2 Samuel 22
1 David dichtete für den Herrn die Worte dieses Liedes, zu der Zeit, da ihn der Herr aus der Hand aller seiner Feinde und besonders aus der des Saul befreite.
Mluvil pak David Hospodinu slova písně této v ten den, když ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho, i z ruky Saulovy.
2 Er sprach: "Ein Fels ist mir der Herr und eine Rettungsburg,
A řekl: Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj se mnou.
3 mein Gott mein Hort, wo ich mich berge, mein Schild, mein sieghaft Horn und meine Feste.
Bůh skála má, doufati budu v něho; štít můj a roh spasení mého, vyvýšení mé a útočiště mé, spasitel můj, kterýž od násilí vysvobozuje mne.
4 'Gepriesen sei der Herr!' das einzig rufe ich und bin von meinen Feinden schon erlöst.
Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých vysvobozen jsem.
5 Schon hatten Todesfluten mich umgeben; mich schreckten des Verderbens Ströme.
Nebo obklíčily mne byly úzkosti smrti, a proudové bezbožných předěsili mne.
Bolesti smrtelné obstoupily mne, a osídla smrti zachvátila mne. (Sheol h7585)
7 Da rief ich in der Not zum Herrn und schrie zu meinem Gott um Hilfe. Er hört in seinem Tempel meine Stimme, und mein Geschrei dringt ihm zu Ohren.
V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a křik můj přišel v uši jeho.
8 Die Erde schütterte und bebte; des Himmels Festen zitterten und wankten. Er war ergrimmt.
Tedy pohnula se a zatřásla země, základové nebes pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.
9 Aufquoll aus seiner Nase Rauch; aus seinem Munde sprühte Feuer, und eine Glut ward von ihm ausgesprüht.
Dým vycházel z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí roznítilo.
10 Den Himmel neigte er und fuhr herab, tief Dunkel unter seinen Füßen.
Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.
11 Er fuhr auf einem Cherub, flog einher, auf Windesflügeln schwebend.
I vsedl na cherubín a letěl, a spatřín jest na peří větrovém.
12 Zur Hülle nahm er Dunkel rings um sich und Wasserflut und dicht Gewölk.
Položil temnosti vůkol sebe jako stany, shrnutí vod, oblaky husté.
13 An seiner Nähe Glanz entzündeten sich Feuerströme.
Od blesku oblíčeje jeho rozpálilo se uhlí řeřavé.
14 Der Herr im Himmel donnerte; der Höchste ließ die Stimme dröhnen.
Hřímal s nebes Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj.
15 Und Pfeile schoß er ab nach allen Seiten und warf die Blitze hin in regelloser Wahl.
Vystřelil i střely, kterýmiž je rozptýlil, a blýskání, jímž je porazil.
16 Des Meeres Betten zeigten sich; der Erde Gründe wurden bloßgelegt vor dem Gedroh des Herrn, vor seinem Zornesschnauben.
I ukázaly se hlubiny mořské, a odkryti jsou základové okršlku, pro zůřivé kárání Hospodinovo, pro dmýchání větru chřípí jeho.
17 Herab griff er und faßte mich und zog mich aus gewaltigen Gewässern,
Poslav s výsosti, přijal mne, vytáhl mne z vod velikých.
18 entriß mich meinen argen Feinden und meinen überlegnen Hassern,
Vysvobodil mne od nepřítele mého silného, od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.
19 die mich an meinem Unglückstage überfielen. So wurde mir der Herr zur Stütze.
Předstihli mne v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.
20 Er führte mich hinaus ins Freie, befreite mich, weil er an mir Gefallen fand.
Kterýž vyvedl mne na prostranství, vysvobodil mne, nebo sobě oblíbil mne.
21 Der Herr vergalt mir so nach meiner Rechtlichkeit und lohnte mir nach meiner Hände Reinheit.
Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých odplatil mi.
22 Denn immer halte ich des Herren Wege und frevle nimmer gegen meinen Gott,
Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.
23 denn alle seine Rechte habe ich vor Augen und lasse seine Satzungen nicht aus dem Sinn.
Všickni zajisté soudové jeho jsou před oblíčejem mým, aniž jsem od kterých ustanovení jeho odstoupil.
24 Ich habe ihm mich ungeteilt ergeben und mich vor meiner Lieblingssünde wohl gehütet.
A tak byv dokonalý před ním, šetřil jsem, abych se nedopustil nepravosti.
25 Darum vergalt der Herr mir auch nach meiner Rechtlichkeit, nach meiner ihm bekannten Reinheit.
Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, vedlé čistoty mé před očima jeho.
26 Du bist dem Holden hold, dem Treugesinnten treugesinnt,
Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k upřímému upřímě se máš.
27 verfährst mit Reinen rein, doch böse mit dem Bösen.
K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.
