Psalm 115
1 Nicht uns, Jahwe, nicht uns, sondern deinem Namen gieb Ehre, um deiner Gnade, um deiner Treue willen!
Ne nám, Hospodine, ne nám, ale jménu svému dej čest, pro milosrdenství své a pro pravdu svou.
2 Warum sollen die Heiden sagen: “Wo ist doch ihr Gott?”
Proč mají říkati pohané: Kdež jest nyní Bůh jejich?
3 Ist doch unser Gott im Himmel: alles, was ihm beliebte, hat er gethan.
Ješto Bůh náš jest na nebi, čině všecko, což se mu líbí.
4 Ihre Götzen sind Silber und Gold, ein Werk von Menschenhänden.
Modly pak jejich jsou stříbro a zlato, dílo rukou lidských.
5 Sie haben einen Mund und reden nicht; sie haben Augen und sehen nicht.
Ústa mají, a nemluví, oči mají, a nevidí.
6 Sie haben Ohren und hören nicht; sie haben eine Nase und riechen nicht.
Uši mají, a neslyší, nos mají, a nečijí.
7 Hände haben sie und tasten nicht, Füße haben sie und gehen nicht; sie sprechen nicht mit ihrer Kehle.
Ruce mají, a nemakají, nohy mají, a nechodí, aniž volati mohou hrdlem svým.
8 Ihnen gleich werden die, die sie verfertigen, jeder, der auf sie vertraut.
Nechať jsou jim podobni, kteříž je dělají, a kdožkoli v nich doufají.
9 Israel, vertraue auf Jahwe - er ist ihre Hilfe und ihr Schild!
Izraeli, doufej v Hospodina, nebo spomocníkem a štítem takových on jest.
10 Ihr vom Hause Aarons, vertraut auf Jahwe - er ist ihre Hilfe und ihr Schild!
Dome Aronův, doufej v Hospodina, spomocníkem a štítem takových on jest.
11 Die ihr Jahwe fürchtet, vertraut auf Jahwe - er ist ihre Hilfe und ihr Schild!
Kteříž se bojíte Hospodina, doufejte v Hospodina, spomocníkem a štítem takových on jest.
12 Jahwe hat unser gedacht: er wird segnen, wird segnen das Haus Israel, segnen das Haus Aarons.
Hospodin rozpomena se na nás, požehná; požehná domu Izraelovu, požehná i domu Aronovu.
13 Er wird segnen, die Jahwe fürchten, die Kleinen samt den Großen.
Požehná bojícím se Hospodina, malým, i velikým.
14 Jahwe wolle zu euch hinzuthun, zu euch und zu euren Kindern.
Rozmnoží Hospodin vás, vás i syny vaše.
15 Gesegnet seid ihr von Jahwe, der Himmel und Erde gemacht hat.
Požehnaní vy od Hospodina, kterýž učinil nebesa i zemi.
16 Der Himmel ist Himmel Jahwes, aber die Erde hat er den Menschen gegeben.
Nebesa jsou nebesa Hospodinova, zemi pak dal synům lidským.
17 Nicht die Toten rühmen Jahwe, noch einer von denen, die in die Stille hinabgefahren:
Ne mrtví chváliti budou Hospodina, ani kdo ze všech těch, kteříž sstupují do místa mlčení,
18 aber wir preisen Jah, von nun an bis in Ewigkeit. Rühmet Jah!
Ale my dobrořečiti budeme Hospodinu od tohoto času až na věky. Halelujah.
