< Psalm 119 >

1 Wohl denen, deren Weg unsträflich ist, die nach dem Gesetze Jahwes wandeln.
Aleph. Blahoslavení ti, kteříž jsou ctného obcování, kteříž chodí v zákoně Hospodinově.
2 Wohl denen, die seine Zeugnisse beachten, ihn von ganzem Herzen suchen,
Blahoslavení, kteříž ostříhají svědectví jeho, a kteříž ho celým srdcem hledají.
3 auch keinen Frevel verübt haben, sondern auf seinen Wegen gewandelt sind.
Nečiní zajisté nepravosti, ale kráčejí po cestách jeho.
4 Du hast deine Befehle verordnet, daß man sie eifrig beobachten soll.
Ty jsi přikázal, aby pilně bylo ostříháno rozkazů tvých.
5 Möchte doch mein Wandel fest sein, daß ich deine Satzungen beobachte.
Ó by spraveny byly cesty mé k ostříhání ustanovení tvých.
6 Dann werde ich nicht zu Schanden werden, wenn ich auf alle deine Gebote blicke.
Tehdážť nebudu zahanben, když budu patřiti na všecka přikázaní tvá.
7 Ich will dich mit redlichem Herzen preisen, wenn ich deine gerechten Ordnungen erlerne.
Oslavovati tě budu v upřímnosti srdce, když se vyučovati budu právům spravedlnosti tvé.
8 Deine Satzungen will ich beobachten: verlaß mich nicht völlig!
Ustanovení tvých budu ostříhati s pilností, toliko neopouštěj mne.
9 Wodurch kann ein Jüngling seinen Pfad rein erhalten? Indem er deine Satzungen beobachtet gemäß deinem Worte.
Beth. Jakým způsobem očistí mládenec stezku svou? Takovým, aby se choval vedlé slova tvého.
10 Von ganzem Herzen suche ich dich: laß mich nicht abirren von deinen Geboten!
Celým srdcem svým hledám tebe, nedopouštějž mi blouditi od přikázaní tvých.
11 In meinem Herzen berge ich dein Wort, damit ich mich nicht an dir versündige.
V srdci svém skládám řeč tvou, abych nehřešil proti tobě.
12 Gepriesen seist du, Jahwe; lehre mich deine Satzungen!
Ty chvály hodný Hospodine, vyuč mne ustanovením svým.
13 Mit meinen Lippen verkünde ich alle Ordnungen deines Mundes.
Rty svými vypravuji o všech soudech úst tvých.
14 An dem Wege, den deine Zeugnisse gebieten, freue ich mich wie über irgend welchen Reichtum.
Z cesty svědectví tvých raduji se více, než z největšího zboží.
15 Über deine Befehle will ich sinnen und deine Pfade betrachten.
O přikázaních tvých přemyšluji, a patřím na stezky tvé.
16 An deinen Satzungen will ich mich ergötzen, dein Wort nicht vergessen.
V ustanoveních tvých se kochám, aniž se zapomínám na slovo tvé.
17 Thue deinem Knechte wohl, daß ich lebe, so will ich dein Wort beobachten.
Gimel Tu milost učiň s služebníkem svým, abych, dokudž jsem živ, ostříhal slova tvého.
18 Decke meine Augen auf, damit ich erschaue Wunder aus deinem Gesetz.
Otevři oči mé, abych spatřoval divné věci z zákona tvého.
19 Ein Gast bin ich auf Erden; verbirg deine Gebote nicht vor mir.
Příchozí jsem na tom světě, neukrývejž přede mnou přikázaní svých.
20 Meine Seele reibt sich auf vor Verlangen nach deinen Ordnungen zu jeder Zeit.
Umdlévá duše má pro žádost soudů tvých všelikého času.
21 Du hast die verfluchten Übermütigen bedroht, die von deinen Geboten abirrten.
Vyhlazuješ pyšné, zlořečené, kteříž bloudí od přikázaní tvých.
22 Wälze Schmach und Verachtung von mir ab, denn ich habe deine Zeugnisse beachtet.
Odejmi ode mne útržku a potupu, neboť ostříhám svědectví tvých.
23 Haben auch Fürsten sich hingesetzt, sich wider mich beredet - dein Knecht sinnt über deine Satzungen nach.
Také i knížata se zasazují, a mluví proti mně, služebník pak tvůj přemýšlí o ustanoveních tvých.
