Sprueche 14
1 Der Weiber Weisheit baut ihr Haus, und ihre Narrheit reißt es mit eigenen Händen nieder.
Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
2 Wer in seiner Geradheit wandelt, fürchtet Jehova; wer aber in seinen Wegen verkehrt ist, verachtet ihn.
Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
3 Im Munde des Narren ist eine Gerte des Hochmuts; aber die Lippen der Weisen, sie bewahren sie.
V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
4 Wo keine Rinder sind, ist die Krippe rein; aber viel Ertrag ist durch des Stieres Kraft.
Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
5 Ein treuer Zeuge lügt nicht, aber ein falscher Zeuge spricht Lügen aus.
Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
6 Der Spötter sucht Weisheit, und sie ist nicht da; aber für den Verständigen ist Erkenntnis leicht.
Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
7 Geh hinweg von einem törichten Manne und bei wem du nicht Lippen der Erkenntnis merkst.
Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
8 Die Weisheit des Klugen ist, auf seinen Weg zu merken, und die Narrheit der Toren ist Betrug.
Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
9 Die Schuld spottet der Narren, aber unter den Aufrichtigen ist Wohlwollen.
Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
10 Das Herz kennt seine eigene Bitterkeit, und kein Fremder kann sich in seine Freude mischen.
Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
11 Das Haus der Gesetzlosen wird vertilgt werden, aber das Zelt der Aufrichtigen wird emporblühen.
Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
12 Da ist der Weg, der einem Menschen gerade erscheint, aber sein Ende sind Wege des Todes.
Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
13 Auch beim Lachen hat das Herz Kummer, und ihr, der Freude, Ende ist Traurigkeit.
Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
14 Von seinen Wegen wird gesättigt, wer abtrünnigen Herzens ist, und von dem, was in ihm ist, der gute Mann.
Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
15 Der Einfältige glaubt jedem Worte, aber der Kluge merkt auf seine Schritte.
Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
16 Der Weise fürchtet sich und meidet das Böse, aber der Tor braust auf und ist sorglos.
Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
17 Der Jähzornige begeht Narrheit, und der Mann von Ränken wird gehaßt. gekrönt.
Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
18 Die Einfältigen erben Narrheit, die Klugen aber werden mit Erkenntnis gekrönt.
Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
19 Die Bösen beugen sich vor den Guten, und die Gesetzlosen stehen an den Toren des Gerechten.
Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
20 Selbst von seinem Nächsten wird der Arme gehaßt; aber derer, die den Reichen lieben, sind viele.
Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
21 Wer seinen Nächsten verachtet, sündigt; wer aber der Elenden sich erbarmt, ist glücklich.
Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
22 Werden nicht irregehen, die Böses schmieden, aber Güte und Wahrheit finden, die Gutes schmieden?
Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
23 Bei jeder Mühe wird Gewinn sein, aber Lippengerede gereicht nur zum Mangel.
Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
24 Der Weisen Krone ist ihr Reichtum; die Narrheit der Toren ist Narrheit.
Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
25 Ein wahrhaftiger Zeuge errettet Seelen; wer aber Lügen ausspricht, ist lauter Trug.
Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
26 In der Furcht Jehovas ist ein starkes Vertrauen, und seine Kinder haben eine Zuflucht.
V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
27 Die Furcht Jehovas ist ein Born des Lebens, um zu entgehen den Fallstricken des Todes.
Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
28 In der Menge des Volkes ist die Herrlichkeit eines Königs, aber im Schwinden der Bevölkerung eines Fürsten Untergang.
Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
29 Ein Langmütiger hat viel Verstand, aber ein Jähzorniger erhöht die Narrheit.
Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.
30 Ein gelassenes Herz ist des Leibes Leben, aber Ereiferung ist Fäulnis der Gebeine.
Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
31 Wer den Armen bedrückt, verhöhnt den, der ihn gemacht hat; wer aber des Dürftigen sich erbarmt, ehrt ihn.
Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
32 In seinem Unglück wird der Gesetzlose umgestoßen, aber der Gerechte vertraut auch in seinem Tode.
Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
33 Die Weisheit ruht im Herzen des Verständigen; aber was im Inneren der Toren ist, tut sich kund.
V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
34 Gerechtigkeit erhöht eine Nation, aber Sünde ist der Völker Schande.
Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
35 Des Königs Gunst wird dem einsichtigen Knechte zuteil; aber der Schändliche wird Gegenstand seines Grimmes sein.
Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.
