< Hohelied 1 >

1 Das Lied der Lieder, von Salomo.
Píseň nejpřednější z písní Šalomounových.
2 Er küsse mich mit den Küssen seines Mundes, denn deine Liebe ist besser als Wein.
Ó by mne políbil políbením úst svých; nebo lepší jsou milosti tvé nežli víno.
3 Lieblich an Geruch sind deine Salben, ein ausgegossenes Salböl ist dein Name; darum lieben dich die Jungfrauen.
Pro vůni masti tvé jsou výborné, mast rozlitá jméno tvé; protož tě mladice milují.
4 Ziehe mich: wir werden dir nachlaufen. Der König hat mich in seine Gemächer geführt: wir wollen frohlocken und deiner uns freuen, wollen deine Liebe preisen mehr als Wein! Sie lieben dich in Aufrichtigkeit.
Táhniž mne, a poběhnem za tebou. Uvedltě mne král do pokojů svých, plésati a veseliti se v tobě budeme, a vychvalovati milosti tvé více než víno; upřímí milují tě.
5 Ich bin schwarz, aber anmutig, Töchter Jerusalems, wie die Zelte Kedars, wie die Zeltbehänge Salomos.
Jsemť černá, ale milostná, ó dcery Jeruzalémské, tak jako stanové Cedarští, jako opony Šalomounovy.
6 Sehet mich nicht an, weil ich schwärzlich bin, weil die Sonne mich verbrannt hat; meiner Mutter Söhne zürnten mir, bestellten mich zur Hüterin der Weinberge; meinen eigenen Weinberg habe ich nicht gehütet. -
Nehleďte na mne, žeť jsem snědá, nebo jsem obhořela od slunce. Synové matky mé rozpálivše se proti mně, postavili mne, abych ostříhala vinic, a vinice své nehlídala jsem.
7 Sage mir an, du, den meine Seele liebt, wo weidest du, wo lässest du lagern am Mittag? Denn warum sollte ich wie eine Verschleierte sein bei den Herden deiner Genossen? -
Oznam mi ty, kteréhož miluje duše má, kde paseš? Kde dáváš odpočinutí o poledni? Nebo proč mám býti tak jako poběhlá při stádích tovaryšů tvých?
8 Wenn du es nicht weißt, du Schönste unter den Frauen, so geh hinaus, den Spuren der Herde nach und weide deine Zicklein bei den Wohnungen der Hirten.
Jestliže nevíš, ó nejkrašší mezi ženami, vyjdi po šlepějích ovcí, a pas kozlátka svá podlé obydlí pastýřů.
9 Einem Rosse an des Pharao Prachtwagen vergleiche ich dich, meine Freundin.
Jízdě v vozích Faraonových připodobňuji tě, ó milostnice má.
10 Anmutig sind deine Wangen in den Kettchen, dein Hals in den Schnüren.
Líce tvá okrášlena jsou ozdobami, a hrdlo tvé halžemi.
11 Wir wollen dir goldene Kettchen machen mit Punkten von Silber. -
Ozdob zlatých naděláme tobě s proměnami stříbrnými.
12 Während der König an seiner Tafel war, gab meine Narde ihren Duft.
Dotud, dokudž král stolí, nardus můj vydává vůni svou.
13 Mein Geliebter ist mir ein Bündel Myrrhe, das zwischen meinen Brüsten ruht.
Svazček mirry jest mi milý můj, na prsech mých odpočívaje.
14 Eine Zypertraube ist mir mein Geliebter, in den Weinbergen von Engedi. -
Milý můj jest mi hrozen cyprový na vinicích v Engadi.
15 Siehe, du bist schön, meine Freundin, siehe, du bist schön, deine Augen sind Tauben. -
Aj, jak jsi ty krásná, přítelkyně má, aj, jak jsi krásná! Oči tvé jako holubičí.
16 Siehe, du bist schön, mein Geliebter, ja, holdselig; ja, unser Lager ist frisches Grün.
Aj, jak jsi ty krásný, milý můj, jak utěšený! I to lůže naše zelená se.
17 Die Balken unserer Behausung sind Zedern, unser Getäfel Zypressen.
Trámové domů našich jsou z cedrů, a pavlače naše z boroví.

< Hohelied 1 >