24 Ja, deine Zeugnisse sind mein Ergötzen, deine Befehle sind meine Berater.
Svědectví tvá zajisté jsou mé rozkoše a moji rádcové.
25 Meine Seele klebt am Staube; belebe mich gemäß deinem Worte.
Daleth Přilnula k prachu duše má; obživiž mne podlé slova svého.
26 Ich erzählte meine Wege, da erhörtest du mich; lehre mich deine Satzungen.
Cesty své předložilť jsem, a vyslýchals mne; vyuč mne ustanovením svým.
27 Laß mich den Weg, den deine Befehle gebieten, verstehen, so will ich über deine Wunder nachsinnen.
Cestě rozkazů tvých dej ať vyrozumívám, a ať přemýšlím o divných skutcích tvých.
28 Meine Seele thränt vor Kummer; richte mich auf gemäß deinem Worte.
Rozplývá se zámutkem duše má, očerstviž mne podlé slova svého.
29 Den Weg der Lüge halte fern von mir und begnadige mich mit deinem Gesetze.
Cestu lživou odvrať ode mne, a zákon svůj z milosti dej mi.
30 Den Weg der Treue habe ich erwählt, deine Ordnungen vor mich hingestellt.
Cestu pravou jsem vyvolil, soudy tvé sobě předkládám.
31 Ich hänge an deinen Zeugnissen; Jahwe, laß mich nicht zu Schanden werden!
Svědectví tvých se přídržím, Hospodine, nedejž mi zahanbenu býti.
32 Den Weg deiner Gebote will ich laufen, denn du machst mir das Herz weit.
Cestou rozkazů tvých poběhnu, když ty rozšíříš srdce mé.
33 Lehre mich, Jahwe, den Weg deiner Satzungen, damit ich ihn bis zuletzt beachte.
He Vyuč mne, Hospodine, cestě ustanovení svých, kteréž bych ostříhal do konce.
34 Laß mich einsichtig werden, damit ich dein Gesetz beachte und von ganzem Herzen halte.
Dej mi ten rozum, ať šetřím zákona tvého, a ať ho ostříhám celým srdcem.
35 Laß mich auf dem Pfade deiner Gebote einhergehen, denn an ihm habe ich Gefallen.
Dej, ať chodím cestou přikázaní tvých; nebo v tom svou rozkoš skládám.
36 Neige mein Herz deinen Zeugnissen zu und nicht dem ungerechten Gewinn.
Nakloň srdce mého k svědectvím svým, a ne k lakomství.
37 Ziehe meine Augen davon ab, daß sie nach Eitlem schauen; belebe mich auf deinen Wegen.
Odvrať oči mé, ať nehledí marnosti; na cestě své obživ mne.
38 Erfülle deinem Knechte deine Verheißung, die der Furcht vor dir gegeben ist.
Potvrď služebníku svému řeči své, kterýž se oddal k službě tvé.
39 Laß die Schmach, die ich fürchte, an mir vorübergehen; denn deine Ordnungen sind gut.
Odvrať ode mne pohanění, jehož se bojím; nebo soudové tvoji dobří jsou.
40 Fürwahr, mich verlangt nach deinen Befehlen; belebe mich durch deine Gerechtigkeit.
Aj, toužím po rozkázaních tvých; dej, ať jsem živ v spravedlnosti tvé.
41 Mögen deine Gnadenerweisungen, Jahwe, über mich kommen, dein Heil gemäß deiner Verheißung,
Vav Ó ať se přiblíží ke mně milosrdenství tvá, Hospodine, a spasení tvé vedlé řeči tvé,
42 daß ich dem, der mich lästert, etwas antworten kann; denn ich vertraue auf dein Wort.
Tak abych odpovědíti uměl utrhači svému skutkem, že doufání skládám v slovu tvém.
43 Und entziehe meinem Munde nicht völlig das Wort der Wahrheit, denn auf deine Gerichte harre ich.
A nevynímej z úst mých slova nejpravějšího; neboť na soudy tvé očekávám.
44 Und ich will dein Gesetz beständig beobachten, immer und ewig,
I budu ostříhati zákona tvého ustavičně, od věků až na věky,
45 so werde ich in weitem Raume wandeln, denn ich habe deine Befehle gesucht.
A bez přestání choditi na širokosti, neboť jsem se dotázal rozkazů tvých.
46 Und ich will von deinen Zeugnissen vor Königen reden und mich nicht schämen.
Nýbrž mluviti budu o svědectvích tvých i před králi, a nebudu se hanbiti.