28 Dem armen Volke stehst Du bei; doch auf den Stolzen senkst Du Deine Augen.
Lid pak ssoužený vysvobozuješ, ale před vysokomyslnými oči své sklopuješ.
29 Du bist mein Licht, Du Herr, Du Herr, mein Gott, der meine Finsternis erhellt.
Ty zajisté jsi svíce má, ó Hospodine. Hospodin jistě osvěcuje temnosti mé.
30 Mit Dir erstürme ich die Wälle; und Mauern überspringe ich mit meinem Gott.
Nebo v tobě proběhl jsem vojska, v Bohu svém přeskočil jsem zed.
31 Truglos ist Gottes Weg; geläutert ist das Wort des Herrn, ein Schild für alle, die zu ihm sich flüchten.
Toho Boha silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy přečištěné; onť jest štít všech, kteříž doufají v něho.
32 Denn wer ist Gott, wenn nicht der Herr? Wer sonst ein Hort als unser Gott?
Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina? A kdo jest skalou kromě Boha našeho?
33 Das ist der Gott, der meine feste Zuflucht ist, der unbehindert seines Weges eilt,
Bůh jest síla má i vojska mého, onť působí volnou cestu mou.
34 der gleich den Rehen meine Füße macht und mich auf meine Höhen stellt,
Činí nohy mé jako laní, a na vysokých místech mých postavuje mne.
35 der meine Hände kämpfen lehrt und meine Arme eherne Bogen spannen läßt.
Cvičí ruce mé k boji, tak že lámi lučiště ocelivá rukama svýma.
36 Du reichst mir Deinen Siegesschild, und Deine Rechte stützet mich, und Deine Stärkung macht mich kräftig.
Nebo dal mi štít spasení svého, a dobrotivost jeho zvelebila mne.
37 Und meinen Schritten gibst Du weiten Raum, und meine Knöchel wanken nicht.
Rozšířil kroky mé pode mnou, aby se nepodvrtly nohy mé.
38 Ich setze meinen Feinden nach und greife sie und kehre nicht zurück, bis daß ich sie vernichtet habe.
Honil jsem nepřátely své a zahladil jsem je, aniž jsem se navrátil, dokudž jsem jich nevyplénil.
39 Ich schlage sie, daß sie sich nimmermehr erheben, und daß sie unter meinen Füßen liegen.
Docela jsem je vyhubil a sprobodal jsem je, tak že nepovstanou; i padli pod nohy mé.
40 Du gürtest mich mit Kraft zum Kampfe, und meine Gegner beugst Du unter mich.
Ty zajisté, Bože, přepásals mne udatností k boji, porazils pode mne ty, kteříž povstávají proti mně.
41 Und meiner Feinde Rücken zeigst Du mir, daß ich vertilge meine Hasser.
Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, těch, kteříž v nenávisti měli mne, a vyplénil jsem je.
42 Sie rufen - niemand hilft - zum Herrn; er hört sie nicht.
Ohlédali se, ale nebyl, kdo by vysvobodil, k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.
43 Und ich zermalme sie wie Staub vorm Winde; zerstampfe sie gleich Gassenkot.
I potřel jsem je jako prach země, jako bláto na ulicích potlačil a rozptýlil jsem je.
44 Du rettest mich vor Tausenden von Kriegervölkern; zum Haupt von Heiden machst Du mich; mir unbekannte Leute dienen mir.
Ty jsi mne vytrhl z různic lidu mého, zachovals mne, abych byl za hlavu národům; lid neznámý mně sloužil.
45 Des Auslands Söhne schmeicheln mir; aufs Hörensagen leisten sie mir schon Gehorsam,
Cizozemci lhali mi, a jakž zaslechli, uposlechli mne.
46 und andere Fremdlinge verschwinden und sitzen zitternd in Verstecken.
Cizozemci svadli, a třásli se i v ohradách svých.
47 Lebendig ist der Herr und hochgepriesen als mein Hort, und als mein hilfereicher Gott steht hoch er da.
Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož ať jest vyvyšován Bůh, skála spasení mého,
48 Gott, der Du mir verhilfst zur Rache und Völker mir zu Füßen legst,
Bůh silný, kterýž dává mi pomsty a podmaňuje mi lidi.
49 der Du vor meinen Feinden mich errettest, Du machst mich fürder meinen Gegnern unerreichbar und rettest mich vor Wüterichen.
Vyvodíš mne z prostřed nepřátel mých, a nad povstávajícími proti mně vyvyšuješ mne, člověka nepravého mne zbavuješ.
50 dafür lobpreise ich Dich bei den Heiden, Herr, und singe also Deinem Namen:
Protož chváliti tě budu, Hospodine, mezi národy, a jménu tvému žalmy zpívati budu.
51 'Heilvoller Turm für seinen König, der David, den er salbte, Huld erweist und seinem Stamme ewiglich.'"
Onť jest hrad jistého spasení krále svého, a ten, kterýž činí milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.
