< Sprueche 18 >
1 Nach dem, was ihn gelüstet, strebt, wer sich absondert; wider alles Vernünftige lehnt er sich auf.
Svémyslný hledá toho, což se jemu líbí, a ve všelijakou věc plete se.
2 Ein Thor hat kein Gefallen an Einsicht, sondern daran, daß sein Denken offenbar werde.
Nezalibuje sobě blázen v rozumnosti, ale v tom, což zjevuje srdce jeho.
3 Wo der Gottlose hinkommt, da kommt auch Verachtung, und mit der Schande Schmach.
Když přijde bezbožný, přichází také pohrdání, a s lehkomyslným útržka.
4 Tiefe Wasser sind die Worte von eines Mannes Mund, ein sprudelnder Bach, eine Quelle der Weisheit.
Slova úst muže vody hluboké, potok rozvodnilý pramen moudrosti.
5 Daß man für den Gottlosen Partei nimmt, ist ein übles Ding, - daß man den, der Recht hat, im Gericht hinwegstößt.
Přijímati osobu bezbožného není dobré, abys převrátil spravedlivého v soudu.
6 Die Lippen des Thoren führen Streit herbei, und sein Mund ruft nach Schlägen.
Rtové blázna směřují k svadě, a ústa jeho bití se domluví.
7 Der Mund des Thoren führt seinen Sturz herbei, und seine Lippen sind ein Fallstrick für sein Leben.
Ústa blázna k setření jemu, a rtové jeho osídlem duši jeho.
8 Die Worte des Ohrenbläsers sind wie Leckerbissen, und die dringen hinab in des Leibes Kammern.
Slova utrhače jsou jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
9 Schon wer sich bei seinem Geschäfte lässig zeigt, ist ein Bruder dessen, der zu Grunde richtet.
Také ten, kdož jest nedbalý v práci své, bratr jest mrhače.
10 Ein fester Turm ist der Name Jahwes; dahin läuft der Fromme und findet sich gesichert.
Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen.
11 Des Reichen Habe ist ihm eine feste Stadt und bedünkt ihn eine hohe Mauer.
Zboží bohatého jest město pevné jeho, a jako zed vysoká v mysli jeho.
12 Dem Sturz eines Mannes geht Überhebung des Herzens voran, aber der Ehre geht Demut voran.
Před setřením vyvyšuje se srdce člověka, ale před povýšením bývá ponížení.
13 Giebt einer Antwort, ehe er noch hörte, so wird ihm das als Narrheit und als Schande gerechnet.
Kdož odpovídá něco, prvé než vyslyší, počítá se to za bláznovství jemu a za lehkost.
14 Des Mannes Mut hält sein Leiden aus, aber ein niedergeschlagenes Gemüt, wer kann das tragen?
Duch muže snáší nemoc svou, ducha pak zkormouceného kdo snese?
15 Des Verständigen Herz erwirbt sich Erkenntnis, und der Weisen Ohr strebt nach Erkenntnis.
Srdce rozumného dosahuje umění, a ucho moudrých hledá umění.
16 Das Geschenk, das einer giebt, macht ihm Raum und geleitet ihn vor die Großen.
Dar člověka uprostranňuje jemu, a před oblíčej mocných přivodí jej.
17 Recht hat der erste in seiner Streitsache; aber es kommt der andere und forscht ihn aus.
Spravedlivý zdá se ten, kdož jest první v své při, ale když přichází bližní jeho, tedy stihá jej.
18 Streitigkeiten macht das Los ein Ende und bringt Starke auseinander.
Los pokojí svady, a mezi silnými rozeznává.
19 Ein Bruder, gegen den treulos gehandelt ward, leistet mehr Widerstand als eine feste Stadt, und solcher Streit hält hart wie eines Palastes Riegel.
Bratr křivdou uražený tvrdší jest než město nedobyté, a svárové jsou jako závora u hradu.
20 Von der Frucht seines Mundes sättigt sich eines Mannes Leib; mit dem Ertrage seiner Lippen wird er gesättigt.
Ovocem úst jednoho každého nasyceno bývá břicho jeho, úrodou rtů svých nasycen bude.
21 Tod und Leben steht in der Zunge Gewalt, und wer sie im Zaume hält, wird ihre Frucht genießen.
Smrt i život jest v moci jazyka, a ten, kdož jej miluje, bude jísti ovoce jeho.
22 Wer eine Ehefrau gefunden, hat etwas Köstliches gefunden und Wohlgefallen von Jahwe erlangt.
Kdo nalezl manželku, nalezl věc dobrou, a navážil lásky od Hospodina.
23 Flehentlich redet der Arme, aber der Reiche antwortet mit Härte.
Poníženě mluví chudý, ale bohatý odpovídá tvrdě.
24 Viel Umgang bringt leicht Untergang; doch giebt's auch Freunde, anhänglicher als ein Bruder.
Ten, kdož má přátely, má se míti přátelsky, poněvadž přítel bývá vlastnější než bratr.