47 Ich ergötze mich an deinen Geboten, die ich lieb gewonnen habe.
Nebo rozkoš svou skládám v přikázaních tvých, kteráž jsem zamiloval.
48 Und ich erhebe meine Hände zu deinen Geboten, die ich lieb gewonnen, und will nachsinnen über deine Satzungen.
Přičinímť i ruce své k přikázaním tvým, kteráž miluji, a přemýšleti budu o ustanoveních tvých.
49 Gedenke des Worts an deinen Knecht, dieweil du mich harren ließest.
Zajin Rozpomeň se na slovo k služebníku svému, kterýmž jsi mne ubezpečil.
50 Das ist mein Trost in meinem Elend, daß mich dein Wort neu belebte.
Toť jest má útěcha v ssoužení mém, že mne slovo tvé obživuje.
51 Übermütige haben mich gar sehr verspottet; von deinem Gesetze bin ich nicht abgewichen.
Pyšní mi se velmi posmívají, však od zákona tvého se neuchyluji.
52 Ich gedachte deiner Gerichte von Uralters her, Jahwe, da tröstete ich mich.
Neboť se rozpomínám na soudy tvé věčné, Hospodine, kterýmiž se potěšuji.
53 Zornglut hat mich erfaßt wegen der Gottlosen, die dein Gesetz verlassen.
Děsím se nad bezbožnými, kteříž opouštějí zákon tvůj.
54 Anlaß zu Lobpreis wurden mir deine Satzungen da, wo ich als Fremdling weile.
Ustanovení tvá jsou mé písničky na místě mého putování.
55 Ich gedachte des Nachts an deinen Namen, Jahwe, und beobachtete dein Gesetz.
Rozpomínám se i v noci na jméno tvé, Hospodine, a ostříhám zákona tvého.
56 Solches ward mir zu teil, denn ich habe deine Befehle beachtet.
Toť mám odtud, abych ostříhal rozkazů tvých.
57 Ich sprach: Mein Teil ist, Jahwe, deine Worte zu beobachten.
Cheth Díl můj, řekl jsem, Hospodine, ostříhati výmluvnosti tvé.
58 Von ganzem Herzen habe ich deine Gunst gesucht; sei mir gnädig gemäß deiner Verheißung.
Modlívám se milosti tvé v celém srdci: Smiluj se nade mnou podlé slova svého.
59 Ich überdachte meine Wege und lenkte meine Füße deinen Zeugnissen zu.
Rozvážil jsem na mysli cesty své, a obrátil jsem nohy své k tvým svědectvím.
60 Ich eilte und zauderte nicht, deine Gebote zu beobachten.
Pospíchámť a neodkládám ostříhati rozkazů tvých.
61 Die Stricke der Gottlosen umgaben mich; dein Gesetz habe ich nicht vergessen.
Rota bezbožníků zloupila mne, na zákon tvůj se nezapomínám.
62 Mitten in der Nacht erhebe ich mich, dir wegen deiner gerechten Ordnungen zu danken.
O půlnoci vstávám, abych tě oslavoval v soudech spravedlnosti tvé.
63 Ich bin ein Genosse aller derer, die dich fürchten und deine Befehle beobachten.
Účastník jsem všech, kteříž se bojí tebe, a těch, kteříž ostříhají přikázaní tvých.
64 Von deiner Gnade, Jahwe, ist die Erde voll; lehre mich deine Satzungen.
Milosrdenství tvého, Hospodine, plná jest země, ustanovením svým vyuč mne.
65 Du hast deinem Knechte Gutes erwiesen, Jahwe, gemäß deinem Worte.
Teth Dobrotivě jsi nakládal s služebníkem svým, Hospodine, podlé slova svého.
66 Rechte Einsicht und Erkenntnis lehre mich, denn ich vertraue auf deine Gebote.
Pravému soudu a umění vyuč mne, nebo jsem přikázaním tvým uvěřil.
67 Bevor ich gedemütigt ward, ging ich irre, nun aber beobachte ich dein Wort.
Prvé než jsem snížen byl, bloudil jsem, ale nyní výmluvnosti tvé ostříhám.
68 Gütig bist du und thust wohl; lehre mich deine Satzungen.
Dobrý jsi ty a dobrotivý, vyuč mne ustanovením svým.
