Psalm 95

1 Wohlan! Laßt uns dem Herrn zujauchzen, zujubeln unserm hilfereichen Hort!

Poďte, zpívejme Hospodinu, prokřikujme skále spasení našeho.

2 Laßt Uns mit Lobpreis vor sein Antlitz treten, mit Liedern ihm entgegenjauchzen!

Předejděme oblíčej jeho s díkčiněním, žalmy prozpěvujme jemu.

3 Der Herr ein großer Gott, Großkönig über alle Götter!

Nebo Hospodin jest Bůh veliký, a král veliký nade všecky bohy,

4 In seiner Hand der Erde Tiefen, sein sind der Berge Gipfel.

V jehož rukou základové země, a vrchové hor jeho jsou.

5 Sein ist das Meer: Er hat's gemacht; das trockene Land: Er hat mit seinen Händen es gestaltet.

Jehož jest i moře, nebo on je učinil, i země, kterouž ruce jeho sformovaly.

6 Herbei, anbetend laßt uns niederfallen und niederknieen vor dem Herrn und unserm Schöpfer!

Poďte, sklánějme se, a padněme před ním, klekejme před Hospodinem stvořitelem naším.

7 Er ist alleinig unser Gott, und wir sein Weidevolk und seine liebste Herde, wenn ihr auf seine Stimme heute horcht:

Onť jest zajisté Bůh náš, a my jsme lid pastvy jeho, a stádo rukou jeho. Dnes uslyšíte-li hlas jeho,

8 "Verhärtet euer Herz nicht, wie zu Meriba, wie in der Wüste am Versuchungstag,

Nezatvrzujte srdce svého, jako při popuzení, a v den pokušení na poušti,

9 wo eure Väter mich versucht und mich geprüft, obschon sie meine Tat gesehen.

Kdežto pokoušeli mne otcové vaši, zkusiliť jsou mne, a viděli skutky mé.

10 Ich grollte vierzig Jahre dem Geschlechte; ich sprach: Es ist ein Volk mit einem irren Geist; sie achten nicht auf meine Wege.

Za čtyřidceti let měl jsem nesnáz s národem tím, a řekl jsem: Lid tento bloudí srdcem, a nepoznali cest mých.

11 Ich schwur daher in meinem Zorn: Nie gehen sie zu meiner Ruhstätte ein!"

Jimž jsem přisáhl v hněvě svém, že nevejdou v odpočinutí mé.