Sprueche 2
1 Mein Sohn, wenn du meine Reden animmstund meine Gebote bei dir verwahrst,
Synu můj, přijmeš-li slova má, a přikázaní má schováš-li u sebe;
2 so daß du der Weisheit aufmerksam dein Ohr leihst, dein Herz der Vernunft zuneigst -
Nastavíš-li moudrosti ucha svého, a nakloníš-li srdce svého k opatrnosti;
3 ja, wenn du der Einsicht rufst, nach der Vernunft hin deine Stimme erschallen lässest,
Ovšem, jestliže na rozumnost zavoláš, a na opatrnost zvoláš-li;
4 wenn du sie suchst wie Silberund nach ihr forschest wie nach verborgenen Schätzen -
Budeš-li jí hledati jako stříbra, a jako pokladů pilně vyhledávati jí:
5 alsdann wirst du die Furcht Jahwes verstehenund Erkenntnis Gottes gewinnen.
Tehdy porozumíš bázni Hospodinově, a známosti Boží nabudeš;
6 Denn Jahwe allein verleiht Weisheit, aus seinem Munde kommt Erkenntnis und Vernunft.
Nebo Hospodin dává moudrost, z úst jeho umění a opatrnost.
7 Er spart den Rechtschaffenen Heil auf, beschirmt die, die unsträflich wandeln,
Chová upřímým dlouhověkosti, pavézou jest chodícím v sprostnosti,
8 so daß er die Pfade des Rechts behütetund den Weg seiner Frommen bewahrt.
Ostříhaje stezek soudu; on cesty svatých svých ostříhá.
9 Alsdann wirst du Gerechtigkeit und Recht verstehenund Geradheit, jede Bahn des Guten.
Tehdy porozumíš spravedlnosti a soudu, a upřímosti i všeliké cestě dobré,
10 Denn Weisheit wird in dein Herz einziehenund Erkenntnis wird deiner Seele lieblich sein;
Když vejde moudrost v srdce tvé, a umění duši tvé se zalíbí.
11 Umsicht wird dich bewahren, Vernunft deine Hüterin sein, -
Prozřetelnost ostříhati bude tebe, a opatrnost zachová tě,
12 daß sie dich vom Wege des Bösen errette, von den Leuten, die Verkehrtes reden,
Vysvobozujíc tě od cesty zlé, a od lidí mluvících věci převrácené,
13 die der Geradheit Pfade verlassen, um auf den Wegen der Finsternis zu wandeln,
Kteříž opouštějí stezky přímé, aby chodili po cestách tmavých,
14 die sich freuen, Böses zu thun, über schlimme Verkehrtheit frohlocken,
Kteříž se veselí ze zlého činění, plésají v převrácenostech nejhorších,
15 die ihre Pfade krumm machenund in ihren Bahnen auf Abwege geraten -
Jejichž stezky křivolaké jsou, anobrž zmotaní jsou na cestách svých;
16 daß sie dich von dem fremden Weibe errette, von der Auswärtigen, die einschmeichelnd redet,
Vysvobozujíc tě i od ženy postranní, od cizí, kteráž řečmi svými lahodí,
17 die den Freund ihrer Jugend im Stiche gelassenund den von ihrem Gotte geordneten Bund vergessen hat.
Kteráž opouští vůdce mladosti své, a na smlouvu Boha svého se zapomíná;
18 Denn zum Tode sinkt ihr Haus hinab, und zu den Schatten führen ihre Bahnen.
K smrti se zajisté nachyluje dům její, a k mrtvým stezky její;
19 Alle, die zu ihr eingehen, kehren nicht wiederund erreichen nicht des Lebens Pfade -
Kteřížkoli vcházejí k ní, nenavracují se zase, aniž trefují na cestu života;
20 damit du auf dem Wege der Guten wandelstund die Pfade der Frommen einhaltest.
Abys chodil po cestě dobrých, a stezek spravedlivých abys ostříhal.
21 Denn die Rechtschaffenen werden das Land bewohnen, und die Unsträflichen darin übrig bleiben.
Nebo upřímí bydliti budou v zemi, a pobožní zůstanou v ní;
22 Aber die Gottlosen werden aus dem Lande ausgerottet, und die Treulosen aus ihm herausgerissen werden.
Bezbožní pak z země vyťati budou, a přestupníci vykořeněni budou z ní.
