< Job 38 >
1 Darauf antwortete der Herr dem Job nach dem Gewitter also:
Tedy odpověděl Hospodin Jobovi z vichru, a řekl:
2 "Wer ist denn dieser, der mit einsichtslosen Worten so dunkel findet meine Pläne?
Kdož jest to, jenž zatemňuje radu řečmi neumělými?
3 Auf, gürte deine Lenden wie ein Mann! Ich will dich fragen; du belehre mich!
Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.
4 Wo warst du denn, als ich die Erde gründete? Vermelde es, wenn Einsicht dir bekannt.
Kdes byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, jestliže máš rozum.
5 Wer nur bestimmte ihre Maße? Du weißt es ja. Wer hat die Meßschnur über sie gespannt?
Kdo rozměřil ji, víš-li? Aneb kdo vztáhl pravidlo na ni?
6 Worauf sind ihre Pfeiler eingesenkt? Wer hat für sie den Schlußstein eingesetzt?
Na čem podstavkové její upevněni jsou? Aneb kdo založil úhelný kámen její,
7 Wo warst du, als die Morgensterne jubelten, als alle Gottessöhne jauchzten?
Když prozpěvovaly spolu hvězdy jitřní, a plésali všickni synové Boží?
8 Wer schloß das Meer mit Toren ein, als dies hervorbrach wie aus einem Mutterschoß,
Aneb kdo zavřel jako dveřmi moře, když vyšlo z života, a zjevilo se?
9 als ich Gewölk zu seinem Kleide machte und dichte Finsternis zu seinen Windeln?
Když jsem mu položil oblak za oděv, a mrákotu místo plének jeho,
10 Ich gab ihm mein Gesetz, versah mit Riegeln seine Tore
Když jsem jemu uložil úsudek svůj, přistaviv závory a dvéře,
11 und sprach: 'Bis hierher und nicht weiter! Hier soll sich brechen deiner Wogen Überschwang!'
I řekl jsem: Až potud vycházeti budeš, a dále nic, tu, pravím, skládati budeš dutí vlnobití svého.
12 Hast du in deinem Leben je dem Morgenrot geboten, dem Frührot seine Stätte angewiesen,
Zdaž jsi kdy za dnů svých rozkázal jitru? Ukázal-lis záři jitřní místo její,
13 der Erde Säume zu umfassen, damit die Frevler von ihr schwänden?
Aby uchvacovala kraje země, a bezbožní aby z ní vymítáni byli?
14 Sie wandelt sich gleich Siegelton; sie färbt sich gleichwie ein Gewand.
Tak aby proměnu přijímala jako vosk pečetní, oni pak aby nedlouho stáli jako roucho,
15 Den Frevlern wird ihr Licht entzogen; zerschmettert wird der schon erhobene Arm.
A aby bezbožným zbraňováno bylo světla jejich, a rámě vyvýšené zlámáno bylo?
16 Gelangtest du bis zu des Meeres Strudeln? Bist du gewandelt auf der Tiefe Grund?
Přišel-lis až k hlubinám mořským? A u vnitřnosti propasti chodil-lis?
17 Und öffneten sich dir des Todes Tore, und schautest du des tiefen Dunkels Hüter?
Jsou-li tobě zjeveny brány smrti? A brány stínu smrti viděl-lis?
18 Hast du der Erde Breiten überschaut? Vermelde, wenn du dies alles weißt:
Shlédl-lis širokosti země? Oznam, jestliže ji znáš všecku.
19 Wo ist der Weg zur Wohnstätte des Lichtes,
Která jest cesta k obydlí světla, a které místo temností,
20 wo ist der Ort der Finsternis, auf daß du jenes zum Gebiete dieser führen und ihrer Wohnung Wege zeigen kannst?
Že bys je pojal v meze jeho, poněvadž bys srozumíval stezkám domu jeho?
21 Du weißt es ja; denn damals wurdest du geboren, und deiner Tage Zahl ist groß.
Věděl-lis tehdáž, že jsi měl se naroditi, a počet dnů tvých jak veliký býti má?
