Job 40
1 Und Jahwe antwortete Hiob und sprach:
A tak odpovídaje Hospodin Jobovi, řekl:
2 Hadern mit dem Allmächtigen will der Tadler? Der Ankläger Gottes antwortete darauf!
Zdali hádající se s Všemohoucím obviní jej? Kdo chce viniti Boha, nechť odpoví na to.
3 Dann antwortete Hiob Jahwe und sprach:
Tehdy odpověděl Job Hospodinu a řekl:
4 Fürwahr, zu gering bin ich; was soll ich dir erwidern? Ich lege meine Hand auf meinen Mund.
Aj, chaternýť jsem, což bych odpovídal tobě? Ruku svou kladu na ústa svá.
5 Einmal habe ich geredet und werde es nicht wiederholen - ein zweites Mal, und werde es nicht wieder thun!
Jednou jsem mluvil, ale nebudu již odmlouvati, nýbrž i podruhé, ale nebudu více přidávati.
6 Dann antwortete Jahwe Hiob aus Wettersturm und sprach:
Ještě odpovídaje Hospodin z vichru Jobovi, i řekl:
7 Auf, gürte deine Lenden wie ein Mann: Ich will dich fragen und du belehre mich!
Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.
8 Willst du gar mein Recht zunichte machen, mich verdammen, damit du Recht behaltest?
Zdaliž pak i soud můj zrušiti chceš? Což mne odsoudíš, jen abys se sám ospravedlnil?
9 Hast du denn einen Arm wie Gott und vermagst du mit gleichem Schall wie er zu donnern?
Èili máš rámě jako Bůh silný, a hlasem jako on hřímáš?
10 Schmücke dich doch mit Majestät und Hoheit! Umkleide dich mit Glanz und Herrlichkeit!
Ozdobiž se nyní vyvýšeností a důstojností, v slávu a okrasu oblec se.
11 Laß sich ergießen deines Zornes Fluten und wirf mit einem Blicke jeden Stolzen nieder!
Rozprostři prchlivost hněvu svého, a pohleď na všelikého pyšného, a sniž ho.
12 Mit einem Blicke demütige jeden Stolzen und strecke die Gottlosen zu Boden.
Pohleď, pravím, na všelikého pyšného, a sehni jej, anobrž setři bezbožné na místě jejich.
13 Birg sie im Staube allzumal, banne ihr Angesicht an verborgenem Ort,
Skrej je v prachu spolu, tvář jejich zavěž v skrytě.
14 so will auch ich dich loben, daß deine Rechte dir Sieg verschafft!
A tak i já budu tě oslavovati, že tě zachovává pravice tvá.
15 Sieh nur das Nilpferd, das ich schuf wie dich; Gras frißt es wie ein Rind!
Aj, hle slon, jejž jsem jako i tebe učinil, trávu jí jako vůl.
16 Sieh nur seine Kraft in seinen Lenden und seine Stärke in den Muskeln seines Leibes.
Aj, hle moc jeho v bedrách jeho, a síla jeho v pupku břicha jeho.
17 Es streckt seinen Schwanz wie eine Ceder aus, die Sehnen seiner Schenkel sind dicht verschlungen.
Jak chce, ohání ocasem svým, ačkoli jest jako cedr; žily lůna jeho jako ratolesti jsou spletené.
18 Seine Knochen sind Röhren von Erz, seine Gebeine wie ein eiserner Stab.
Kosti jeho jako trouby měděné, hnátové jeho jako sochor železný.
19 Das ist der Erstling von Gottes Walten; der es schuf, reicht dar sein Schwert.
Onť jest přední z účinků Boha silného, učinitel jeho sám na něj doložiti může meč svůj.
20 Denn Futter tragen ihm die Berge, wo alle Tiere des Feldes spielen.
Hory zajisté přinášejí mu pastvu, a všecka zvěř polní hrá tam.
21 Unter Lotusbüschen lagert es, im Versteck von Rohr und Schilf.
V stínu léhá, v soukromí mezi třtím a bahnem.
22 Lotusbüsche überdachen es, um ihm Schatten zu geben, des Baches Weiden umfangen es.
Dříví stín dávající stínem svým jej přikrývá, a vrbí potoční obkličuje jej.
23 Wenn der Strom anschwillt, bangt es nicht, bleibt ruhig, wenn ein Jordan gegen seinen Rachen andringt.
Aj, zadržuje řeku tak, že nemůže pospíchati; tuší sobě, že požře Jordán v ústa svá.
24 Vermag es einer von vorn zu packen, mit Sprenkeln ihm die Nase zu durchbohren?
Zdaž kdo před očima jeho polapí jej, aneb provazy protáhne chřípě jeho?