69 Die Übermütigen haben mir Lüge angedichtet; ich aber beachte von ganzem Herzen deine Befehle.
Složiliť jsou lež proti mně pyšní, ale já celým srdcem ostříhám přikázaní tvých.
70 Stumpf wie Fett ist ihr Sinn; ich aber ergötze mich an deinem Gesetze.
Zbřidlo jako tuk srdce jejich, já zákonem tvým se potěšuji.
71 Es war heilsam für mich, daß ich gedemütigt ward, damit ich deine Satzungen lernte.
K dobrémuť jest mi to, že jsem pobyl v trápení, abych se naučil ustanovením tvým.
72 Das Gesetz deines Mundes ist köstlicher für mich, als Tausende Goldes und Silbers.
Za lepší sobě pokládám zákon úst tvých, nežli na tisíce zlata a stříbra.
73 Deine Hände haben mich geschaffen und bereiteten mich; laß mich einsichtig werden, damit ich deine Gebote lerne.
Jod Ruce tvé učinily a sformovaly mne, dej mi ten rozum, abych se naučil přikázaním tvým,
74 Die dich fürchten, werden mich sehen und sich freuen, denn ich harre auf dein Wort.
Tak aby bojící se tebe mne vidouce, radovali se, že na slovo tvé očekávám.
75 Ich weiß, Jahwe, daß deine Gerichte gerecht sind, und daß du in Treue mich gedemütigt hast.
Seznávámť, Hospodine, že jsou spravedliví soudové tvoji, a že jsi mne hodně potrestal.
76 Möchte doch deine Gnade dienen, mich zu trösten, nach deiner Verheißung an deinen Knecht.
Nechať jest již zřejmé milosrdenství tvé ku potěšení mému, podlé řeči tvé mluvené služebníku tvému.
77 Möchte dein Erbarmen über mich kommen, daß ich lebe, denn dein Gesetz ist mein Ergötzen.
Přiďtež na mne slitování tvá, abych živ býti mohl; nebo zákon tvůj rozkoš má jest.
78 Laß die Übermütigen zu Schanden werden, weil sie mich ohne Grund gebeugt haben; ich sinne nach über deine Befehle.
Zahanbeni buďte pyšní, proto že lstivě chtěli mne podvrátiti, já pak přemyšluji o přikázaních tvých.
79 Mir mögen sich zuwenden, die dich fürchten und die deine Zeugnisse kennen.
Obraťtež se ke mně, kteříž se bojí tebe, a kteříž znají svědectví tvá.
80 Möge mein Herz in deinen Satzungen unsträflich sein, damit ich nicht zu Schanden werde.
Budiž srdce mé upřímé při ustanoveních tvých, tak abych nebyl zahanben.
81 Meine Seele schmachtet nach deinem Heil; ich harre auf dein Wort.
Kaph Touží duše má po spasení tvém, na slovo tvé očekávám.
82 Meine Augen schmachten nach deinem Wort und fragen: “Wann wirst du mich trösten?”
Hynou i oči mé žádostí výmluvností tvých, když říkám: Skoro-liž mne potěšíš?
83 Denn ich gleiche einem Schlauch im Rauche; deine Satzungen habe ich nicht vergessen.
Ačkoli jsem jako nádoba kožená v dymu, na ustanovení tvá však jsem nezapomenul.
84 Wie viel sind der Lebenstage deines Knechts? Wann wirst du an meinen Verfolgern das Gericht vollstrecken?
Mnoho-liž bude dní služebníka tvého? Skoro-liž soud vykonáš nad těmi, kteříž mi protivenství činí?
85 Die Übermütigen haben mir Gruben gegraben, sie, die deinem Gesetze nicht entsprechen.
Vykopali mi pyšní jámy, kterážto věc není podlé zákona tvého.
86 Alle deine Gebote sind Wahrheit. Ohne Grund verfolgen sie mich: hilf mir!
Všecka přikázaní tvá jsou pravda; bez příčiny mi se protiví, spomoziž mi.
87 Gar leicht hätten sie mich auf Erden aufgerieben, obgleich ich von deinen Befehlen nicht gelassen habe.
Téměřť jsou mne již v nic obrátili na zemi, já jsem však neopustil přikázaní tvých.
88 Gemäß deiner Gnade erhalte mich am Leben, damit ich das Zeugnis deines Mundes beobachte.
Podlé milosrdenství svého obživ mne, abych ostříhal svědectví úst tvých.