22 Bist du gekommen zu des Schnees Kammern? Hast du erblickt des Hagels Speicher,
Přišel-lis až ku pokladům sněhu? A poklady krupobití viděl-lis,
23 den für die Drangsalzeit ich aufgespart, für Kampf- und Fehdetage?
Kteréž chovám k času ssoužení, ke dni bitvy a boje?
24 Wo ist der Weg dahin, wo sich der Sturm zerteilt, von wo der Ostwind auf die Erde sich verbreitet?
Kterými se cestami rozděluje světlo, kteréž rozhání východní vítr po zemi?
25 Wer hat Kanäle für den Regen hergestellt und einen Weg dem Wetterstrahl,
Kdo rozdělil povodní tok, a cestu blýskání hromovému,
26 um Regen menschenleerem Land zu geben, der Wüste, in der keine Leute wohnen,
Tak aby pršel déšť i na tu zemi, kdež není lidí, na poušť, kdež není člověka,
27 um öde Wildnis zu ersättigen, damit sie Pflanzen sprossen lasse?
Aby zapájel místa planá a pustá, a k zrůstu přivodil trávu mladistvou?
28 Hat denn der Regen einen Vater? Wer hat die Tautropfen erzeugt?
Má-liž déšť otce? A kdo plodí krůpěje rosy?
29 Aus wessen Schoße kommt das Eis? Wer hat des Himmels Reif geboren?
Z čího života vychází mráz? A jíní nebeské kdo plodí?
30 Gleich dem Kristall verdichtet sich das Wasser; der Wasserfluten Fläche hält dann fest zusammen.
Až i vody jako v kámen se proměňují, a svrchek propasti zamrzá.
31 Verknüpfest du die Bande der Plejaden, oder lösest du die Fesseln des Orion?
Zdali zavázati můžeš rozkoše Kuřátek, aneb stahování Orionovo rozvázati?
32 Führst du den Tierkreis aus zu seiner Zeit, und leitest den Bären du samt seinen Jungen?
Můžeš-li vyvoditi hvězdy polední v čas jistý, aneb Arktura s syny jeho povedeš-li?
33 Erkennst du die Gesetze der Himmelshöhn? Bestimmst du ihre Herrschaft für die Erde?
Znáš-li řád nebes? Můžeš-li spravovati panování jejich na zemi?
34 Erhebst du zu der Wolke deine Stimme? Bedeckt dich dann ein Wasserschwall?
Můžeš-li pozdvihnouti k oblaku hlasu svého, aby hojnost vod přikryla tebe?
35 Entsendest du die Blitze, daß sie gehen und zu dir sagen: 'Hier sind wir'?
Ty-liž vypustíš blýskání, aby vycházela? Zdaliž řeknou tobě: Aj teď jsme?
36 Wer legte in die Wolken Weisheit? Oder wer verlieh der Wolkenmasse Klugheit?
Kdo složil u vnitřnostech lidských moudrost? Aneb kdo dal rozumu stižitelnost?
37 Wer treibt die Wolken weise fort? Wer legt des Himmels Krüge um,
Kdo vypravovati bude o nebesích moudře? A láhvice nebeské kdo nastrojuje,
38 auf daß zu Gußwerk fließt der Staub zusammen und fest die Schollen aneinanderkleben?
Aby svlažená země zase stuhnouti mohla, a hrudy se v hromadě držely?
39 Erjagst du für die Löwin Beute? Und stillest du die Gier der jungen Leuen,
Honíš-liž ty lvu loupež? A hltavost lvíčat naplňuješ-liž,
40 wenn in den Lagerstätten sie sich ducken, im Dickicht auf der Lauer liegen?
Když se stulují v peleších svých, ustavičně z skrýší čihajíce?
41 Wer gibt dem Raben seine Atzung, wenn seine Jungen schrein zu Gott und ohne Nahrung flattern?"
Kdo připravuje krkavci pokrm jeho, když mladí jeho k Bohu silnému volají, a toulají se sem i tam pro nedostatek pokrmu?