Sprueche 4
1 Hört, ihr Söhne, des Vaters Zucht und merkt auf, daß ihr Einsicht kennen lernt!
Poslouchejte, synové, učení otcova, a pozorujte, abyste poznali rozumnost.
2 Denn gute Lehre gebe ich euch, laßt meine Unterweisung nicht außer acht!
Nebo naučení dobré dávám vám, neopouštějtež zákona mého.
3 Denn da ich meinem Vater ein Sohn war, ein zarter und einziger unter der Obhut meiner Mutter,
Když jsem byl syn u otce svého mladičký, a jediný při matce své,
4 da unterwies er mich und sprach zu mir: Laß dein Herz meine Worte festhalten; bewahre meine Gebote, so wirst du leben!
On vyučoval mne a říkal mi: Ať se chopí výmluvností mých srdce tvé, ostříhej přikázaní mých, a živ budeš.
5 Erwirb Weisheit, erwirb Einsicht! Vergiß nicht und weiche nicht ab von den Reden meines Mundes!
Nabuď moudrosti, nabuď rozumnosti; nezapomínej, ani se uchyluj od řečí úst mých.
6 Laß sie nicht außer acht, so wird sie dich bewahren; gewinne sie lieb, so wird sie dich behüten.
Neopouštějž jí, a bude tě ostříhati; miluj ji, a zachová tě.
7 Der Weisheit Anfang ist: Erwirb Weisheit und mit all' deinem Besitz setze dich in den Besitz der Einsicht.
Předně moudrosti, moudrosti nabývej, a za všecko jmění své zjednej rozumnost.
8 Halte sie hoch, so wird sie dich erhöhen; sie wird dich zu Ehren bringen, wenn du sie umhalsest.
Vyvyšuj ji, a zvýšíť tě; poctí tě, když ji přijmeš.
9 Sie wird einen lieblichen Kranz um dein Haupt winden, eine prächtige Krone wird sie dir bescheren.
Přidá hlavě tvé příjemnosti, korunou krásnou obdaří tě.
10 Höre, mein Sohn, und nimm meine Reden an, so werden deiner Lebensjahre viel werden.
Slyš, synu můj, a přijmi řeči mé, a tak rozmnoží se léta života tvého.
11 Über den Weg der Weisheit unterweise ich dich, lasse dich auf den Geleisen der Geradheit einherschreiten.
Cestě moudrosti učím tě, vedu tě stezkami přímými.
12 Wenn du wandelst, wird dein Schritt nicht beengt sein, und wenn du läufst, wirst du nicht straucheln.
Když choditi budeš, nebude ssoužen krok tvůj, a poběhneš-li, neustrčíš se.
13 Halte fest an der Zucht, laß nicht los! Bewahre sie, denn sie ist dein Leben.
Chopiž se učení, nepouštěj, ostříhej ho, nebo ono jest život tvůj.
14 Begieb dich nicht auf den Pfad der Gottlosen und gehe nicht auf dem Wege der Bösen einher.
Na stezku bezbožných nevcházej, a nekráčej cestou zlostníků.
15 Laß ihn fahren, gehe nicht auf ihn hinüber; lenke von ihm ab und gehe vorüber.
Opusť ji, nechoď po ní, uchyl se od ní, a pomiň jí.
16 Denn sie schlafen nicht, wenn sie nichts Böses gethan haben; und der Schlaf ist ihnen geraubt, wenn sie nicht jemanden zu Falle gebracht haben.
Neboť nespí, leč zlost provedou; anobrž zahánín bývá sen jejich, dokudž ku pádu nepřivodí,
17 Denn sie nähren sich vom Brote der Gottlosigkeit und trinken den Wein der Gewaltthat.
Proto že jedí chléb bezbožnosti, a víno loupeží pijí.
18 Der Frommen Pfad ist wie lichter Morgenglanz, der bis zur Tageshöhe immer heller leuchtet.
Ale stezka spravedlivých jako světlo jasné, kteréž rozmáhá se, a svítí až do pravého dne.
19 Der Gottlosen Weg ist wie das nächtliche Dunkel; sie wissen nicht, wodurch sie zu Falle kommen werden.
Cesta pak bezbožných jako mrákota; nevědí, na čem se ustrčiti mohou.
20 Mein Sohn, merke auf meine Worte, neige meinen Reden dein Ohr!
Synu můj, slov mých pozoruj, k řečem mým nakloň ucha svého.
21 Laß sie nicht von deinen Augen weichen; bewahre sie inmitten deines Herzens.
Nechať neodcházejí od očí tvých, ostříhej jich u prostřed srdce svého.
22 Denn sie sind Leben für die, die sie bekommen, und bringen ihrem ganzen Leibe Gesundung.
Nebo životem jsou těm, kteříž je nalézají, i všemu tělu jejich lékařstvím.
23 Mehr denn alles andere wahre dein Herz, denn von ihm geht das Leben aus.
Přede vším, čehož se stříci sluší, ostříhej srdce svého, nebo z něho pochází život.
24 Thue Falschheit des Mundes von dir ab und Verkehrtheit der Lippen laß ferne von dir sein.
Odlož od sebe převrácenost úst, a zlost rtů vzdal od sebe.
25 Laß deine Augen stracks vor sich sehen und deine Augenlider gerade vor dich hinblicken.
Oči tvé ať k dobrým věcem patří, a víčka tvá ať přímě hledí před tebou.
26 Laß deines Fußes Bahn eben sein und alle deine Wege festbestimmt.
Zvaž stezku noh svých, a všecky cesty tvé ať jsou spraveny.
27 Biege weder zur Rechten noch zur Linken ab; halte deinen Fuß vom Bösen fern.
Neuchyluj se na pravo ani na levo, odvrať nohu svou od zlého.
