Sprueche 24
1 Verlange nicht nach Boshaften! Trag kein Gelüst, mit ihnen zu verkehren!
Nenásleduj lidí zlých, aniž žádej bývati s nimi.
2 Denn nur Gewalttat sinnt ihr Herz, und Unheil reden ihre Lippen.
Nebo o zhoubě přemýšlí srdce jejich, a rtové jejich o trápení mluví.
3 Durch Weisheit wird allein ein Haus erbaut, und durch verständig Wesen wird es fest gegründet.
Moudrostí vzdělán bývá dům, a rozumností upevněn.
4 Durch Einsicht füllen sich die Kammern mit seltener und wohlverdienter Habe.
Skrze umění zajisté pokojové naplněni bývají všelijakým zbožím drahým a utěšeným.
5 Ein weiser Mann ist mächtig, ein Kluger voller Kraft.
Muž moudrý jest silný, a muž umělý přidává síly.
6 Mit Kunst fuhrst glücklich du den Krieg; der Sieg ist da, wo viele Ratgeber.
Nebo skrze rady opatrné svedeš bitvu, a vysvobození skrze množství rádců.
7 Dem Toren ist die Weisheit unerreichbar; er fragt nicht auf dem Markt danach.
Vysoké jsou bláznu moudrosti; v bráně neotevře úst svých.
8 Wer Schlechtigkeit zu tun sich vornimmt, den heißt man einen abgefeimten Schurken.
Kdo myslí zle činiti, toho nešlechetným nazovou.
9 Das Dichten und das Trachten eines Toren ist das Laster, und das des Spötters sind Abscheulichkeiten.
Zlé myšlení blázna jest hřích, a ohavnost lidská posměvač.
10 Wenn du dich schlaff an schlimmen Tagen zeigst, wird deine Kraft sich mindern.
Budeš-li se lenovati ve dni ssoužení, špatná bude síla tvá.
11 Die man zum Tode führt, die suche zu befreien; verlaß nicht, die man führt zur Hinrichtung hinaus!
Vytrhuj jaté k smrti; nebo od těch, ješto se chýlí k zabití, což bys se zdržel?
12 Denn, wenn du sagst: "Wir haben's nicht gekonnt", durchschaut's nicht der, der alle Herzen wägt, und wird's nicht inne, der auf deine Seele achtet? Wird nicht dem Mann nach seinem Tun vergolten?
Díš-li: Aj, nevěděli jsme o tom: zdaliž ten, jenž zpytuje srdce, nerozumí, a ten, kterýž jest strážce duše tvé, nezná, a neodplatí každému podlé skutků jeho?
13 Mein Sohn iß Honig! Er ist gut. Und Honigseim! Süß ist er deinem Gaumen.
Synu můj, jez med, nebo dobrý jest, a plást sladký dásním tvým.
14 So schätze auch die Weisheit ein für deine Seele! Wenn du sie findest, gibt es eine Zukunft, und deine Hoffnung wird nicht mehr zuschanden.
Tak umění moudrosti duši tvé. Jestliže ji najdeš, onať bude mzda, a naděje tvá nebude vyťata.
15 Belaure, Frevler, nicht des Frommen Ruhestätte! Dir soll es nicht gelingen, seine Lagerstätte zu zerstören.
Nečiniž úkladů, ó bezbožníče, příbytku spravedlivého, a nekaz odpočinutí jeho.
16 Denn fällt auch siebenmal der Fromme, steht er doch immer wieder auf; die Frevler aber sinken in das Unglück.
Nebo ač sedmkrát padá spravedlivý, však zase povstává, bezbožníci pak padají ve zlém.
17 Nicht juble über deines Feindes Fall, und über seinen Sturz frohlocke nicht dein Herz!
Když by padl nepřítel tvůj, neraduj se, a když by klesl, nechať nepléše srdce tvé,
18 Sonst sieht mit Mißbehagen es der Herr und wendet seinen Zorn von jenem.
Aby snad nepopatřil Hospodin, a nelíbilo by se to jemu, a odvrátil by od něho hněv svůj.
19 Erhitze dich nicht über Bösewichte! Ereifere dich nicht über Frevler!
Nehněvej se příčinou zlostníků, aniž následuj bezbožných.
20 Denn keine Zukunft hat der Böse; des Bösewichtes Leuchte wird erlöschen.
Nebo zlý nebude míti odplaty; svíce bezbožných zhasne.
21 Mein Sohn! Fürchte den Herrn und fürcht den König! Mit Aufrührern verkehre nicht!
Boj se Hospodina, synu můj, i krále, a k neustavičným se nepřiměšuj.
22 Denn plötzlich kommt ihr Unheil, und dem Mißgeschicke, das von beiden kommt, wer weiß ihm zu begegnen?
Nebo v náhle nastane bída jejich, a pomstu obou těch kdo zná?
23 Auch das sind Aussprüche von Weisen: Bei Gericht Parteilichkeit: ein übel Ding.
Také i toto moudrým náleží: Přijímati osobu v soudu není dobré.
24 Wer zu dem Schuldigen spricht: "Du bist im Recht", ja, den verwünschen Völker und verfluchen Nationen.
Toho, kdož říká bezbožnému: Spravedlivý jsi, klnouti budou lidé, a v ošklivost jej vezmou národové.
25 Doch denen, die gebührend strafen, ergeht es wohl, und über sie kommt Glück und Segen.
Ale kteříž kárají, budou potěšeni, a přijde na ně požehnání dobrého.
26 Die Lippen schließt, wer immer rechte Antwort gibt.
Bude líbati rty toho, kdož mluví slova pravá.
27 Besorge draußen dein Geschäft! Bestell den Acker dir! Setz dein Gebäude gut instand!
Nastroj vně dílo své, a sprav je sobě na poli; potom také vystavíš dům svůj.
28 Sei gegen deinen Nächsten niemals Zeuge ohne Grund! Täusch mit den Lippen nicht!
Nebývej svědkem všetečným proti bližnímu svému, aniž lahodně namlouvej rty svými.
29 Sprich nicht: "So wie er mir getan, so will auch ich ihm tun; ich will dem Mann nach seinem Tun vergelten!"
Neříkej: Jakž mi učinil, tak mu učiním; odplatím muži tomu podlé skutku jeho.
30 Den Acker eines faulen Mannes habe ich betrachtet, den Weinberg eines unverständigen Menschen.
Přes pole muže lenivého šel jsem, a přes vinici člověka nemoudrého,
31 Da war er ganz in Wicken aufgegangen; das Unkraut deckte seine Fläche, und seine Steinmauer war eingerissen.
A aj, porostlo všudy trním, přikryly všecko kopřivy, a ohrada kamenná její byla zbořená.
32 Ich habe hingeschaut und es beherzigt; ich habe hingeblickt und eine Warnung mir daraus genommen.
A vida to, posoudil jsem toho; vida, vzal jsem to k výstraze.
33 "Ach noch ein wenig Schlaf, ein wenig Schlummer, ein wenig noch die Hände ineinander legen, um zu ruhen!"
Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
34 Schon kommt die Armut über dich gleich der des Strolches, und Mangel gleich dem eines Bettlers.
V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
