Job 22
1 Und Eliphas, der Temaniter, antwortete und sprach:
A odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
2 Kann ein Mann Gott Nutzen bringen? Vielmehr sich selbst nützt der Einsichtige.
Zdaliž Bohu silnému co prospěšný býti může člověk, když sobě nejmoudřeji počíná?
3 Liegt dem Allmächtigen daran, wenn du gerecht bist, oder ist es ihm ein Gewinn, wenn du deine Wege vollkommen machst?
Zdaliž se kochá Všemohoucí v tom, že ty se ospravedlňuješ? Aneb má-liž zisk, když bys dokonalé ukázal býti cesty své?
4 Ist es wegen deiner Gottesfurcht, daß er dich straft, mit dir ins Gericht geht?
Zdali, že by se tebe bál, tresce tě, mstě nad tebou?
5 Ist nicht deine Bosheit groß, und deiner Missetaten kein Ende?
Zdali zlost tvá není mnohá? Anobrž není konce nepravostem tvým.
6 Denn du pfändetest deinen Bruder ohne Ursache, und die Kleider der Nackten zogest du aus;
Nebo jsi brával základ od bratří svých bez příčiny, a roucha z nahých jsi svláčel.
7 den Lechzenden tränktest du nicht mit Wasser, und dem Hungrigen verweigertest du das Brot.
Vody ustalému jsi nepodal, a hladovitému zbraňovals chleba.
8 Und dem Manne der Gewalt, ihm gehörte das Land, und der Angesehene wohnte darin.
Ale muži boháči přál jsi země, tak aby ten, jehož osoba vzácná, v ní seděl.
9 Die Witwe schicktest du leer fort, und die Arme der Waisen wurden zermalmt.
Vdovy pak pouštěl jsi prázdné, ačkoli ramena sirotků potřína byla.
10 Darum sind Schlingen rings um dich her, und ein plötzlicher Schrecken macht dich bestürzt.
A protož obkličuji tě osídla, a děsí tě strach nenadálý,
11 Oder siehst du nicht die Finsternis und die Wasserflut, die dich bedeckt?
Aneb tma, abys neviděl, anobrž rozvodnění přikrývá tě.
12 Ist Gott nicht so hoch wie die Himmel? Sieh doch den Gipfel der Sterne, wie erhaben sie sind!
Říkáš: Zdaž Bůh není na výsosti nebeské? Ano shlédni vrch hvězd, jak jsou vysoké.
13 Und so sprichst du: Was sollte Gott wissen? Kann er richten durch Wolkendunkel hindurch?
Protož pravíš: Jak by věděl Bůh silný? Skrze mrákotu-liž by soudil?
14 Die Wolken sind ihm eine Hülle, daß er nicht sieht, und er durchwandelt den Kreis des Himmels.
Oblakové jsou skrýše jeho, tak že nevidí; nebo okršlek nebeský obchází.
15 Willst du den Pfad der Vorzeit einhalten, welchen die Frevler betraten,
Šetříš-liž stezky věku předešlého, kterouž kráčeli lidé marní?
16 die weggerafft wurden vor der Zeit? Wie ein Strom zerfloß ihr fester Grund;
Kteříž vypléněni jsou před časem, potok vylit jest na základ jejich.
17 die zu Gott sprachen: Weiche von uns! Und was könnte der Allmächtige für uns tun?
Kteříž říkali Bohu silnému: Odejdi od nás. Což by tedy jim učiniti měl Všemohoucí?
18 Und doch hatte er ihre Häuser mit Wohlstand erfüllt. Aber der Rat der Gesetzlosen sei fern von mir! -
On zajisté domy jejich naplnil dobrými věcmi, (ale rada bezbožných vzdálena jest ode mne).
19 Die Gerechten sehen es und freuen sich, und der Schuldlose spottet ihrer:
Což vidouce spravedliví, veselí se, a nevinný posmívá se jim,
20 Sind nicht unsere Gegner vertilgt, und hat nicht Feuer ihren Überfluß gefressen?
Zvlášť když není vypléněno jmění naše, ostatky pak jejich sežral oheň.
21 Verkehre doch freundlich mit ihm und halte Frieden; dadurch wird Wohlfahrt über dich kommen.
Přivykejž medle s ním choditi, a pokojněji se míti, skrze to přijde tobě všecko dobré.
22 Empfange doch Belehrung aus seinem Munde, und nimm dir seine Worte zu Herzen.
Přijmi, prosím, z úst jeho zákon, a slož řeči jeho v srdci svém.
23 Wenn du zu dem Allmächtigen umkehrst, so wirst du wieder aufgebaut werden; wenn du Unrecht entfernst aus deinen Zelten.
Navrátíš-li se k Všemohoucímu, vzdělán budeš, a vzdálíš-li nepravost od stanů svých,
24 Und lege das Golderz in den Staub und das Gold von Ophir unter den Kies der Bäche;
Tedy nakladeš na zemi zlata, a místo kamení potočního zlata z Ofir.
25 so wird der Allmächtige dein Golderz und dein glänzendes Silber sein.
Nebo bude Všemohoucí nejčistším zlatem tvým, a stříbrem i silou tvou.
26 Denn dann wirst du an dem Allmächtigen dich ergötzen und zu Gott dein Angesicht erheben.
A tehdáž v Všemohoucím kochati se budeš, a pozdvihna k Bohu tváři své,
27 Du wirst zu ihm beten, und er wird dich erhören; und deine Gelübde wirst du bezahlen.
Pokorně modliti se budeš jemu, a vyslyší tě; pročež sliby své plniti budeš.
28 Beschließest du eine Sache, so wird sie zustande kommen, und Licht wird strahlen über deinen Wegen.
Nebo cožkoli začneš, budeť se dařiti, anobrž na cestách tvých svítiti bude světlo.
29 Wenn sie abwärts gehen, so wirst du sagen: Empor! Und den, der mit gesenkten Augen einhergeht, wird er retten.
Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, Bůh spasena učiní.
30 Selbst den Nicht-Schuldlosen wird er befreien: er wird befreit werden durch die Reinheit deiner Hände.
Vysvobodí i toho, kterýž není bez viny, vysvobodí, pravím, čistotou rukou tvých.