89 Auf ewig, Jahwe, steht dein Wort im Himmel fest.
Lamed Na věky, ó Hospodine, slovo tvé trvánlivé jest v nebesích.
90 Durch alle Geschlechter währt deine Treue; du hast die Erde hingestellt und sie blieb stehen.
Od národu do pronárodu pravda tvá, utvrdil jsi zemi, a tak stojí.
91 Nach deinen Ordnungen stehen sie noch heut, denn das alles sind deine Diener.
Vedlé úsudků tvých stojí to vše do dnešního dne, všecko to zajisté jsou služebníci tvoji.
92 Wenn nicht dein Gesetz mein Ergötzen gewesen wäre, so wäre ich vergangen in meinem Elend.
Byť zákon tvůj nebyl mé potěšení, dávno bych byl zahynul v svém trápení.
93 Nimmermehr will ich deine Befehle vergessen, denn durch sie hast du mich am Leben erhalten.
Na věky se nezapomenu na rozkazy tvé; jimi zajisté obživil jsi mne.
94 Dein bin ich, hilf mir! denn ich suche deine Befehle.
Tvůjť jsem já, zachovávejž mne; nebo přikázaní tvá zpytuji.
95 Die Gottlosen haben auf mich gelauert, mich umzubringen. Ich merke auf deine Zeugnisse.
Očekávajíť na mne bezbožní, aby mne zahubili, já pak svědectví tvá rozvažuji.
96 Von allem sonstigen Umfang habe ich ein Ende gesehen: überaus weitreichend ist dein Gebot.
Každé věci dokonalé vidím skončení; rozkaz tvůj jest přeširoký náramně.
97 Wie liebe ich dein Gesetz! Allezeit ist es mein Sinnen.
Mem Ó jak miluji zákon tvůj, tak že každého dne on jest mé přemyšlování.
98 Dein Gebot macht mich weiser, als es meine Feinde sind, denn es ist für immer mein.
Nad nepřátely mé moudřejšího mne činíš přikázaními svými; nebo mám je ustavičně před sebou.
99 Ich bin klüger als alle, die mich gelehrt haben, denn deine Zeugnisse sind mein Sinnen.
Nade všecky své učitele rozumnější jsem učiněn; nebo svědectví tvá jsou má přemyšlování.
100 Ich bin einsichtiger als Greise, denn ich beachte deine Befehle.
I nad starce opatrnější jsem, nebo přikázaní tvých ostříhám.
101 Von jedem schlimmen Pfade hielt ich meine Füße zurück, um dein Wort zu beobachten.
Od každé cesty zlé zdržuji nohy své, abych ostříhal slova tvého.
102 Von deinen Ordnungen wich ich nicht, denn du unterwiesest mich.
Od soudů tvých se neodvracuji, proto že ty mne vyučuješ.
103 Wie süß sind meinem Gaumen deine Verheißungen, süßer als Honig meinem Munde.
Ó jak jsou sladké dásním mým výmluvnosti tvé, nad med ústům mým.
104 Durch deine Befehle werde ich einsichtig, darum hasse ich jeden Lügenpfad.
Z přikázaní tvých rozumnosti jsem nabyl, a protož všeliké cesty bludné nenávidím.
105 Dein Wort ist meines Fußes Leuchte und ein Licht für meinen Pfad.
Nun Svíce nohám mým jest slovo tvé, a světlo stezce mé.
106 Ich habe geschworen und hielt es, deine gerechten Ordnungen zu beobachten.
Přisáhl jsem, což i splním, že chci ostříhati soudů spravedlnosti tvé.
107 Ich bin schwer gebeugt; Jahwe, belebe mich nach deinem Worte.
Ztrápenýť jsem přenáramně, Hospodine, obživiž mne vedlé slova svého.
108 Laß dir, Jahwe, die freiwilligen Opfer meines Mundes gefallen und lehre mich deine Ordnungen.
Dobrovolné oběti úst mých, žádám, oblib, Hospodine, a právům svým vyuč mne.
109 Ich trage mein Leben beständig in meiner Hand und habe dein Gesetz nicht vergessen.
Duše má jest v ustavičném nebezpečenství, a však na zákon tvůj se nezapomínám.
110 Die Gottlosen haben mir eine Schlinge gelegt, und von deinen Befehlen bin ich nicht abgeirrt.
Polékli jsou mi bezbožní osídlo, ale já od rozkazů tvých se neodvracím.
