Lukas 1
1 Da nun schon Manche versucht haben, eine Erzählung von den bei uns beglaubigten Begebenheiten zu verfassen,
Vážený Teofile! Mnozí přede mnou se snažili pravdivě vylíčit život a dílo Ježíše Krista na základě spolehlivých zpráv jeho žáků a jiných očitých svědků.
2 so wie es uns die ursprünglichen Augenzeugen und Diener des Wortes überliefert haben,
3 so habe auch ich mich entschlossen, nachdem ich allem von vorne an genau nachgegangen, es für dich, hochgeehrter Theophilus, nach der Reihenfolge niederzuschreiben,
Nyní jsem se tedy rozhodl i já důkladně přezkoumat, utřídit a sepsat veškeré dostupné zprávy. Vznikl tento spisek, který ti věnuji,
4 damit du dich von der Gewißheit der Geschichten, die du in deinem Unterricht erfuhrst, überzeugen könnest.
abys nabyl jistoty, že to, o čem ses již leccos dověděl, je pravda.
5 Es war in den Tagen Herodes, des Königs von Judäa, ein Priester mit Namen Zacharias aus der Tagesklasse Abia, und derselbe hatte eine Frau aus den Töchtern Aaron, die hieß Elisabet.
Začnu tím, co se přihodilo židovskému knězi Zachariášovi, který žil v době vlády judského krále Heroda. Zachariáš byl členem jedné ze čtyřiadvaceti kněžských skupin, jejichž povinností bylo dvakrát do roka, vždy po celý týden, přisluhovat při bohoslužbách v jeruzalémském chrámu. Jeho manželka Alžběta pocházela z kněžského rodu Árónova.
6 Es waren aber beide gerecht vor Gott, wandelnd in allen Geboten und Gerechtsamen des Herrn, ohne Tadel.
Oba byli upřímně zbožní a řídili se svědomitě všemi Božími příkazy a předpisy.
7 Und sie hatten kein Kind, dieweil Elisabet unfruchtbar war, und beide waren hochbetagt.
Byli to již starší lidé a zůstali bezdětní, protože Alžběta byla neplodná.
8 Es geschah aber, da er, weil seine Tagklasse an der Reihe war, den Priesterdienst hatte vor Gott,
Jednoho dne šel Zachariáš do chrámu, aby tam splnil svoji kněžskou povinnost.
9 traf ihn nach dem Brauche der Priesterschaft das Los, zu räuchern und hiezu in den Tempel des Herrn zu treten.
Tentokrát byl vylosován, aby vstoupil do svatyně a tam na oltáři pálil kadidlo.
10 Und die ganze Versammlung des Volks war außerhalb im Gebet in der Stunde des Rauchopfers.
Zatím se venku shromáždění lidé modlili, jak bylo v té hodině zvykem.
11 Es erschien ihm aber ein Engel des Herrn, zur Rechten des Räucheraltars stehend.
Tu se knězi po pravé straně oltáře ukázala postava.
12 Und Zacharias, da er es sah, ward bestürzt und Furcht kam über ihn.
Zachariáš se vyděsil.
13 Der Engel aber sprach zu ihm: fürchte dich nicht, Zacharias, dieweil deine Bitte erhört ist, und deine Frau Elisabet wird dir einen Sohn gebären, und du wirst ihm den Namen Johannes geben;
Boží posel ho však uklidňoval: „Neboj se, Zachariáši! Přišel jsem ti oznámit, že Bůh vyslyšel tvé modlitby. Tvoje manželka porodí syna, kterému dáte jméno Jan (Bůh je milostivý).
14 und du wirst Freude und Wonne haben, und viele werden sich seiner Geburt freuen.
Přinese ti mnoho radosti a mnozí budou vděčni, že se narodil.
15 Denn er wird groß sein vor dem Herrn, Wein und Gebranntes wird er nicht trinken, und wird mit heiligem Geist erfüllt sein vom Mutterleib an,
Stane se jedním z velkých Božích mužů. Nedotkne se nikdy vína ani opojného nápoje. Duch svatý ho naplní hned od narození.
16 und viele der Söhne Israels wird er bekehren zu dem Herrn ihrem Gott;
Mnohé z židů přivede zpět k Bohu, jejich skutečnému Pánu.
17 und er wird dahingehen vor ihm in Geist und Kraft des Elias, zu wenden die Herzen der Väter zu den Kindern und die Ungehorsamen zum Sinne der Gerechten, zu bereiten dem Herrn ein gerüstetes Volk.
