živ pak byl Táre sedmdesáte let, a zplodil Abrama, Náchora a Hárana.
27 Dies sind die Geschlechter Tharahs: Tharah zeugete Abram, Nahor und Haran. Aber Haran zeugete Lot.
Tito jsou pak rodové Táre: Táre zplodil Abrama, Náchora a Hárana; Háran pak zplodil Lota.
28 Haran aber starb vor seinem Vater Tharah in seinem Vaterland zu Ur in Chaldäa.
Umřel pak Háran prvé než Táre otec jeho v zemi narození svého, totiž v Ur Kaldejských.
29 Da nahmen Abram und Nahor Weiber. Abrams Weib hieß Sarai und Nahors Weib Milka, Harans Tochter, der ein Vater war der Milka und der Jiska.
I zpojímali sobě ženy Abram a Náchor; jméno ženy Abramovy Sarai, a jméno ženy Náchorovy Melcha, dcera Háranova, kterýž byl otec Melchy a Jeschy.
30 Aber Sarai war unfruchtbar und hatte kein Kind.
Byla pak Sarai neplodná, a neměla dětí.
31 Da nahm Tharah seinen Sohn Abram und Lot, seines Sohns Harans Sohn, und seine Schnur Sarai, seines Sohns Abrams Weib, und führete sie von Ur aus Chaldäa, daß er ins Land Kanaan zöge; und sie kamen gen Haran und wohneten daselbst.
I vzal Táre Abrama syna svého, a Lota syna Háranova, vnuka svého, a Sarai nevěstu svou, ženu Abrama syna svého, a vyšli spolu z Ur Kaldejských, aby se brali do země Kananejské, a přišli až do Cháran, a bydlili tam.
32 Und Tharah ward zweihundertundfünf Jahre alt und starb in Haran.
A byli dnové Táre dvě stě a pět let; i umřel Táre v Cháran.