111 Ich habe deine Zeugnisse für immer zum Besitz erhalten, denn sie sind die Wonne meines Herzens.
Za dědictví věčné ujal jsem svědectví tvá, neboť jsou radost srdce mého.
112 Ich neige mein Herz dazu, nach deinen Satzungen zu thun, für immer, bis zuletzt.
Naklonil jsem srdce svého k vykonávání ustanovení tvých ustavičně, až i do konce.
113 Zwiespältige hasse ich und dein Gesetz habe ich lieb.
Samech Výmyslků nenávidím, zákon pak tvůj miluji.
114 Du bist mein Schirm und mein Schild, auf dein Wort harre ich.
Skrýše má a pavéza má ty jsi, na slovo tvé očekávám.
115 Weicht von mir, ihr Bösewichter, daß ich die Gebote meines Gottes beachte.
Odstuptež ode mne nešlechetníci, abych ostříhal přikázaní Boha svého.
116 Stütze mich deiner Verheißung gemäß, daß ich lebe, und laß mich mit meiner Hoffnung nicht zu Schanden werden.
Zdržujž mne podlé slova svého, tak abych živ byl, a nezahanbuj mne v mém očekávání.
117 Stärke mich, daß mir geholfen werde, so will ich mich an deinen Satzungen beständig ergötzen.
Posiluj mne, abych zachován byl, a patřil k ustanovením tvým ustavičně.
118 Du verwirfst alle, die sich von deinen Satzungen verirren, denn fruchtlos ist ihr Trügen.
Potlačuješ všecky ty, kteříž odstupují od ustanovení tvých; neboť jest lživá opatrnost jejich.
119 Für Schlacken erachtest du alle Gottlosen auf Erden; darum liebe ich deine Zeugnisse.
Jako trůsku odmítáš všecky bezbožníky země, a protož miluji svědectví tvá.
120 Mein Leib schaudert aus Furcht vor dir, und ich bange vor deinen Gerichten.
Děsí se strachem před tebou tělo mé; nebo soudů tvých bojím se.
121 Ich habe Recht und Gerechtigkeit geübt; überlasse mich nicht meinen Unterdrückern.
Ajin Činím soud a spravedlnost, nevydávejž mne mým násilníkům.
122 Tritt für deinen Knecht zu seinem Heile ein; laß die Übermütigen mich nicht unterdrücken.
Zastup sám služebníka svého k dobrému, tak aby mne pyšní nepotlačili.
123 Meine Augen schmachten nach deiner Hilfe und nach deinem gerechten Spruche.
Oči mé hynou čekáním na spasení tvé, a na výmluvnost spravedlnosti tvé.
124 Verfahre mit deinem Knechte deiner Gnade gemäß und lehre mich deine Satzungen.
Nalož s služebníkem svým vedlé milosrdenství svého, a ustanovením svým vyuč mne.
125 Dein Knecht bin ich; laß mich einsichtig werden, damit ich deine Zeugnisse erkenne.
Služebník tvůj jsem já, dejž mi rozumnost, abych uměl svědectví tvá.
126 Zeit ist's zu handeln für Jahwe; sie haben dein Gesetz gebrochen.
Časť jest, abys se přičinil, Hospodine; zrušili zákon tvůj.
127 Darum liebe ich deine Gebote mehr als Gold und als Feingold.
Z té příčiny miluji přikázaní tvá více nežli zlato, i to, kteréž jest nejlepší.
128 Darum halte ich alle deine Befehle für recht; jeden Lügenpfad hasse ich.
A proto, že všecky rozkazy tvé o všech věcech pravé býti poznávám, všeliké stezky bludné nenávidím.
129 Wunderbar sind deine Zeugnisse; darum hat sie meine Seele beachtet.
Pe Předivnáť jsou svědectví tvá, a protož jich ostříhá duše má.
130 Das Thor deiner Worte leuchtet, macht die Einfältigen verständig.
Začátek učení tvého osvěcuje, a vyučuje sprostné rozumnosti.
131 Ich sperre meinen Mund auf und lechze, denn mich verlangt nach deinen Geboten.
Ústa svá otvírám, a dychtím, nebo přikázaní tvých jsem žádostiv.
132 Wende dich zu mir und sei mir gnädig, nach dem Rechte derer, die deinen Namen lieben.
Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou podlé práva těch, kteříž milují jméno tvé.
