Job 34
1 Und Elihu hob wieder an und sprach:
Ještě mluvil Elihu, a řekl:
2 Höret, ihr Weisen, meine Worte, und ihr Kundigen, gebet mir Gehör!
Poslouchejte, moudří, řečí mých, a rozumní, ušima pozorujte.
3 Denn das Ohr prüft die Worte, wie der Gaumen die Speise kostet.
Nebo ucho řečí zkušuje, tak jako dásně okoušejí pokrmu.
4 Erwählen wir für uns, was recht, erkennen wir unter uns, was gut ist!
Soud sobě zvolme, a vyhledejme mezi sebou, co by bylo dobrého.
5 Denn Hiob hat gesagt: Ich bin gerecht, und Gott hat mir mein Recht entzogen.
Nebo řekl Job: Spravedliv jsem, a Bůh silný zavrhl při mou.
6 Trotz meines Rechtes soll ich lügen; meine Wunde ist unheilbar, ohne daß ich übertreten habe. -
Své-liž bych pře ukrývati měl? Přeplněna jest bolestí rána má bez provinění.
7 Wer ist ein Mann wie Hiob, der Hohn trinkt wie Wasser,
Který muž jest podobný Jobovi, ješto by pil posměch jako vodu?
8 und in Gesellschaft geht mit denen, die Frevel tun, und wandelt mit gottlosen Menschen?
A že by všel v tovaryšství s činiteli nepravosti, a chodil by s lidmi nešlechetnými?
9 Denn er hat gesagt: Keinen Nutzen hat ein Mann davon, daß er Wohlgefallen an Gott hat!
Nebo řekl: Neprospívá to člověku líbiti se Bohu.
10 Darum höret mir zu, ihr Männer von Verstand! Fern sei Gott von Gesetzlosigkeit, und der Allmächtige von Unrecht!
A protož, muži rozumní, poslouchejte mne. Odstup od Boha silného nešlechetnost a od Všemohoucího nepravost.
11 Sondern des Menschen Tun vergilt er ihm, und nach jemandes Wege läßt er es ihn finden.
Nebo on podlé skutků člověka odplací, a podlé toho, jaká jest čí cesta, působí, aby to nalézal.
12 Ja, wahrlich, Gott handelt nicht gesetzlos, und der Allmächtige beugt nicht das Recht.
A naprosto Bůh silný nečiní nic nešlechetně, a Všemohoucí nepřevrací soudu.
13 Wer hat ihm die Erde anvertraut? Und wer den ganzen Erdkreis gegründet?
Kdo svěřil jemu zemi? A kdo zpořádal všecken okršlek?
14 Wenn er sein Herz nur auf sich selbst richtete, seinen Geist und seinen Odem an sich zurückzöge,
Kdyby se na něj obrátil, a ducha jeho i duši jeho k sobě vzal,
15 so würde alles Fleisch insgesamt verscheiden, und der Mensch zum Staube zurückkehren.
Umřelo by všeliké tělo pojednou, a tak by člověk do prachu se navrátil.
16 Und wenn du doch dieses einsehen und hören, der Stimme meiner Worte Gehör schenken wolltest!
Máš-li tedy rozum, poslyš toho, pusť v uši své hlas řečí mých.
17 Sollte auch herrschen, wer das Recht haßt? Oder willst du den Allgerechten verdammen?
Ješto ten, kterýž by v nenávisti měl soud, zdaliž by panovati mohl? Èili toho, jenž jest svrchovaně spravedlivý, za nešlechetného vyhlásíš?
18 Sagt man zu einem Könige: Belial, zu Edlen: Du Gottloser? -
Zdaliž sluší králi říci: Ó nešlechetný, a šlechticům: Ó bezbožní?
19 Wieviel weniger zu ihm, der die Person der Fürsten nicht ansieht und den Reichen nicht vor dem Armen berücksichtigt! Denn sie alle sind das Werk seiner Hände.
Mnohem méně tomu, kterýž nepřijímá osob knížat, aniž u něho má přednost urozený před nuzným; nebo dílo rukou jeho jsou všickni.
