Job 18
1 Darauf erwiderte Bildad von Schuach:
Odpovídaje pak Bildad Suchský, řekl:
2 "Wie lange steht's noch an, bis daß ihr Schluß mit diesen Worten macht, bis ihr belehrt und wir erwidern können?
Dokudž neučiníte konce řečem? Pomyslte na to, a potom mluviti budeme.
3 Warum sind wir wie Vieh geachtet, nach eurer Ansicht wie vernagelt?
Proč jsme počteni za hovada? Oškliví jsme jemu, jakž sami vidíte.
4 Der du in deiner Wut dich selbst zerfleischst, soll deinetwegen gar die Welt sich selber überlassen sein? Und soll der Fels von seiner Stelle rücken?
Ó ty, jenž hubíš život svůj zůřením svým, zdaliž pro tebe opuštěna bude země, a odsedne skála z místa svého?
5 Jedoch des Frevlers Licht verlischt; nicht brennt mehr seines Herdes Feuer.
Anobrž světlo bezbožných uhašeno bude, aniž se blyštěti bude jiskra ohně jejich.
6 Das Licht verfinstert sich in seinem Zelt, und seine Leuchte über ihm erlischt.
Světlo se zatmí v stánku jeho, a lucerna jeho v něm zhasne.
7 Im besten Alter lahmt sein Schritt; sein eigener Rat bringt ihn zu Fall.
Ssouženi budou krokové síly jeho, a porazí jej rada jeho.
8 Sein Fuß wird in dem Netz verstrickt, und im Gestrüpp verfängt er sich.
Nebo zapleten jest do síti nohami svými, a v zamotání chodí.
9 Die Ferse hält der Fallstrick fest, und Schlingen klammern sich an ihn.
Chytí ho za patu osídlo, a zmocní se ho násilník.
10 Versteckt am Boden ist das Seil; die Falle liegt am Weg für ihn.
Skrytať jest při zemi smečka jeho, a léčka jeho na stezce.
11 Die Schrecken lagern sich um ihn und machen, daß er Angst bekommt. -
Odevšad hrůzy jej děsiti budou a dotírati na nohy jeho.
12 Die Kinder sollen Hunger leiden, und Unheil sei bereit für seine Gattin!
Hladovitá bude síla jeho, a bída pohotově při boku jeho.
13 Die Glieder seines Leibs verzehre, des Todes Erstgeborener verzehre seine Glieder! -
Zžíře žily kůže jeho, zžíře oudy jeho kníže smrti.
14 Aus seinem Zelte, seinem Glücke wird er fortgerissen; man führt ihn zu dem Schreckenskönig.
Uchváceno bude z stánku jeho doufání jeho, a to jej přivede k králi strachů.
15 Man wohnt in seinem Zelte ohne ihn; auf seine Wohnung streut man Schwefel.
V stánku jeho hrůza bydleti bude, ač nebyl jeho; posypáno bude obydlí jeho sirou.
16 Von unten dorren seine Wurzeln, und oben welken seine Zweige.
Od zpodku kořenové jeho uschnou, a svrchu osekány budou ratolesti jeho.
17 Und von der Erde schwindet sein Gedächtnis; kein Name bleibt ihm bei den Leuten draußen.
Památka jeho zahyne z země, aniž jméno jeho slýcháno bude na ulicích.
18 Man stößt ihn aus dem Licht in Nacht und treibt ihn aus der Welt hinaus.
Vyženou ho z světla do tmy, anobrž z okršlku zemského vypudí jej.
19 Nicht Schoß noch Sproß hat er im Volk; nicht einer bleibt in seiner Wohnung übrig.
Nepozůstaví ani syna ani vnuka v lidu svém, ani jakého ostatku v příbytcích svých.
20 Ob seines Schicksals starrt der Westen, und die im Osten faßt ein Grauen.
Nade dnem jeho zděsí se potomci, a přítomní strachem podjati budou.
21 Dies ist des Frevlers Los, und dahin kommt's mit dem, der nichts von Gott mehr wissen will."
Takovýť jest zajisté způsob nešlechetného, a takový cíl toho, kterýž nezná Boha silného.