133 Festige meine Tritte in deinem Wort und laß keinerlei Böses über mich herrschen.
Kroky mé utvrzuj v slovu svém, a nedej, aby nade mnou panovati měla jaká nepravost.
134 Erlöse mich von Menschenbedrückung, damit ich deine Befehle halte.
Vysvoboď mne z nátisků lidských, abych ostříhal rozkazů tvých.
135 Laß deinem Knechte dein Antlitz leuchten und lehre mich deine Satzungen.
Zasvěť tvář svou nad služebníkem svým, a ustanovením svým vyuč mne.
136 Von Wasserbächen strömten meine Augen über, weil sie dein Gesetz nicht beobachtet haben.
Potůčkové vod vyplývají z očí mých příčinou těch, kteříž neostříhají zákona tvého.
137 Du bist gerecht, Jahwe, und deine Ordnungen sind recht.
Tsade Spravedlivý jsi, Hospodine, a upřímý v soudech svých.
138 Du hast in Gerechtigkeit deine Zeugnisse geboten und in Treue überaus.
Ty jsi vydal spravedlivá svědectví svá, a vší víry hodná.
139 Mich hat mein Eifer verzehrt, weil meine Bedränger deine Worte vergaßen.
Až svadnu, tak horlím, že se zapomínají na slovo tvé nepřátelé moji.
140 Dein Wort ist überaus geläutert, und dein Knecht hat es lieb.
Zprubovanáť jest řeč tvá dokonale, tou příčinou ji miluje služebník tvůj.
141 Ich bin klein und verachtet; deine Befehle vergaß ich nicht.
Maličký a opovržený jsem já, však na rozkazy tvé se nezapomínám.
142 Deine Gerechtigkeit ist Gerechtigkeit für immer, und dein Gesetz ist Wahrheit.
Spravedlnost tvá jest spravedlnost věčná, a zákon tvůj pravda.
143 Not und Drangsal haben mich betroffen; deine Gebote sind mein Ergötzen.
Ssoužení a nátisk mne stihají, přikázaní tvá jsou mé rozkoše.
144 Gerechtigkeit sind deine Zeugnisse für immer; laß mich einsichtig werden, damit ich lebe.
Spravedlnost svědectví tvých trvá na věky; dej mi z ní rozumnosti nabýti, tak abych živ býti mohl.
145 Ich rufe von ganzem Herzen: Erhöre mich, Jahwe! Deine Satzungen will ich beachten.
Koph Z celého srdce volám, vyslyšiž mne, ó Hospodine, abych ostříhal ustanovení tvých.
146 Ich rufe dich, hilf mir, damit ich deine Satzungen beobachte.
K tobě volám, vysvoboď mne, abych šetřil svědectví tvých.
147 Ich komme der Morgendämmerung zuvor und schreie, indem ich harre auf dein Wort.
Předstihám svitání a volám, na tvéť slovo očekávám.
148 Meine Augen kommen den Nachtwachen zuvor, um über dein Wort nachzusinnen.
Předstihají oči mé bdění proto, abych přemýšlel o výmluvnostech tvých.
149 Höre meine Stimme gemäß deiner Gnade; Jahwe, deinen Ordnungen gemäß belebe mich.
Hlas můj slyš podlé svého milosrdenství, Hospodine, podlé soudů svých obživ mne.
150 Nahe sind, die mich mit Arglist verfolgen, sich von deinem Gesetze fernhalten;
Přibližují se následovníci nešlechetnosti, ti, kteříž se od zákona tvého vzdálili.
151 aber du bist nahe, Jahwe, und alle deine Gebote sind Wahrheit.
Ty blíže jsi, Hospodine; nebo všecka přikázaní tvá jsou pravda.
152 Von längst her weiß ich aus deinen Zeugnissen, daß du sie für ewig gegründet hast.
Jižť to dávno vím o svědectvích tvých, že jsi je stvrdil až na věky.
153 Siehe mein Elend und reiße mich heraus, denn dein Gesetz vergaß ich nicht.
Reš Popatřiž na mé trápení, a vysvoboď mne; neboť se na zákon tvůj nezapomínám.
154 Führe meine Sache und erlöse mich; deiner Verheißung gemäß belebe mich.
Zasaď se o mou při, a ochraň mne; pro řeč svou obživ mne.
155 Den Gottlosen bleibt die Hilfe fern, denn sie fragen nichts nach deinen Satzungen.
Dalekoť jest od bezbožných spasení, nebo nedotazují se na ustanovení tvá.