Svou duchovní mocí a horlivostí bude připomínat proroka Elijáše. Smíří otce se syny a vzpurným otevře oči pro pravdu. Jako královský posel připraví lidi na příchod Božího vládce.“
18 Und Zacharias sagte zu dem Engel: woran soll ich das erkennen? bin ich doch ein Greis und meine Frau ist vorgerückt in Jahren.
Zachariáš namítl: „Jak tomu mohu věřit? Vždyť jsem už starý a moje žena také není mladá.“
19 Und der Engel antwortete und sagte zu ihm: ich bin Gabriel, der da steht vor Gott, und bin abgesandt zu dir zu reden und dir diese frohe Botschaft zu bringen.
Anděl ho pokáral: „Já jsem Gabriel a přijímám rozkazy přímo od Boha. On sám mě poslal, abych ti vyřídil tyto radostné zprávy.
20 Und siehe, du wirst schweigen müssen und unvermögend sein zu reden, bis zu dem Tage, da dies geschieht, dafür daß du meinen Worten nicht geglaubt hast, als welche zu ihrer Zeit erfüllt werden sollen.
Protože jsi však neuvěřil, budeš němý, dokud se má slova ve svůj čas nesplní.“
21 Und das Volk war in Erwartung auf Zacharias, und sie wunderten sich darüber, daß er so lange blieb im Tempel.
Lidé zatím venku čekali na Zachariáše a už jim bylo divné, že tak dlouho nejde.
22 Da er aber herauskam, vermochte er nicht zu ihnen zu reden, und sie erkannten, daß er ein Gesicht im Tempel gesehen; und er winkte ihnen zu, und blieb stumm.
Když se konečně objevil, nemohl promluvit. Posunky jim dal najevo, že měl ve svatyni vidění.
23 Und es geschah, wie die Tage seines Dienstes voll waren, gieng er fort nach Hause.
Když skončil týden jeho chrámové služby, vrátil se domů.
24 Nach diesen Tagen aber empfieng Elisabet seine Frau, und verbarg sich fünf Monate und sagte:
Brzy na to Alžběta otěhotněla, ale tajila to před veřejností až do pátého měsíce.
25 also hat der Herr mir gethan in den Tagen, die er ersehen hat, meine Schmach wegzunehmen bei den Menschen.
Radovala se: „Bůh se nade mnou slitoval a sejmul ze mne pohrdání a neúctu lidí.“
26 Im sechsten Monat aber wurde der Engel Gabriel von Gott gesandt in eine galiläische Stadt mit Namen Nazaret,
Asi půl roku po Zachariášově vidění poslal Bůh anděla Gabriela do galilejského městečka Nazaretu
27 zu einer Jungfrau, die einem Mann mit Namen Joseph verlobt war, aus dem Hause David, und die Jungfrau hieß Mariam.
k dívce jménem Marie. Byla snoubenkou Josefa, který pocházel z Davidova královského rodu.
28 Und der Engel trat zu ihr ein und sprach: sei gegrüßt, du Begnadigte, der Herr sei mit dir.
Anděl ji oslovil: „Blahopřeji ti, Marie, Bůh ze všech žen vyvolil právě tebe k velikému úkolu!“
29 Sie aber ward bestürzt über dem Worte, und sann darüber nach, was das für ein Gruß sei.
Jeho slova ji znepokojila a nechápala jejich smysl.
30 Und der Engel sagte zu ihr: fürchte dich nicht, Mariam, denn du hast Gnade gefunden bei Gott.
Posel pokračoval. „Neboj se, Marie. Bůh ti chce nevídaně požehnat.
31 Und siehe, du wirst empfangen im Schoß, und wirst einen Sohn gebären, und wirst ihm den Namen Jesus geben.
Narodí se ti syn a dáš mu jméno Ježíš (Bůh vysvobozuje).
32 Der wird groß sein und ein Sohn des Höchsten genannt werden, und Gott der Herr wir ihm geben den Thron seines Vaters David,
Nebude to obyčejný člověk, ale právem bude nazýván ‚Syn Nejvyššího‘.
33 und er wird König sein über das Haus Jakob in Ewigkeit, und seines Königreichs wird kein Ende sein. (aiōn g165)
Usedne na trůn Davidův a bude nejen vládce Izraele, ale založí království, které nikdy neskončí.“ (aiōn g165)
34 Mariam aber sagte zu dem Engel: wie soll das geschehen, da ich keinen Mann kenne?
Marie namítla: „Jak se mi může narodit dítě? Vždyť nežiji s mužem!“
35 Und der Engel antwortete und sprach zu ihr: heiliger Geist wird über dich kommen und Kraft des Höchsten wird dich beschatten; darum wird auch, was da entsteht, heilig genannt werden, Sohn Gottes.