20 In einem Augenblick sterben sie; und in der Mitte der Nacht wird ein Volk erschüttert und vergeht, und Mächtige werden beseitigt ohne Hand.
V okamžení umírají, třebas o půl noci postrčeni bývají lidé, a pomíjejí, a zachvácen bývá silný ne rukou lidskou.
21 Denn seine Augen sind auf die Wege des Menschen gerichtet, und er sieht alle seine Schritte.
Nebo oči jeho hledí na cesty člověka, a všecky kroky jeho on spatřuje.
22 Da ist keine Finsternis und kein Todesschatten, daß sich darein verbergen könnten, die Frevel tun.
Neníť žádných temností, ani stínu smrti, kdež by se skryli činitelé nepravosti.
23 Denn er braucht nicht lange auf einen Menschen acht zu geben, damit er vor Gott ins Gericht komme.
Aniž zajisté vzkládá na koho více, tak aby se s Bohem silným souditi mohl.
24 Er zerschmettert Gewaltige ohne Untersuchung, und setzt andere an ihre Stelle.
Pyšné stírá bez počtu, a postavuje jiné na místa jejich.
25 Daher kennt er ihre Handlungen, und kehrt sie um über Nacht; und sie werden zermalmt.
Nebo zná skutky jejich; pročež na ně obrací noc, a potříni bývají.
26 Er schlägt sie, wie Übeltäter, auf öffentlichem Platze,
Jakožto bezbožné rozráží je na místě patrném,
27 darum daß sie von seiner Nachfolge abgewichen sind und alle seine Wege nicht bedacht haben,
Proto že odstoupili od něho, a žádných cest jeho nešetřili,
28 um zu ihm hinaufdringen zu lassen das Schreien des Armen, und damit er das Schreien der Elenden höre.
Aby dokázal, že připouští k sobě křik nuzného, a volání chudých že vyslýchá.
29 Schafft er Ruhe, wer will beunruhigen? Und verbirgt er das Angesicht, wer kann ihn schauen? So handelt er sowohl gegen ein Volk, als auch gegen einen Menschen zumal,
(Nebo když on spokojí, kdo znepokojí? A když skryje tvář svou, kdo jej spatří?) Tak celý národ, jako i každého člověka jednostejně,
30 damit der ruchlose Mensch nicht regiere, damit sie nicht Fallstricke des Volkes seien.
Aby nekraloval člověk pokrytý, aby nebylo lidem ourazu.
31 Denn hat er wohl zu Gott gesagt: Ich trage meine Strafe, ich will nicht mehr verderbt handeln;
Jistě žeť k Bohu silnému raději toto mluveno býti má: Ponesuť, nezruším.
32 was ich nicht sehe, zeige du mir; wenn ich Unrecht verübt habe, so will ich es nicht mehr tun? -
Mimo to, nevidím-li čeho, ty vyuč mne; jestliže jsem nepravost páchal, neučiním toho víc.
33 Soll nach deinem Sinne er es vergelten? Denn du hast seine Vergeltung verworfen, und so mußt du wählen, und nicht ich; was du weißt, reden denn!
Nebo zdali vedlé tvého zdání odplacovati má, že bys ty toho neliboval, že bys ono zvoloval, a ne on? Pakli co víš jiného, mluv.
34 Männer von Verstand werden zu mir sagen, und ein weiser Mann, der mir zuhört:
Muži rozumní se mnou řeknou, i každý moudrý poslouchaje mne,
35 Hiob redet nicht mit Erkenntnis, und seine Worte sind ohne Einsicht.
Že Job hloupě mluví, a slova jeho nejsou rozumná.
36 Ach, daß doch Hiob fort und fort geprüft würde wegen seiner Antworten nach Frevlerart!
Ó by zkušen byl Job dokonale, pro odmlouvání nám jako lidem nepravým,
37 Denn er fügt seiner Sünde Übertretung hinzu, klatscht unter uns in die Hände und mehrt seine Worte gegen Gott.
Poněvadž k hříchu svému přidává i nešlechetnost, mezi námi také jen chloubu svou vynáší, a rozmnožuje řeči své proti Bohu.
