Psalm 37
1 Von David. - Ereifere dich nicht der Bösewichte wegen! Beneide nicht die Übeltäter!
Žalm Davidův. Nehněvej se příčinou zlostníků, nechtěj záviděti těm, kteříž páší nepravost.
2 Sie welken schnell wie Gras, verdorren wie das grüne Kraut.
Nebo jako tráva v náhle podťati budou, a jako zelená bylina uvadnou.
3 Vertrau dem Herrn! Tu Gutes! Verbleib im Land, dich redlich nährend!
Doufej v Hospodina, a
4 Wie ein verwöhntes Kind komm zu dem Herrn! Er gibt dir, was dein Herz sich wünscht.
Těš se v Hospodinu, a dá tobě žádosti srdce tvého.
5 Befiehl du deinen Weg dein Herrn! Auf ihn vertrau! Er wird's schon machen.
Uval na Hospodina cestu svou, a slož v něm naději, onť zajisté všecko spraví.
6 Er bringt ans Licht, daß du gerecht, und an den Tag, daß du im Recht.
A vyvedeť spravedlnost tvou jako světlo, a nevinu tvou jako poledne.
7 Und schweig zum Herrn und harre sein! Ereifere über den dich nicht, der sich Erfolg erzwingt, nicht über einen Mann, der Schwindel treibt!
Mlčelivě se měj k Hospodinu, a očekávej na něj pečlivě. Nekormuť se příčinou toho, jemuž se daří na cestě jeho, příčinou člověka, kterýž provodí, cožkoli umyslil.
8 Gib auf den Ärger! So ereifere dich nicht, daß selbst du Böses tätest!
Pusť mimo sebe hněv, a zanech prchlivosti; nezpouzej se tak, abys zle činiti chtěl.
9 Denn ausgerottet werden Übeltäter; die auf den Herrn vertrauen, bleiben im Besitz des Landes.
Nebo zlostníci vypléněni budou, ale ti, kteříž očekávají na Hospodina, dědičně zemí vládnouti budou.
10 Noch kurze Zeit! Dann ist der Bösewicht dahin! Du schaust nach seiner Stätte. Er ist nicht mehr.
Po malé chvíli zajisté, anť bezbožníka nebude, a pohledíš na místo jeho, anť ho již není.
11 Die Dulder bleiben im Besitz des Landes an reichem Glücke sich erlabend.
Ale tiší dědičně obdrží zemi, a rozkoš míti budou ve množství pokoje.
12 Dem Frommen plant zuleid der Frevler Arges und fletscht die Zähne wider ihn.
Zle myslí bezbožník o spravedlivém, a škřipí na něj zuby svými,
13 Der Herr lacht seiner; schon sieht er seinen Tag sich nahen.
Ale Hospodin směje se jemu; nebo vidí, že se přibližuje den jeho.
14 Die Frevler zücken zwar ihr Schwert und spannen ihren Bogen, um Elende und Arme zu erlegen und hinzuwürgen, die geraden Wandels.
Vytrhujíť bezbožníci meč, a natahují lučiště své, aby porazili chudého a nuzného, aby hubili ty, kteříž jsou ctného obcování;
15 Allein ihr Schwert dringt in ihr eigen Herz, und ihre Bogen splittern.
Ale meč jejich vejde v jejich srdce, a lučiště jejich budou polámána.
16 Das Wenige bekommt dem Frommen besser, als Frevlern großer Reichtum.
Lepší jest málo, což má spravedlivý, než veliká bohatství bezbožníků mnohých.
17 Zerbrochen werden ja der Frevler Arme; die Frommen aber stützt der Herr.
Nebo ramena bezbožných polámána budou, spravedlivé pak zdržuje Hospodin.
18 Der Herr sorgt für die Tage lauterer Menschen, und ihr Besitztum dauert immerfort.
Znáť Hospodin dny upřímých, protož dědictví jejich na věky zůstane.
19 Sie werden nicht in böser Zeit zuschanden; sie werden satt in Hungertagen.
Nebudouť zahanbeni v čas zlý, a ve dnech hladu nasyceni budou;
20 Denn nur die Frevler gehn zugrunde, des Herrn Feinde gleich der Auen Pracht; sie schwinden hin wie Rauch; sie schwinden.
Ale bezbožníci zahynou, a nepřátelé Hospodinovi, jak tuk beranů s dymem mizí, tak zmizejí.
