Job 19
1 Darauf erwidert Job und spricht:
Tedy odpověděv Job, řekl:
2 "Wie lange peinigt ihr mich noch, zermartert mich mit euren Worten?
Dokudž trápiti budete duši mou, a dotírati na mne řečmi svými?
3 Wohl dutzendmal versuchtet ihr, mir eine Niederlage zu bereiten. Ihr schämt euch nicht, zum Angriff gegen mich zu schreiten.
Již na desetkrát zhaněli jste mne, aniž se stydíte, že se zatvrzujete proti mně.
4 Ist's wahr, daß wirklich ich geirrt und daß im Irrtum ich verharre?
Ale nechť jest tak, že jsem zbloudil, při mně zůstane blud můj.
5 Wollt ihr gar groß tun gegen mich, so müßt ihr meine Schande mir beweisen.
Jestliže se pak vždy proti mně siliti chcete, a obviňujíc mne, za pomoc sobě bráti proti mně potupu mou:
6 So seht doch ein, daß Gott mir Hindernisse legt! Er hat mich in sein Netz verstrickt.
Tedy vězte, že Bůh podvrátil mne, a sítí svou otáhl mne.
7 Ich schreie: 'Ha, Gewalttat'; niemand hört's. Ich rufe, und mein Recht bleibt aus.
Nebo aj, volám-li pro nátisk, nemám vyslyšení; křičím-li, není rozsouzení.
8 Er hat mir meinen Weg verbaut, und meinen Pfad in Finsternis gehüllt.
Cestu mou zapletl tak, abych nikoli projíti nemohl, a stezky mé temnostmi zastřel.
9 Der Ehre hat er mich beraubt, die Krone mir vom Haupt gerissen,
Slávu mou se mne strhl, a sňal korunu s hlavy mé.
10 zerschmettert mich, daß ich zerfahren und reißt, wie einen Baum, so mir das Hoffen aus.
Zpodvracel mne všudy vůkol, abych zahynul, a vyvrátil jako strom naději mou.
11 Sein Zorn ist wider mich entbrannt; er achtet mich als seinen Feind.
Nadto zažžel proti mně prchlivost svou, a přičtl mne mezi nepřátely své.
12 All seine Scharen rücken an, erbauen einen Damm gerade auf mich zu und lagern rings sich um mein Zelt.
Pročež přitáhše houfové jeho, učinili sobě ke mně cestu, a vojensky se položili okolo stanu mého.
13 Mich lassen meine Brüder; Vertraute gehen von mir.
Bratří mé ode mne vzdálil, a známí moji všelijak se mne cizí.
14 Nachbarn und Freunde bleiben aus, und meines Hauses Schützlinge vergessen mich.
Opustili mne příbuzní moji, a známí moji zapomenuli se na mne.
15 Die Mägde achten mich für einen Fremden; ein Unbekannter bin ich ihnen.
Podruhové domu mého a děvky mé za cizího mne mají, cizozemec jsem před očima jejich.
16 Der Knecht hört nicht, wenn ich ihn rufe; ich muß ihn buchstäblich aufsuchen.
Na služebníka svého volám, ale neozývá se, i když ho ústy svými pěkně prosím.
17 Und für mein Weib ist meine Zuneigung ein Ekel und meine Zärtlichkeiten meinen eigenen Kindern.
Dýchání mého štítí se manželka má, ačkoli pokorně jí prosím, pro dítky života mého.
18 Sogar die Buben, sie verachten mich; sie spotten meiner, wenn ich mich erhebe.
Nadto i ti nejšpatnější pohrdají mnou; i když povstanu, utrhají mi.
19 Die Mindesten aus meinem Kreis verabscheun mich; es wenden, die ich gerngehabt, sich gegen mich.
V ošklivost mne sobě vzali všickni rádcové moji, a ti, kteréž miluji, obrátili se proti mně.
20 An meiner Haut, an meinem Fleisch klebt mein Gebein; mit meinen Narben bin ich einzig da.
K kůži mé jako k masu mému přilnuly kosti mé, kůže při zubích mých toliko v cele zůstala.
21 Erbarmet euch! Erbarmet euch, ihr meine Freunde! Denn Gottes Hand hat mich getroffen.
Slitujte se nade mnou, slitujte se nade mnou, vy přátelé moji; nebo ruka Boží se mne dotkla.
22 Warum verfolgt ihr mich wie Gott? Habt ihr an mir noch nicht genug?
Proč mi se protivíte tak jako Bůh silný, a masem mým nemůžte se nasytiti?
23 Ach, möchten meine Worte aufgezeichnet und in ein Buch geschrieben werden,
Ó kdyby nyní sepsány byly řeči mé, ó kdyby v knihu vepsány byly,
24 auf Blei mit Eisenstift, auf ewig in den Fels gehauen!
Anobrž rafijí železnou a olovem na věčnost na skále aby vyryty byly.
25 Ich weiß bestimmt, für mich lebt ein Verteidiger, und schließlich tritt er doch auf Erden auf.
Ačkoli já vím, že vykupitel můj živ jest, a že v den nejposlednější nad prachem se postaví.
26 Dann ändert sich mein Körper hier; ich schaue Gott in meinem Leibe.
A ač by kůži mou i tělo červi zvrtali, však vždy v těle svém uzřím Boha.
27 Den ich für mich ersehne, den sehe ich allein und niemand sonst; mag auch das Herz mir in der Brust hinschwinden.
Kteréhož já uzřím sobě, a oči mé spatří jej, a ne jiný, jakkoli zhynula ledví má u vnitřnosti mé.
28 Ihr sprechet ja: 'Womit nur wollen gegen ihn wir vorgehen, da doch der Hauptgrund jetzt bei ihm gefunden ist?'
Ješto byste říci měli: I pročež ho trápíme? poněvadž základ dobré pře při mně se nalézá.
29 Nur hütet euch vor der Verleumdung! Verleumdung ist ja Gift und Sünde, daß ihr erfahrt, was richten heißt."
Bojte se meče, nebo pomsta za nepravosti jest meč, a vězte, žeť bude soud.