156 Deine Barmherzigkeit ist groß, Jahwe; deinen Ordnungen gemäß belebe mich.
Slitování tvá mnohá jsou, Hospodine; podlé soudů svých obživ mne.
157 Zahlreich sind meine Verfolger und Bedränger; von deinen Zeugnissen wich ich nicht ab.
Jakžkoli jsou mnozí protivníci moji a nepřátelé moji, však od svědectví tvých se neuchyluji.
158 Ich gewahrte Abtrünnige und empfand Ekel - solche, die dein Wort nicht beobachteten.
Viděl jsem ty, kteříž se převráceně měli, velmi to těžce nesa, že řeči tvé neostříhali.
159 Sieh, daß ich deine Befehle liebe; Jahwe, deiner Gnade gemäß belebe mich.
Popatřiž, žeť rozkazy tvé miluji, Hospodine; podlé milosrdenství svého obživ mne.
160 Die Summe deines Worts ist Treue, und auf ewig währt alle deine gerechte Ordnung.
Nejpřednější věc slova tvého jest pravda, a na věky trvá všeliký úsudek spravedlnosti tvé.
161 Fürsten verfolgen mich ohne Ursache, und vor deinem Worte bebt mein Herz.
Šin Knížata mi se protiví bez příčiny, však slova tvého děsí se srdce mé.
162 Ich bin erfreut über deine Verheißung wie einer, der große Beute fand.
Já raduji se z řeči tvé tak jako ten, kterýž dochází hojné kořisti.
163 Lüge hasse und verabscheue ich; dein Gesetz habe ich lieb.
Falše pak nenávidím, a jí v ohavnosti mám; zákon tvůj miluji.
164 Siebenmal des Tages preise ich dich wegen deiner gerechten Ordnungen.
Sedmkrát za den chválím tě z soudů tvých spravedlivých.
165 Großes Heil wird denen, die dein Gesetz lieb haben, und es giebt für sie keinen Anstoß.
Pokoj mnohý těm, kteříž milují zákon tvůj, a nemají žádné urážky.
166 Ich hoffe auf deine Hilfe, Jahwe; habe ich doch nach deinen Geboten gethan.
Očekávám na spasení tvé, Hospodine, a přikázaní tvá vykonávám.
167 Meine Seele hat deine Zeugnisse beobachtet, und ich gewann sie überaus lieb.
Ostříhá duše má svědectví tvých, nebo je velice miluji.
168 Ich habe deine Befehle und deine Zeugnisse beobachtet, denn alle meine Wege sind dir gegenwärtig.
Ostříhám rozkazů tvých a svědectví tvých; nebo všecky cesty mé jsou před tebou.
169 Mein Jammern komme nahe vor dein Angesicht, Jahwe; deinem Worte gemäß laß mich einsichtig werden.
Thav Předstupiž úpění mé před oblíčej tvůj, Hospodine, a podlé slova svého uděl mi rozumnosti.
170 Mein Flehen komme vor dein Angesicht; deiner Verheißung gemäß errette mich.
Vejdiž pokorná prosba má před tvář tvou, a vedlé řeči své vytrhni mne.
171 Meine Lippen sollen Lobpreis ausströmen, denn du lehrst mich deine Satzungen.
I vynesou rtové moji chválu, když ty mne vyučíš ustanovením svým.
172 Meine Zunge soll von deinem Worte singen, denn alle deine Gebote sind Gerechtigkeit.
Zpívati bude i jazyk můj slovo tvé, a že všecka přikázaní tvá jsou spravedlnost.
173 Möge deine Hand bereit sein, mir zu helfen, denn deine Befehle habe ich erwählt.
Budiž mi ku pomoci ruka tvá; neboť jsem sobě zvolil přikázaní tvá.
174 Mich verlangt nach deiner Hilfe, Jahwe, und dein Gesetz ist mein Ergötzen.
Toužím po spasení tvém, Hospodine, a zákon tvůj jest rozkoš má.
175 Möge meine Seele leben, daß sie dich preise, und deine Gerichte mögen mir helfen.
Živa bude duše má, a bude tě chváliti, a soudové tvoji budou mi na pomoc.
176 Ich gehe in der Irre: wie ein verlorenes Schaf suche deinen Knecht; denn deine Gebote vergaß ich nicht.
Bloudím jako ovce ztracená, hledejž služebníka svého, neboť se na přikázaní tvá nezapomínám.

< Psalm 119 >