21 Der Frevler borgt, kann's aber nicht zurückerstatten; freigebig, milde kann der Fromme sein.
Vypůjčuje bezbožník, a nemá co oplatiti, ale spravedlivý milost činí, a rozdává.
22 Denn die von ihm Gesegneten verbleiben im Besitz des Landes; doch die von ihm Verfluchten werden ausgerottet.
Nebo požehnaní ode Pána zemí vládnouti budou, ale zlořečení od něho budou vypléněni.
23 Sind eines Mannes Schritte recht im Hinblick auf den Herrn, dann kümmert dieser sich um seinen Weg.
Krokové člověka spravedlivého od Hospodina spravováni bývají, a cestu jeho libuje.
24 Und wankt er auch, so stürzt er nicht; ihn stützt der Herr mit seiner Hand.
Jestliže by upadl, neurazí se; nebo Hospodin drží jej za ruku jeho.
25 Ich war ein Jüngling, ward ein Greis; doch ganz verlassen habe ich den Frommen nie gesehen, noch sein Geschlecht um Nahrung betteln.
Mlad jsem byl, a sstaral jsem se, a neviděl jsem spravedlivého opuštěného, ani semene jeho žebrati chleba.
26 Stets milde, leiht es allezeit; zum Segen sät es aus.
Každého dne milost činí, i půjčuje, a však símě jeho jest v požehnání.
27 Dem Laster gram, der Tugend hold, so bleibst du immerdar.
Odstup od zlého, a čiň dobré, a bydliti budeš na věky.
28 Der Herr liebt ja das Recht; von seinen Frommen läßt er nicht. Sie sind für alle Zeit geschützt; der Frevler Brut wird ausgerottet.
Nebo Hospodin miluje soud, a neopouští svatých svých, na věky v stráži jeho budou; símě pak bezbožníků bude vypléněno.
29 Den Frommen wird das Land zu eigen, sie bleiben ewiglich darin.
Ale spravedliví ujmou zemi dědičně, a na věky v ní přebývati budou.
30 Des Frommen Mund spricht Weises; nur Rechtes redet seine Zunge.
Ústa spravedlivého mluví moudrost, a jazyk jeho vynáší soud.
31 Im Herzen trägt er seines Gottes Lehre, und seine Schritte schwanken nie.
Zákon Boha jeho jest v srdci jeho, pročež nepodvrtnou se nohy jeho.
32 Der Frevler lauert auf dem Frommen, begierig, ihn zu morden.
Špehujeť bezbožník po spravedlivém, a hledá ho zahubiti;
33 Doch überläßt der Herr ihn nimmer seiner Hand, läßt vor Gericht ihn nicht verdammen.
Ale Hospodin ho nenechá v ruce jeho, aniž ho dopustí potupiti, když by souzen byl.
34 Dem Herrn vertrau! Halt dich an seinen Weg! Dann gibt er dir das Land zu eigen; der Frevler Untergang erlebst du noch.
Očekávejž tedy na Hospodina, a ostříhej cesty jeho, a on tě povýší, abys dědičně obdržel zemi, z níž že vykořeněni budou bezbožníci, uhlédáš.
35 Ich habe einen Frevler voller Trotz gesehen, so kahl gemacht wie Gras im Felde.
Viděl jsem bezbožníka hrozné síly, an se rozložil jako zelený samorostlý strom.
36 Man schaute um; er war nicht mehr. Ich suchte ihn; er war nicht mehr zu finden.
Ale tudíž pominul, a aj nebylo ho; nebo hledal jsem ho, a není nalezen.
37 Merk auf die Lauteren! Schau auf die Redlichen, wie's jedem gut am Ende geht!
Pozor měj na pobožného, a viz upřímého, žeť takového člověka poslední věci jsou potěšené,
38 Die Missetäter aber werden all vertilgt; der Frevler Zukunft wird vernichtet.
Přestupníci pak že tolikéž vyhlazeni budou, a bezbožníci naposledy vyťati.
39 Der Frommen Heil dagegen kommt vom Herrn; er ist ihr Schutz zur Zeit der Not.
Ale spasení spravedlivých jest od Hospodina, onť jest síla jejich v času ssoužení.
40 Der Herr steht ihnen bei und rettet sie; er schirmt und schützt sie vor dem Bösen; denn sie vertraun auf ihn.
Spomáháť jim Hospodin, a je vytrhuje, vytrhuje je od bezbožníků, a zachovává je; nebo doufají v něho.
