Sprueche 6
1 Mein Sohn! Hast du für deinen Nächsten dich verbürgt, hast Handschlag du für einen anderen gegeben,
Synu můj, slíbil-lis za přítele svého, podal-lis cizímu ruky své,
2 bist du verstrickt durch deines Mundes Reden, durch deines Mundes Worte selbst gefangen,
Zapleten jsi slovy úst svých, jat jsi řečmi úst svých.
3 dann, Sohn, sieh zu, daß du dich rettest, da du doch in die Hand des Nächsten eingeschlagen: Geh ohne Säumen hin! Bestürme deinen Nächsten!
Učiniž tedy toto, synu můj, a vyprosť se, poněvadžs se dostal v ruku přítele svého. Jdi, pokoř se, a probuď přítele svého.
4 Gönn deinen Augen keinen Schlaf, nicht deinen Augenwimpern Schlummer!
Nedej usnouti očím svým, a zdřímati víčkám svým.
5 Errette dich gleich der Gazelle aus der Schlinge, gleich einem Vogel aus des Fängers Hand!
Vydři se jako srna z ruky, a jako pták z ruky čižebníka.
6 Zur Ameise, du Fauler, geh, schau ihre Art und werde klug
Jdi k mravenci, lenochu, shlédni cesty jeho, a nabuď moudrosti.
7 durch sie die keinen Fürsten hat, nicht Amtmann, nicht Gebieter,
Kterýž nemaje vůdce, ani správce, ani pána,
8 sie, die im Sommer schon ihr Brot bereitet und in der Ernte ihre Speise sammelt!
Připravuje v létě pokrm svůj, shromažďuje ve žni potravu svou.
9 Wie lange, Fauler, willst du liegen? Wann willst du dich vom Schlaf erheben?
Dokudž lenochu ležeti budeš? Skoro-liž vstaneš ze sna svého?
10 "Ach noch ein wenig Schlaf, ein wenig Schlummer, ein wenig noch die Hände ineinander legen, um zu ruhen!"
Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
11 Schon kommt die Armut über dich, gleich der des Strolches, und Mangel gleich dem eines Bettlers.
V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
12 Ein Teufelsmann ist der Halunke, der in der Falschheit seines Mundes wandelt,
Èlověk nešlechetný, muž nepravý chodí v převrácenosti úst.
13 der mit dem Auge blinzelt, mit dem Fuße deutet, mit seinen Fingern Zeichen gibt
Mhourá očima svýma, mluví nohama svýma, ukazuje prsty svými.
14 und der Verkehrtes sinnt im Herzen und allzeit Streitereien anfängt.
Převrácenost všeliká jest v srdci jeho, smýšlí zlé všelikého času, sváry rozsívá.
15 Das Unheil, das er stiftet, kommt ganz plötzlich; in einem Augenblicke schlägt er unheilbare Wunden.
A protož v náhle přijde bída jeho, rychle setřín bude, a nebudeť uléčení.
16 Sechs Dinge sind dem Herrn verhaßt; ein Greuel sind ihm sieben:
Těchto šesti věcí nenávidí Hospodin, a sedmá ohavností jest duši jeho:
17 hochmütige Augen, falsche Zunge, Hände, die unschuldig Blut vergießen,
Očí vysokých, jazyka lživého, a rukou vylévajících krev nevinnou,
18 ein Herz, das arge Tücke sinnt, und Füße, die behend zum Schlechten eilen;
Srdce, kteréž ukládá myšlení nepravá, noh kvapných běžeti ke zlému,
19 wer Lügen haucht als falscher Zeuge; wer Händel zwischen Brüdern stiftet.
Svědka lživého, mluvícího lež, a toho, jenž rozsívá různice mezi bratřími.
20 Mein Sohn, beachte das Gebot des Vaters! Verwirf nicht deiner Mutter Mahnung
Ostříhejž, synu můj, přikázaní otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
21 und bind sie dir aufs Herz für alle Zeit! Leg sie um deinen Hals als Schmuck!
Přivazuj je k srdci svému ustavičně, a k hrdlu svému je připínej.
22 Bei deinem Gehen möge sie dich leiten, bei deinem Niederlegen dich bewachen, und dich ansprechen, wachst du auf.
Kamžkoli půjdeš, ono tě zprovodí, když spáti budeš, bude tě ostříhati, a když procítíš, bude s tebou rozmlouvati,
23 Denn das Gebot ist eine Leuchte, ein Licht die Weisung; ein Weg zum Leben ist die Mahnung und die Warnung.
(Nebo přikázaní jest svíce, a naučení světlo, a cesta života jsou domlouvání vyučující),
24 Denn sie bewahren dich vorm schlimmen Weib und vor der Fremden glatter Zunge.
Aby tě ostříhalo od ženy zlé, od úlisnosti jazyka ženy cizí.
25 Nach ihrer Schönheit giere nicht in deinem Herzen! Sie fange nicht mit ihren Blicken dich!
Nežádejž krásy její v srdci svém, a nechať tě nejímá víčky svými.
26 Für eine Dirne geht ein Brotlaib drauf; doch eine Ehefrau macht Jagd auf teures Leben.
Nebo příčinou ženy cizoložné zchudl bys až do kusu chleba, anobrž žena cizoložná drahou duši ulovuje.
27 Kann jemand Feuer in den Schoß einscharren, und seine Kleider würden nicht dabei versengt?
Může-liž kdo skrýti oheň v klíně svém, aby roucho jeho se nepropálilo?
28 Auf glühende Kohlen sollte jemand treten, und seine Füße würden nicht verbrannt?
Může-liž kdo choditi po uhlí řeřavém, aby nohy jeho se neopálily?
29 Also ergeht es dem, der zu des Nächsten Weibe geht; wer sie berührt, der bleibt nicht ungestraft.
Tak kdož vchází k ženě bližního svého, nebudeť bez viny, kdož by se jí koli dotkl.
30 Verachtet man nicht einen Dieb, auch wenn er stiehlt, bloß um die Gier zu stillen, dieweil ihn hungert?
Neuvozují potupy na zloděje, jestliže by ukradl, aby nasytil život svůj, když lační,
31 Wird er ertappt, dann muß er siebenfach ersetzen, muß seines Hauses Hab und Gut hingeben.
Ač postižen jsa, navracuje to sedmernásobně, vším statkem domu svého nahražuje:
32 Wer Ehebruch mit einem Weibe treibt, ist unsinnig; nur wer sich selber ins Verderben stürzen will, tut so etwas.
Ale cizoložící s ženou blázen jest; kdož hubí duši svou, tenť to činí;
33 Nur Schläge, Schande findet er, und seine Schmach ist unauslöschlich.
Trápení a lehkosti dochází, a útržka jeho nebývá shlazena.
34 Des Ehemannes Grimm wird leidenschaftlich aufgeregt; er schont ihn nicht am Tag der Rache.
Nebo zůřivý jest hněv muže, a neodpouštíť v den pomsty.
35 Mit irgendeinem Reuegeld beruhigt er sich nicht; er gibt sich nicht zufrieden, auch wenn du noch soviel Geschenke gibst.
Neohlídá se na žádnou záplatu, aniž přijímá, by i množství darů dával.
