Sprueche 31
1 Dies sind die Worte des Königs Lemuel, ein Ausspruch, dem ihm seine Mutter einschärfte.
Slova proroctví Lemuele krále, kterýmž vyučovala jej matka jeho.
2 Was ich dir raten soll, mein Sohn? und was, du Sohn meines Leibes, und was, du Sohn meiner gelübde?
Co dím, synu můj, co, synu života mého? Co, řku, dím, synu slibů mých?
3 Gieb nicht den Weibern deine Kraft, noch deine liebkosungen denen, die Könige verderben.
Nedávej ženám síly své, ani cest svých těm, kteréž k zahynutí přivodí krále.
4 Nicht gefalle es den Königen, o Lemoel, nicht gefalle es den königen Wein zu trinken, noch Rauschtrank den Fürsten.
Ne králům, ó Lemueli, ne králům náleží píti víno, a ne pánům žádost nápoje opojného,
5 Sie möchten sonst trinken und das festgesetzte Recht vergessen und den Rechtshandel aller elenden Leute entstellen.
Aby pije, nezapomněl na ustanovení, a nezměnil pře všech lidí ssoužených.
6 Gebt Rauschtrank dem, der am Untergehen ist, und Wein solchen, deren Seele betrübt ist.
Dejte nápoj opojný hynoucímu, a víno těm, kteříž jsou truchlivého ducha,
7 Der mag trinken und seiner Armut vergessen und seines leids nicht mehr gedenken.
Ať se napije, a zapomene na chudobu svou, a na trápení své nezpomíná více.
8 Thue deinen Mund auf für den Stummen, für die Sache aller dahinschmachtenden Leute.
Otevři ústa svá za němého, v při všech oddaných k smrti,
9 Thue deinen Mund auf, richte gerecht und schaffe recht dem Elenden und Armen!
Otevři, řku, ústa svá, suď spravedlivě, a veď při chudého a nuzného.
10 Ein wackeres weib, wer mag es finden? Weit über Korallen geht ihr Wert.
Ženu statečnou kdo nalezne? Nebo daleko nad perly cena její.
11 Auf sie vertraut ihres Gatten Herz, und an Gewinn fehlt es ihm nicht.
Dověřuje se jí srdce muže jejího; nebo tu kořistí nebude nedostatku.
12 Sie tut ihm liebes und kein Leid ihr ganzes Leben lang.
Dobře činí jemu a ne zle, po všecky dny života svého.
13 Sie tut sich um nach Wolle und Flachs und schafft mit arbeitslustigen Händen.
Hledá pilně vlny a lnu, a dělá šťastně rukama svýma.
14 Sie gleicht den Schiffen eines Kaufmanns; von ferne bringt sie ihre Nahrung herbei.
Jest podobná lodi kupecké, zdaleka přiváží pokrm svůj.
15 Sie steht auf, wenn's noch Nacht ist, und gibt Speise für ihr Haus und das bestimmte Teil für ihre Mägde.
Kterážto velmi ráno vstávajíc, dává pokrm čeledi své, a podíl náležitý děvkám svým.
16 Sie sinnt auf einen Acker und kauft ihn; von ihrer Hände Frucht pflanzt sie einen Weinberg.
Rozsuzuje pole, a ujímá je; z výdělku rukou svých štěpuje i vinici.
17 Sie gürtet mit Kraft ihre Lenden und macht ihre Arme rüstig.
Přepasuje silou bedra svá, a zsiluje ramena svá.
18 Sie merkt, daß ihr Hantieren gedeiht; nicht erlischt des Nachts ihre Leuchte.
Zakouší, jak jest užitečné zaměstknání její; ani v noci nehasne svíce její.
19 Ihre Hände streckt sie nach dem Rocken aus, und ihre Finger ergreifen die Spindel.
Rukama svýma sahá k kuželi, a prsty svými drží vřeteno.
20 Ihre Hand reckt sie dem Elenden hin und ihre Arme streckt sie nach dem Dürftigen aus,
Ruku svou otvírá chudému, a ruce své vztahuje k nuznému.
21 Sie fürchtet nichts für ihr Haus vom Schnee, denn ihr ganzes Haus ist mit Scharlachwolle gekleidet.
Nebojí se za čeled svou v čas sněhu; nebo všecka čeled její obláčí se v roucho dvojnásobní.
22 Decken verfertigt sie sich; Byssus und Purpur ist ihr Gewand.
Koberce dělá sobě z kmentu, a z zlatohlavu jest oděv její.
23 Angesehen ist ihr Gemahl in den Thoren, wenn er Sitzung hält mit den Vornehmen des Landes.
Patrný jest v branách manžel její, když sedá s staršími země.
24 Ein feines Unterkleid fertigt sie an und verkauft's und einen Gürtel übergiebt sie dem Krämer.
Plátno drahé dělá, a prodává; též i pasy prodává kupci.
25 Kraft und Hoheit ist ihr Gewand, und so lacht sie des künftigen Tags.
Síla a krása oděv její, nestará se o časy potomní.
26 Ihren Mund thut sie mit Weisheit auf, und liebreiche Unterweisung ist auf ihrer Zunge.
Ústa svá otvírá k moudrosti, a naučení dobrotivosti v jazyku jejím.
27 Sie überwacht das Thun und Treiben ihres Hauses und Brot der Faulheit ißt sie nie.
Spatřuje obcování čeledi své, a chleba zahálky nejí.
28 Ihre Söhne treten auf und preisen sie glückselig, ihr Gemahl tritt auf und rühmt sie:
Povstanouce synové její, blahoslaví ji; manžel její také chválí ji,
29 “Gar viele Frauen haben sich wacker erzeigt - du aber übertriffst sie alle!”
Říkaje: Mnohé ženy statečně sobě počínaly, ty pak převyšuješ je všecky.
30 Lug ist die Anmut und ein vergänglicher Hauch die Schönheit: ein Weib, das Jahwe fürchtet, das soll man rühmen!
Oklamavatelná jest příjemnost a marná krása; žena, kteráž se bojí Hospodina, tať chválena bude.
31 Gebt ihr von der Frucht ihrer Hände, und in den Thoren müssen ihr Werke ihr Lob verkünden.
Dejtež takové z ovoce rukou jejích, a nechať ji chválí v branách skutkové její.
