Psalm 36

1 Auf den Siegesspender, von des Herrn Knecht, von David. Mein Herz weiß einen Ausspruch über Schlechtigkeit von Frevlern: "Für Nichts gilt Gottesfurcht in seinen Augen.

Přednímu z kantorů, služebníka Hospodinova Davida. Převrácenost bezbožníka pojišťuje u vnitřnosti srdce mého, že není žádné bázně Boží před očima jeho.

2 Denn er gefällt sich selbst, dieweil ihm hassenswerte Missetat gelingt.

Nebo mu ona pochlebuje před očima jeho, aby vykonal nepravost svou až do zošklivení.

3 Sein Mund spricht Lug und Trug; auf Tugend und Vernunft verzichtet er.

Slova úst jeho jsou nepravá a lstivá, přestal srozumívati, aby dobře činil.

4 Auf Bosheit sinnt er noch auf seinem Lager, verweilt auf üblem Weg und scheut sich nicht vor Übeltat."

Nepravost smýšlí i na ložci svém, ustavuje se na cestě nedobré, zlého se nevaruje.

5 Herr, Deine Güte reicht bis in den Himmel, bis in die Wolken Deine Treue.

Hospodine, až do nebes milosrdenství tvé, pravda tvá až do nejvyšších oblaků.

6 Den höchsten Bergen gleich ist Deine Milde und die Gerechtigkeit bei Dir ist gleich der tiefsten Tiefe. Du hilfst selbst den vertierten Menschen, Herr.

Spravedlnost tvá jako nejvyšší hory, soudové tvoji jako hlubokost nesmírná; lidi i hovada sám zachováváš, Hospodine.

7 Wie köstlich, Gott, ist Deine Gnade! In Deiner Flügel Schatten dürfen sich die Menschen bergen.

Jak převelmi drahé jest milosrdenství tvé, Bože, a protož synové lidští v stínu křídel tvých doufají.

8 Sie dürfen sich erlaben an der reichen Fülle Deines Hauses; und aus dem Borne Deiner Wonnen tränkst Du sie,

Tučností domu tvého rozvlažováni bývají, a potokem rozkoší svých napájíš je.

9 bei Dir ist ja des Lebens Urquell, in Deinem Licht erblicken wir das Licht.

Nebo u tebe jest studnice života, a v světle tvém světlo vidíme.

10 Laß Deine Liebe immer strömen über die, so Dich bekennen, und über die geraden Herzen Deine Milde!

Rozprostři milosrdenství své na ty, kteříž tebe znají, a spravedlnost tvou na upřímé srdcem.

11 Nicht komme an mich her des Übermutes Fuß! Und nicht vertreibe mich des Frevlers Hand!

Nechažť nedotírá na mne noha pyšných, a ruka bezbožníků ať mne nezavozuje.

12 Schon fallen sie, die Übeltäter; sie stürzen, kommen nimmer auf.

Tam, kdež padají činitelé nepravosti, poraženi bývají, a nemohou povstati.