Anděl jí řekl: „Sám Stvořitel na tobě projeví svou moc. Duch svatý to způsobí, a tak tvé dítě bude svatý Boží Syn. U Boha není nic nemožného.
36 Und siehe, Elisabet deine Verwandte hat gleichfalls einen Sohn empfangen, in ihrem Alter, und ist jetzt im sechsten Monat, sie, die unfruchtbar hieß.
Vždyť i tvá příbuzná Alžběta, po celý život neplodná, bude mít nyní ve svém stáří syna. Již za tři měsíce se jí narodí.“
37 Denn bei Gott ist kein Ding unmöglich.
38 Mariam aber sprach: siehe, ich bin des Herrn Magd; es geschehe mir nach deinem Wort; und der Engel wich von ihr.
Marie na to řekla: „Chci přijmout, co mi Bůh ukládá. Ať se tedy stane, jak jsi řekl.“Pak anděl odešel.
39 Mariam aber stand auf in diesen Tagen und wanderte in das Gebirge eilig einer Stadt in Juda zu;
Brzy nato se Marie vydala do judských hor, do města, kde žil Zachariáš s Alžbětou.
40 und trat in das Haus des Zacharias und begrüßte die Elisabet.
Když k nim vešla a pozdravila, pocítila Alžběta, jak se její dítě živě pohnulo. V tu chvíli Alžbětu nadchl Boží Duch
41 Und es geschah, wie Elisabet den Gruß der Mariam hörte, hüpfte das Kind in ihrem Leibe.
42 Und Elisabet ward voll heiligen Geistes und brach aus mit lauter Stimme in die Worte: Gesegnet bist du unter den Weibern, gesegnet die Frucht deines Leibes.
a zvolala: „Marie, Bůh tě vyvolil mezi všemi ženami a tvůj syn bude veliký dar lidem.
43 Und woher wird mir das, daß die Mutter meines Herrn zu mir kommt?
Jaká je to pro mne čest, že mne navštívila matka mého Pána!
44 Denn siehe, wie die Stimme deines Grußes in mein Ohr drang, da hüpfte im Jubel das Kind in meinem Leibe.
Sotva jsem zaslechla tvůj pozdrav, děťátko ve mně radostí poskočilo.
45 Und selig, die geglaubt hat, daß zur Vollendung kommen wird, was vom Herrn zu ihr geredet ist.
Jak je dobře, že jsi uvěřila Božím slibům. On je všechny splní.“
46 Und Mariam sprach: Es war in den Tagen Herodes, des Königs von Judäa, ein Priester mit Namen Zacharias aus der Tagesklasse Abia, und derselbe hatte eine Frau aus den Töchtern Aaron, die hieß Elisabet.
Nato se Marie začala modlit: „Celým srdcem chválím Pána
47 Meine Seele lobet den Herrn,
a raduji se v Bohu, svém Spasiteli.
48 und mein Geist frohlockte über Gott meinen Erlöser, daß er angesehen hat die Niedrigkeit seiner Magd. Denn siehe, von nun an werden mich selig preisen alle Geschlechter,
Mne, nepatrné, si povšiml. Lidé ze všech národů si mne budou vděčně připomínat pro velké věci, které mi Bůh prokázal. Je mocný a svatý,
49 daß der Gewaltige Großes an mir gethan. Und heilig ist sein Name.
50 Und sein Erbarmen währt von Geschlecht zu Geschlecht für die, die ihn fürchten.
ale neustále se slitovává nad těmi, kteří ho ctí v kterékoliv době.
51 Er hat Kraft geübt mit seinem Arm. Er hat zerstreut, die da hoffärtig sind in ihres Herzens Sinn.
Vztahuje svoji mocnou ruku, aby mařil plány pyšných,
52 Er hat Gewaltige vom Thron gestürzt und Niedrige erhoben.
aby sesazoval mocné z trůnů, pozvedal ponížené,
53 Hungernde hat er mit Gütern erfüllt und Reiche leer abziehen heißen.
sytil hladové dobrými věcmi a bohaté propouštěl s prázdnýma rukama.
54 Er hat sich Israel seines Sohnes angenommen, der Barmherzigkeit zu gedenken,
Ujímá se svého lidu, Izraele, protože slíbil našim otcům,
Abrahamovi i jeho potomkům, že k nim bude na věky milosrdný.“ (aiōn g165)
56 Mariam aber blieb bei ihr gegen drei Monate und kehrte zurück nach Hause.
Marie pobyla u Alžběty asi tři měsíce a pak se vrátila domů.
57 Bei Elisabet aber ward die Zeit voll zum Gebären und sie gebar einen Sohn.
Přišel Alžbětin čas a narodil se jí syn.
