Sprueche 23
1 Wenn du beim Mahl bei einem Fürsten sitzest, gib acht auf das, was man dir vorsetzt!
Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.
2 Nur wenig leg dir in den Teller, falls du die Gier beherrschen willst!
Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.
3 Nach Leckerbissen hege kein Gelüste! Es kann dies eine Speise der Enttäuschung sein.
Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.
4 Bemüh dich nicht um Reichtum! Steh ab davon aus Klugheit!
Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.
5 Denn, schaust du nach ihm aus, ist er nicht da; er schafft sich Adlerflügel an und fliegt gen Himmel.
K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.
6 Mit einem Menschen voller Mißgunst speise nicht! Nach seinen Leckerbissen hege kein Gelüste!
Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.
7 Denn wie ein Ekel beim Genuß ist es mit diesem: "Iß doch und trink!" sagt er zu dir; er aber meint's mit dir nicht ehrlich.
Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.
8 Den Bissen, den du issest, sollst du wieder ausspeien, verderben dir die guten Sachen.
Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.
9 Red nicht vor eines Toren Ohren! Denn er verachtet deiner Rede klugen Sinn.
Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.
10 Verrück die Grenze nicht der Kinder! Mach keinen Eingriff in der Waisen Äcker!
Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.
11 Denn der sie schützt, ist stark, führt ihre Sache wider dich.
Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.
12 Was über Zucht ich sage, merk dir wohl! Auf einsichtsvolle Rede höre!
Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.
13 Entzieh nicht deinem Knaben seine Züchtigung! Wenn du ihn mit der Rute schlägst, so stirbt er nicht daran.
Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.
Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš. (Sheol h7585)
15 Mein Sohn! Wird weise je dein Herz, dann bin auch ich in meinem Herzen fröhlich.
Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;
16 Mein Innerstes frohlockt, wenn deine Lippen reden das, was recht.
A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.
17 Es eifere nicht dein Herz den Sündern nach, es streb vielmehr nach Gottesfurcht zu allen Zeiten!
Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.
18 Dann hast du eine Zukunft, und nicht zuschanden wird dir deine Hoffnung.
Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.
19 Mein Sohn! Horch auf! Und werde weise! Laß nur geraden Weg dein Herz beschreiten!
Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.
20 Sei nicht bei Weinsäufern und nicht bei liederlichen Menschen!
Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.
21 Der Säufer und der liederliche Mensch verarmen; die Dirne kleidet dich in Lumpen.
Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.
22 Auf deinen Vater hör, der dich gezeugt! Mißachte nimmer deine Mutter, weil sie alt geworden!
Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.
23 Die Wahrheit kauf! Versäum nicht ihren Einkauf, nicht den von Weisheit, Zucht und Einsicht!
Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.
24 Gar laut frohlockt der Vater eines Frommen; wer einen Weisen zeugt, der freut sich über ihn.
Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.
25 So freue sich dein Vater über dich! Frohlocken möge die, die dich geboren!
Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.
26 Mein Sohn, gib mir dein Herz! Laß deinen Augen meine Wege wohlgefallen!
Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.
27 Denn eine tiefe Grube ist das andere Weib; ein enger Brunnen ist die Fremde.
Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.
28 ja, wie ein Räuber liegt sie auf der Lauer, verübt an Menschen viel Betrug.
Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.
29 Wer hat nur Ach? Und wer hat Wehe? Wer hat nur Streitereien? Und wer Klagen? Wer Wunden ganz umsonst? Wer hat ein blaues Auge?
Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?
30 Die spät beim Weine sitzen, die zu des Mischtranks Probe kommen.
Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.
31 Schau nach dem Wein nicht gierig, wie er rötlich schimmert, wie er im Becher funkelnd leicht hinuntergleitet!
Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.
32 Zum Schlusse gleicht er einer Schlange, die dich sticht, und einem Basilisken, der sein Gift verspritzt.
Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.
33 Und deine Augen blicken schief; dein Herz denkt ganz verkehrte Sachen.
Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,
34 Und du gleichst einem Mann, der mitten in dem Meere liegt, ja einem Mann, der oben auf dem Mastbaum sitzt.
A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.
35 "Ja, hätt' man mich geschlagen, hätt' es mir nicht weh getan. Und wenn man mich geprügelt, hätt' ich's nicht gemerkt. Sobald ich wieder nüchtern bin, will ich aufs neue mich ihm wiederum ergeben."
Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.
