Job 13
1 Sieh', alles hat mein Auge gesehen, mein Ohr gehört und sich's gemerkt!
Aj, všecko to vidělo oko mé, slyšelo ucho mé, a srozumělo tomu.
2 Was ihr wißt, weiß ich auch; ich stehe hinter euch nicht zurück.
Jakož vy znáte to, znám i já, nejsem zpozdilejší než vy.
3 Aber ich will zum Allmächtigen reden und mit Gott zu rechten habe ich Lust.
Jistě žeť já s Všemohoucím mluviti, a s Bohem silným o svou při jednati budu.
4 Denn wahrlich, ihr seid Lügenschmiede und Flicker von Nichtigem insgesamt.
Nebo vy jste skladatelé lži, a lékaři marní všickni vy.
5 O daß ihr doch ganz stille schwiegt, so könnte das als eure Weisheit gelten!
Ó kdybyste aspoň mlčeli, a bylo by vám to za moudrost.
6 So hört denn die Rüge meines Mundes und merkt auf die Vorwürfe meiner Lippen.
Slyštež medle odpory mé, a důvodů rtů mých pozorujte.
7 Wollt ihr Gott zu Liebe Unrecht reden und ihm zu Liebe Trug reden?
Zdali zastávajíce Boha silného, mluviti máte nepravost? Aneb za něho mluviti máte lest?
8 Wollt ihr für ihn Partei ergreifen oder für Gott streiten?
Zdaliž osobu jeho přijímati budete, a o Boha silného se zasazovati?
9 Wird es gut ablaufen, wenn er euch erforscht, oder wollt ihr ihn narren, wie man Menschen narrt?
Zdaž vám to k dobrému bude, když na průbu vezme vás, že jakož člověk oklamán bývá, oklamati jej chcete?
10 Nein, strafen, strafen wird er euch, wenn ihr insgeheim Partei ergreift.
V pravdě žeť vám přísně domlouvati bude, budete-li povrchně osoby jeho šetřiti.
11 Seine Hoheit wird euch betäuben, und sein Schrecken auf euch fallen.
Což ani důstojnost jeho vás nepředěšuje, ani strach jeho nepřikvačuje vás?
12 Eure Merksprüche sind Aschensprüche, Lehmschanzen sind eure Schanzen.
Všecka vzácnost vaše podobná jest popelu, a hromadám bláta vyvýšení vaše.
13 Laßt mich in Ruhe, so will ich reden, mag über mich ergehen, was da will.
Postrptež mne, nechať já mluvím, přiď na mne cokoli.
14 Ich will mein Fleisch in meine Zähne nehmen und mein Leben aufs Spiel setzen.
Pročež bych trhati měl maso své zuby svými, a duši svou klásti v ruku svou?
15 Er wird mich töten - ich harre seiner; nur will ich meinen Wandel ihm ins Angesicht darlegen.
By mne i zabil, což bych v něho nedoufal? A však cesty své před oblíčej jeho předložím.
16 Schon das gereicht mir zum Sieg, daß vor sein Angesicht kein Heuchler tritt.
Onť sám jest spasení mé; nebo před oblíčej jeho pokrytec nepřijde.
17 So hört denn aufmerksam meine Rede, und meine Darlegung dringe zu euren Ohren.
Poslouchejte pilně řeči mé, a zprávu mou pusťte v uši své.
18 Wohlan, ich habe den Handel eingeleitet; ich weiß, daß ich Recht behalten werde.
Aj, jižť začínám pře své vésti, vím, že zůstanu spravedliv.
19 Wer ist's, der mit mir streiten dürfte? - denn dann wollt' ich schweigen und verscheiden!
Kdo jest, ješto by mi odpíral, tak abych nyní umlknouti a umříti musil?
20 Nur zweierlei thue mir nicht an, dann will ich mich vor deinem Antlitz nicht verbergen:
Toliko té dvoji věci, ó Bože, nečiň mi, a tehdy před tváří tvou nebudu se skrývati:
21 Zieh deine Hand von mir zurück und laß deinen Schrecken mich nicht ängstigen;
Ruku svou vzdal ode mne, a hrůza tvá nechť mne neděsí.
22 dann rufe, so will ich Rede stehn, oder ich will reden, und du entgegne mir!
Zatím povolej mne, a buduť odpovídati; aneb nechať já mluvím, a odpovídej mi.
23 Wieviel Vergehungen und Sünden habe ich denn? Meinen Frevel und meine Sünde laß mich wissen!
Jak mnoho jest mých nepravostí a hříchů? Přestoupení mé a hřích můj ukaž mi.
24 Warum verhüllst du dein Antlitz und erachtest mich für deinen Feind?
Proč tvář svou skrýváš, a pokládáš mne sobě za nepřítele?
25 Willst du ein verwehtes Blatt aufschrecken und den dürren Halm verfolgen,
Zdaliž list větrem se zmítající potříti chceš, a stéblo suché stihati budeš?
26 daß du mir Bitteres als Urteil schreibst und mich die Sünden meiner Jugend erben lässest?
Že zapisuješ proti mně hořkosti, a dáváš mi v dědictví nepravosti mladosti mé,
27 daß du meine Füße in den Block legst und alle meine Wege bewachst und dir einen Kreis um meine Sohlen ziehst?
A dáváš do klady nohy mé, a šetříš všech stezek mých, na paty noh mých našlapuješ;
28 Und eben dieser Mann zerfällt wie von Wurmfraß, wie ein Kleid, das die Motte zerfressen hat!
Ješto člověk jako hnis kazí se, a jako roucho, kteréž jí mol.
