< Psalm 73 >

1 Ein Lied, von Asaph. - Gewiß! Das höchste Gut für Israel ist Gott, für die, die reinen Herzens sind.
Žalm Azafovi. Jistě žeť jest Bůh dobrý Izraelovi, těm, kteříž jsou čistého srdce.
2 Ich wäre fast mit meinem Fuß gestrauchelt; fast hätte einen Fehltritt ich getan.
Ale nohy mé téměř se byly ušinuly, o málo, že by byli sklouzli krokové moji,
3 Denn ich beneidete die Übermütigen und gaffte bei der Frevler Wohlergehen.
Když jsem horlil proti bláznivým, vida štěstí nešlechetných.
4 Denn ihre Sklaven brauchen keine Fesseln, und kerngesund ist ihr Gesinde.
Nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zůstává v cele síla jejich.
5 Sie teilen nicht der Menschen Leid und werden nicht wie andere geplagt.
V práci lidské nejsou, a s lidmi trestáni nebývají.
6 Drum ist ihr Halsgeschmeide Übermut; Gewalttat heißt das Kleid, das sie umhüllt.
Protož otočeni jsou pýchou jako halží, a ukrutností jako rouchem ozdobným přiodíni.
7 Ihr Auge quillt aus Fett hervor; ausschweifend sind des Herzens Süchte.
Vysedlo tukem oko jejich; majíce hojnost nad pomyšlení srdce,
8 Sie reden boshaft, voller Hohn, und drohen mit Gewalt von oben her.
Rozpustilí jsou, a mluví zlostně, o nátisku velmi pyšně mluví.
9 Mit ihrem Munde tasten sie den Himmel an, und ihre Zunge herrscht durchs ganze Land-
Stavějí proti nebi ústa svá, a jazyk jejich po zemi se vozí.
10 "Fürwahr! Dahin hat er sein Volk gebracht, daß sie nicht Wasser zur Genüge fanden."
A protož na to přichází lid jeho, když se jim vody až do vrchu nalívá,
11 Sie sprechen: "Ach, wie weiß denn Gott? Gibt's denn ein Wissen bei dem Höchsten?"
Že říkají: Jakť má o tom věděti Bůh silný? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu?
12 Ja, diese sind so frevelhaft und glücklich in der Welt, vermehren sie ihr Hab und Gut.
Nebo aj, ti bezbožní jsouce, mají pokoj v světě, a dosahují zboží.
13 So hielt ich denn vergeblich rein mein Herz und wusch in Unschuld meine Hände?
Nadarmo tedy v čistotě chovám srdce své, a v nevinnosti ruce své umývám.
14 Den ganzen Tag bin ich geplagt, und meine Züchtigung ist jeden Morgen da.
Poněvadž každý den trestán bývám, a kázeň přichází na mne každého jitra.
15 Nähm ich mir aber vor, also zu sprechen: "So geht es dem Geschlechte Deiner Kinder", so wär's von mir vermessen.
Řeknu-li: Vypravovati budu věci takové, hle, rodina synů tvých dí, že jsem jim křiv.
16 Wenn ich's nachsinnend will verstehen, da wird's in meinen Augen erst ein Jammer,
Chtěl jsem to rozumem vystihnouti, ale vidělo mi se pracno.
17 bis ich in Gottes heilige Pläne dringe. Da erst begreife ich ihr Ziel:
Až jsem všel do svatyní Boha silného, tu jsem srozuměl poslední věci jejich.
18 Du stellst sie auf gar schlüpferigen Boden, daß Du sie ins Verderben stürzest.
Jistě že jsi je na místech plzkých postavil, a uvržeš je v spustliny.
19 Wie plötzlich gehen sie zugrunde! Wie schrecklich werden sie dahingerafft, vertilgt!
Aj, jakť přicházejí na spuštění jako v okamžení! Mizejí a hynou hrůzami,
20 Wie beim Erwachen einen Traum der Wachende verachtet, so tust Du's, Herr, mit ihrem Schatten.
Jako snové tomu, kdož procítí; Pane, když je probudíš, obraz ten jejich za nic položíš.
21 Wenn voll von Bitternis das Herz mir wäre, und schnitte durch die Nieren mir der Schmerz,
Když zhořklo srdce mé, a ledví má bodena byla,
22 dann wäre ich ein Tier, ganz unverständig, ein unvernünftig Tier vor Dir.
Nesmyslný jsem byl, aniž jsem co znal, jako hovádko byl jsem před tebou.
23 Doch immer bleibe ich Dir treu, wenn Du mich bei der Rechten fassest
A však vždycky jsem byl s tebou, nebo jsi mne ujal za mou pravici.
24 und leitest mich nach Deinem Rat und nimmst zuletzt mich noch zu Besserm mit.
Podlé rady své veď mne, a potom v slávu přijmeš mne.
25 Wen habe ich im Himmel? Und wenn ich Dich besitze, brauche ich auf dieser Welt nichts mehr.
Kohož bych měl na nebi? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi.
26 Vergeht mein Fleisch, mein Herz, so bleibt doch meines Herzens Hort, mein Anteil Gott in Ewigkeit.
Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky.
27 Wer sich von Dir entfernt, kommt um. Jedweden tilgst Du, der Dir Treue kündigt.
Nebo aj, ti, kteříž se vzdalují tebe, zahynou; vytínáš ty, kteříž cizoloží odcházením od tebe.
28 Für mich ist's Seligkeit, mich Gott zu nahen. Ich setze meine Hoffnung auf den Herrn, den Herrn, daß ich verkünden kann, was immer Du verheißen hast.
Ale mně nejlépe jest přídržeti se Boha; pročež skládám v Panovníku Hospodinu doufání své, abych vypravoval všecky skutky jeho.

< Psalm 73 >