< Sprueche 15 >
1 Eine gelinde Antwort stillt den Grimm, aber ein verletzendes Wort erregt den Zorn.
Odpověd měkká odvracuje hněv, ale řeč zpurná vzbuzuje prchlivost.
2 Der Weisen Zunge träufelt Erkenntnis, aber der Thoren Mund sprudelt Narrheit aus.
Jazyk moudrých ozdobuje umění, ale ústa bláznů vylévají bláznovství.
3 Allerorten sind die Augen Jahwes, überwachen beständig die Bösen und die Guten.
Na všelikém místě oči Hospodinovy spatřují zlé i dobré.
4 Gelindigkeit der Zunge ist ein Lebensbaum, aber Verkehrtheit an ihr bewirkt Herzeleid.
Zdravý jazyk jest strom života, převrácenost pak z něho ztroskotání od větru.
5 Der Narr verschmäht die Zucht seines Vaters, wer aber Rüge beachtet, handelt klug.
Blázen pohrdá cvičením otce svého, ale kdož ostříhá naučení, opatrnosti nabude.
6 In des Frommen Haus ist Vorrat in Fülle, aber in dem Einkommen des Gottlosen ist Zerrüttung.
V domě spravedlivého jest hojnost veliká, ale v úrodě bezbožného zmatek.
7 Die Lippen der Weisen streuen Erkenntnis aus, aber der Thoren Herz ist verkehrt.
Rtové moudrých rozsívají umění, srdce pak bláznů ne tak.
8 Das Opfer der Gottlosen ist ein Greuel für Jahwe, aber der Rechtschaffenen Gebet gefällt ihm wohl.
Obět bezbožných ohavností jest Hospodinu, ale modlitba upřímých líbí se jemu.
9 Ein Greuel für Jahwe ist der Gottlosen Weg; wer aber der Gerechtigkeit nachjagt, den liebt er.
Ohavností jest Hospodinu cesta bezbožného, toho pak, kdož následuje spravedlnosti, miluje.
10 Böse Züchtigung widerfährt dem, der den rechten Pfad verläßt; wer Rüge haßt, muß sterben.
Trestání přísné opouštějícímu cestu, a kdož nenávidí domlouvání, umře.
11 Unterwelt und Abgrund liegen offen vor Jahwe, wie viel mehr die Herzen der Menschen! (Sheol )
Peklo i zatracení jest před Hospodinem, čím více srdce synů lidských? (Sheol )
12 Der Spötter liebt nicht, daß man ihn zurechtweise; zu den Weisen begiebt er sich nicht.
Nemiluje posměvač toho, kterýž ho tresce, aniž k moudrým přistoupí.
13 Ein fröhliches Herz macht das Angesicht freundlich, aber bei Herzenskummer ist das Gemüt niedergeschlagen.
Srdce veselé obveseluje tvář, ale pro žalost srdce duch zkormoucen bývá.
14 Des Verständigen Herz sucht Erkenntnis, aber der Thoren Mund geht auf Narrheit aus.
Srdce rozumného hledá umění, ale ústa bláznů pasou se bláznovstvím.
15 Ein Elender hat nie einen guten Tag; wer aber wohlgemut ist, hält immerdar ein fröhliches Gastmahl.
Všickni dnové chudého zlí jsou, ale dobromyslného hody ustavičné.
16 Besser wenig in der Furcht Jahwes, als ein großer Schatz und Unruhe dabei.
Lepší jest maličko s bázní Hospodinovou než poklad veliký s nepokojem.
17 Besser ein Gericht Kohl und Liebe dazu, als ein gemästeter Ochs und Haß dabei.
Lepší jest krmě z zelí, kdež jest láska, nežli z krmného vola, kdež jest nenávist.
18 Ein hitziger Mann erregt Zank, aber ein Langmütiger stillt den Hader.
Muž hněvivý vzbuzuje sváry, ale zpozdilý k hněvu upokojuje svadu.
19 Des Faulen Weg ist wie eine Dornhecke, aber der Rechtschaffenen Pfad ist wohl gebahnt.
Cesta lenivého jest jako plot z trní, ale stezka upřímých jest vydlážená.
20 Ein weiser Sohn macht dem Vater Freude, aber ein Thor von einem Menschen verachtet seine Mutter.
Syn moudrý obveseluje otce, bláznivý pak člověk pohrdá matkou svou.
21 Die Narrheit ist dem Unverständigen eine Freude, aber ein Mann von Einsicht geht den geraden Weg.
Bláznovství jest veselím bláznu, ale člověk rozumný upřímo kráčeti směřuje.
22 Die Anschläge werden zunichte, wo Vorbesprechung fehlt; sind aber der Berater viele, so kommen sie zustande.
Kdež není rady, zmařena bývají usilování, ale množství rádců ostojí.
23 Freude erwächst einem Mann durch die Antwort seines Mundes, und ein Wort zu seiner Zeit - wie ist es so schön!
Vesel bývá člověk z odpovědi úst svých; nebo slovo v čas příhodný ó jak jest dobré!
24 Der Pfad des Lebens geht aufwärts für den Klugen, damit er nicht in die Unterwelt drunten gerate. (Sheol )
Cesta života vysoko jest rozumnému proto, aby se uchýlil od pekla dole. (Sheol )
25 Der Hoffärtigen Haus wird Jahwe wegreißen, aber der Witwe Grenze wird er feststellen.
Dům pyšných vyvrací Hospodin, meze pak vdovy upevňuje.
26 Ein Greuel für Jahwe sind arge Anschläge, aber rein sind ihm huldvolle Reden.
Ohavností jsou Hospodinu myšlení zlého, ale čistých řeči vzácné.
27 Sein eignes Haus verstört, wer nach ungerechtem Gewinne geizt; wer aber Geschenke haßt, der wird leben.
Kdož dychtí po lakomství, kormoutí dům svůj; ale kdož nenávidí darů, živ bude.
28 Des Frommen Herz überlegt, was zu antworten ist, aber der Gottlosen Mund sprudelt Bosheiten aus.
Srdce spravedlivého přemyšluje, co má mluviti, ale ústa bezbožných vylévají všelijakou zlost.
29 Jahwe ist fern von den Gottlosen, aber der Frommen Gebet erhört er.
Vzdálen jest Hospodin od bezbožných, ale modlitbu spravedlivých vyslýchá.
30 Freundlicher Blick erfreut das Herz; frohe Kunde labt das Gebein.
To, což se zraku naskýtá, obveseluje srdce; pověst dobrá tukem naplňuje kosti.
31 Ein Ohr, das Leben wirkende Rüge hört, wird inmitten der Weisen weilen.
Ucho, kteréž poslouchá trestání života, u prostřed moudrých bydliti bude.
32 Wer Zucht fahren läßt, verwirkt sein Leben; wer aber auf Rüge hört, erwirbt Verstand.
Kdo se vyhýbá cvičení, zanedbává duše své; ale kdož přijímá domlouvání, má rozum.
33 Die Furcht Jahwes ist Zucht zur Weisheit, und der Ehre geht Demut voran.
Bázeň Hospodinova jest cvičení se moudrosti, a slávu předchází ponížení.