58 Und ihre Nachbarn und Verwandten hörten, daß der Herr seine Barmherzigkeit an ihr verherrlicht hatte, und freuten sich mit ihr.
Všichni sousedé a příbuzní se radovali, že ji Bůh tak obšťastnil.
59 Und es geschah, am achten Tage kamen sie den Knaben zu beschneiden, und nannten ihn nach dem Namen seines Vaters Zacharias.
Sešli se osmého dne, kdy podle zákona bývali chlapci obřezáváni. Všichni předpokládali, že dítě se bude jmenovat po otci Zachariáš.
60 Und seine Mutter antwortete: Nein, sondern Johannes soll er heißen.
Alžběta však chtěla, aby se jmenoval Jan.
61 Und sie sagten zu ihr: es ist niemand in deiner Verwandtschaft, der diesen Namen führt.
Namítali: „Ale vždyť se tak ve vaší rodině nikdo nejmenoval.“
62 Sie winkten aber dem Vater zu, wie er ihn genannt haben wolle.
Žádali, aby se k tomu vyjádřil otec.
63 Und er forderte ein Täfelchen und schrieb darauf: Johannes ist sein Name. Und es verwunderten sich Alle.
Ten vzal tabulku a k překvapení všech napsal: „Jeho jméno je Jan.“
64 Alsbald aber ward ihm der Mund aufgethan und die Zunge, und er sprach und pries Gott,
A tehdy se jeho ústa zase otevřela a prvními slovy děkoval Bohu.
65 und es kam Furcht über alle ihre Nachbarn, und im ganzen Gebirge Judäas wurden alle diese Dinge besprochen.
Užaslí sousedé pochopili, že se tu děje něco mimořádného, a zpráva o tom se roznesla po judských horách.
66 Und alle die es hörten, nahmen es sich zu Herzen und sagten: was wird es mit diesem Knaben sein? war doch die Hand des Herrn mit ihm.
Kdo ji slyšel, uvažoval, co s tím dítětem Bůh zamýšlí. Všichni viděli, že ho provází Boží moc.
67 Und Zacharias, sein Vater, ward voll heiligen Geistes und weissagte und sprach:
Duch svatý vnukl Zachariášovi tato prorocká slova:
68 Gepriesen sei der Herr, der Gott Israels, daß er heimgesucht und Erlösung geschaffen hat seinem Volk
„Chvála Pánu, Bohu Izraele, že přichází svému lidu na pomoc a vysvobozuje ho.
69 und hat uns aufgerichtet ein Horn des Heiles im Hause Davids seines Knechtes,
Posílá nám mocného Zachránce z rodu krále Davida,
kterého již dávno ústy svých proroků ohlašoval. (aiōn g165)
71 Erlösung von unseren Feinden und von der Hand aller, die uns hassen,
Ten nás vytrhne z rukou nepřátel a všech, kteří nás nenávidí.
72 Erbarmen zu üben an unseren Vätern und zu gedenken seines heiligen Bundes,
Dnes se Bůh láskyplně přiznává k našim otcům a ke své smlouvě s nimi.
73 nach dem er zugeschworen hat Abraham unserem Vater,
Vždyť se zavázal Abrahamovi, že jednou budeme sloužit Bohu po celý život, zbaveni útlaku a strachu, očištěni a poslušni. A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího. Připravíš cestu Božímu Synu: Lidem budeš ohlašovat, že je přichází zachránit a odpustit jim všechna provinění. V něm k nám přichází Bůh plný slitovné lásky. Slunce spásy již vychází,
74 uns zu verleihen, daß wir furchtlos aus Feindeshand befreit
75 ihm dienen in Heiligkeit und Gerechtigkeit vor ihm all' unsere Tage.
76 Und du aber, Kindlein, sollst Prophet des Höchsten heißen. Denn du sollst vor dem Herrn her wandeln, seine Wege zu bereiten,
77 zu geben Erkenntnis des Heils seinem Volke durch Vergebung ihrer Sünden.
78 Um herzlicher Barmherzigkeit willen unseres Gottes, in welcher uns heimsuchen wird der Aufgang aus der Höhe,
79 zu scheinen denen, die da sitzen in Finsternis und Todesschatten, zu richten unsere Füße auf den Weg des Friedens.
aby zazářilo všem, kdo žijí ve tmách a ve stínu smrti, a osvítilo nám cestu ke smíření s Bohem!“
80 Der Knabe aber wuchs und ward stark am Geist, und war in der Wüste bis auf den Tag seiner Darstellung vor Israel.
Chlapec Jan se dobře rozvíjel tělesně i duševně. Později odešel na poušť, kde žil v ústraní až do chvíle, kdy vystoupil se svým poselstvím před veřejností.
