Psalm 103
1 Von David. Preise, meine Seele, Jahwe, und alles, was in mir ist, seinen heiligen Namen!
Davidův. Dobrořeč duše má Hospodinu, a všecky vnitřnosti mé jménu svatému jeho.
2 Preise, meine Seele, Jahwe, und vergiß nicht, was er dir alles gethan hat!
Dobrořeč duše má Hospodinu, a nezapomínej se na všecka dobrodiní jeho,
3 Der dir alle deine Schuld vergab, alle deine Gebrechen heilte,
Kterýž odpouští tobě všecky nepravosti, kterýž uzdravuje všecky nemoci tvé,
4 der dein Leben aus der Grube erlöste, mit Gnade und Barmherzigkeit dich krönte,
Kterýž vysvobozuje od zahynutí život tvůj, kterýž tě korunuje milosrdenstvím a mnohým slitováním,
5 der dein Verlangen mit Gutem sättigte; dem Adler gleich erneuert sich deine Jugend!
Kterýž nasycuje dobrými věcmi ústa tvá, tak že se obnovuje jako orlice mladost tvá.
6 Gerechtigkeit schafft Jahwe und Recht für alle Unterdrückten.
Činí, což spravedlivého jest, Hospodin, a soudy všechněm utištěným.
7 Er ließ seine Wege Mose kund werden, den Söhnen Israels seine großen Thaten.
Známé učinil Mojžíšovi cesty své, synům Izraelským skutky své.
8 Barmherzig und gnädig ist Jahwe, langsam zum Zorn und reich an Huld.
Lítostivý a milostivý jest Hospodin, dlouhoshovívající a mnohého milosrdenství.
9 Nicht für immer hadert er, noch trägt er ewig nach.
Nebudeť ustavičně žehrati, ani na věky hněvu držeti.
10 Er verfuhr mit uns nicht nach unseren Sünden und vergalt uns nicht nach unseren Verschuldungen,
Ne podlé hříchů našich nakládá s námi, ani vedlé nepravostí našich odplacuje nám.
11 sondern so hoch der Himmel über der Erde ist, ist seine Gnade mächtig über denen, die ihn fürchten.
Nebo jakož jsou vysoko nebesa nad zemí, tak jest vyvýšené milosrdenství jeho nad těmi, kteříž se ho bojí.
12 So fern der Sonnenaufgang vom Untergang, hat er unsere Vergehungen von uns entfernt.
A jak daleko jest východ od západu, tak daleko vzdálil od nás přestoupení naše.
13 Wie sich ein Vater über Kinder erbarmt, hat sich Jahwe erbarmt über die, die ihn fürchten.
Jakož se slitovává otec nad dítkami, tak se slitovává Hospodin nad těmi, kteříž se ho bojí.
14 Denn er weiß, woraus wir geformt sind, ist eingedenk, daß wir Staub sind.
Onť zajisté zná slepení naše, v paměti má, že prach jsme.
15 Des Menschen Lebenstage sind wie das Gras; wie eine Blume auf dem Felde, also blüht er.
Dnové člověka jsou jako tráva, a jako květ polní, tak kvete.
16 Wenn ein Windhauch über ihn dahingefahren, ist er dahin, und seine Stätte kennt ihn nicht mehr.
Jakž vítr na něj povane, anť ho není, aniž ho již více pozná místo jeho.
17 Die Gnade Jahwes aber währt von Ewigkeit zu Ewigkeit über denen, die ihn fürchten, und seine Gerechtigkeit auf Kindeskinder
Milosrdenství pak Hospodinovo od věků až na věky nad těmi, kteříž se ho bojí, a spravedlnost jeho nad syny synů,
18 derer, die seinen Bund halten und seiner Gebote eingedenk sind, daß sie danach thun.
Kteříž ostříhají smlouvy jeho, a pamatují na přikázaní jeho, aby je činili.
19 Jahwe hat seinen Thron im Himmel aufgerichtet, und sein Königtum herrscht über das All.
Hospodin na nebesích utvrdil trůn svůj, a kralování jeho nade vším panuje.
20 Preist Jahwe, ihr, seine Engel, ihr starken Helden, die ihr seinen Befehl ausrichtet, indem sie auf den Schall seines Wortes hören.
Dobrořečte Hospodinu andělé jeho, kteříž jste mocní v síle, a činíte slovo jeho, poslušní jsouc hlasu slova jeho.
21 Preist Jahwe, ihr, all sein Heer, seine Diener, die ihr seinen Willen vollzieht.
Dobrořečte Hospodinu všickni zástupové jeho, služebníci jeho, kteříž činíte vůli jeho.
22 Preist Jahwe, alle seine Werke an allen Orten seiner Herrschaft. Preise, meine Seele, Jahwe!
Dobrořečte Hospodinu všickni skutkové jeho, na všech místech panování jeho. Dobrořeč duše má Hospodinu.
