2 Samuel 22
1 Und David redete zu Jehova die Worte dieses Liedes an dem Tage, da Jehova ihn aus der Hand aller seiner Feinde und aus der Hand Sauls errettet hatte; und er sprach:
Mluvil pak David Hospodinu slova písně této v ten den, když ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho, i z ruky Saulovy.
2 Jehova ist mein Fels und meine Burg und mein Erretter.
A řekl: Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj se mnou.
3 Gott ist mein Fels, auf ihn werde ich trauen, mein Schild und das Horn meines Heils, meine hohe Feste und meine Zuflucht. Mein Retter, von Gewalttat wirst du mich retten!
Bůh skála má, doufati budu v něho; štít můj a roh spasení mého, vyvýšení mé a útočiště mé, spasitel můj, kterýž od násilí vysvobozuje mne.
4 Ich werde Jehova anrufen, der zu loben ist, und ich werde gerettet werden von meinen Feinden.
Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých vysvobozen jsem.
5 Denn mich umfingen die Wogen des Todes, die Ströme Belials erschreckten mich;
Nebo obklíčily mne byly úzkosti smrti, a proudové bezbožných předěsili mne.
Bolesti smrtelné obstoupily mne, a osídla smrti zachvátila mne. (Sheol h7585)
7 In meiner Bedrängnis rief ich zu Jehova, und ich rief zu meinem Gott; und er hörte aus seinem Tempel meine Stimme, und mein Schrei kam in seine Ohren.
V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a křik můj přišel v uši jeho.
8 Da wankte und bebte die Erde; die Grundfesten des Himmels zitterten und wankten, weil er entbrannt war.
Tedy pohnula se a zatřásla země, základové nebes pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.
9 Rauch stieg auf von seiner Nase, und Feuer fraß aus seinem Munde; glühende Kohlen brannten aus ihm.
Dým vycházel z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí roznítilo.
10 Und er neigte die Himmel und fuhr hernieder, und Dunkel war unter seinen Füßen.
Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.
11 Und er fuhr auf einem Cherub und flog daher, und er erschien auf den Fittichen des Windes.
I vsedl na cherubín a letěl, a spatřín jest na peří větrovém.
12 Und Finsternis machte er rings um sich her zum Gezelt, Sammlung der Wasser, dichtes Himmelsgewölk.
Položil temnosti vůkol sebe jako stany, shrnutí vod, oblaky husté.
13 Aus dem Glanze vor ihm brannten feurige Kohlen.
Od blesku oblíčeje jeho rozpálilo se uhlí řeřavé.
14 Es donnerte Jehova vom Himmel her, und der Höchste ließ seine Stimme erschallen.
Hřímal s nebes Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj.
15 Und er schoß Pfeile und zerstreute sie, seinen Blitz, und verwirrte sie.
Vystřelil i střely, kterýmiž je rozptýlil, a blýskání, jímž je porazil.
16 Da wurden gesehen die Betten des Meeres, aufgedeckt die Grundfesten des Erdkreises durch das Schelten Jehovas, vor dem Schnauben des Hauches seiner Nase.
I ukázaly se hlubiny mořské, a odkryti jsou základové okršlku, pro zůřivé kárání Hospodinovo, pro dmýchání větru chřípí jeho.
17 Er streckte seine Hand aus von der Höhe, er nahm mich, er zog mich aus großen Wassern;
Poslav s výsosti, přijal mne, vytáhl mne z vod velikých.
18 Er errettete mich von meinem starken Feinde, von meinen Hassern; denn sie waren mächtiger als ich.
Vysvobodil mne od nepřítele mého silného, od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.
19 Sie ereilten mich am Tage meines Unglücks, aber Jehova ward mir zur Stütze.
Předstihli mne v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.
20 Und er führte mich heraus ins Weite, er befreite mich, weil er Lust an mir hatte.
Kterýž vyvedl mne na prostranství, vysvobodil mne, nebo sobě oblíbil mne.
21 Jehova vergalt mir nach meiner Gerechtigkeit, nach der Reinheit meiner Hände erstattete er mir.
Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých odplatil mi.
22 Denn ich habe bewahrt die Wege Jehovas, und bin von meinem Gott nicht frevelhaft abgewichen.
Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.
23 Denn alle seine Rechte waren vor mir, und seine Satzungen, ich bin nicht davon gewichen;
Všickni zajisté soudové jeho jsou před oblíčejem mým, aniž jsem od kterých ustanovení jeho odstoupil.
24 Und ich war vollkommen gegen ihn und hütete mich vor meiner Ungerechtigkeit.
A tak byv dokonalý před ním, šetřil jsem, abych se nedopustil nepravosti.
25 Und Jehova erstattete mir nach meiner Gerechtigkeit, nach meiner Reinheit vor seinen Augen.
Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, vedlé čistoty mé před očima jeho.
26 Gegen den Gütigen erzeigst du dich gütig, gegen den vollkommenen Mann erzeigst du dich vollkommen;
Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k upřímému upřímě se máš.
27 gegen den Reinen erzeigst du dich rein, und gegen den Verkehrten erzeigst du dich entgegenstreitend.
K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.
28 Und du wirst retten das elende Volk; aber deine Augen sind wider die Hoffärtigen, die du erniedrigen wirst.
Lid pak ssoužený vysvobozuješ, ale před vysokomyslnými oči své sklopuješ.
29 Denn du bist meine Leuchte, Jehova; und Jehova erhellt meine Finsternis.
Ty zajisté jsi svíce má, ó Hospodine. Hospodin jistě osvěcuje temnosti mé.
30 Denn mit dir werde ich gegen eine Schar anrennen, mit meinem Gott werde ich eine Mauer überspringen.
Nebo v tobě proběhl jsem vojska, v Bohu svém přeskočil jsem zed.
31 Gott, sein Weg ist vollkommen; Jehovas Wort ist geläutert; ein Schild ist er allen, die auf ihn trauen.
Toho Boha silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy přečištěné; onť jest štít všech, kteříž doufají v něho.
32 Denn wer ist Gott, außer Jehova, und wer ein Fels, außer unserem Gott?
Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina? A kdo jest skalou kromě Boha našeho?
33 Gott ist meine starke Feste, und er lenkt vollkommen meinen Weg.
Bůh jest síla má i vojska mého, onť působí volnou cestu mou.
34 Er macht meine Füße denen der Hindinnen gleich, und stellt mich hin auf meine Höhen.
Činí nohy mé jako laní, a na vysokých místech mých postavuje mne.
35 Er lehrt meine Hände den Streit, und meine Arme spannen den ehernen Bogen.
Cvičí ruce mé k boji, tak že lámi lučiště ocelivá rukama svýma.
36 Und du gabst mir den Schild deines Heils, und deine Herablassung machte mich groß.
Nebo dal mi štít spasení svého, a dobrotivost jeho zvelebila mne.
37 Du machtest Raum meinen Schritten unter mir, und meine Knöchel haben nicht gewankt.
Rozšířil kroky mé pode mnou, aby se nepodvrtly nohy mé.
38 Meinen Feinden jagte ich nach und vertilgte sie; und ich kehrte nicht um, bis sie aufgerieben waren.
Honil jsem nepřátely své a zahladil jsem je, aniž jsem se navrátil, dokudž jsem jich nevyplénil.
39 Und ich rieb sie auf und zerschmetterte sie; und sie standen nicht wieder auf, und sie fielen unter meine Füße.
Docela jsem je vyhubil a sprobodal jsem je, tak že nepovstanou; i padli pod nohy mé.
40 Und du umgürtetest mich mit Kraft zum Streit, beugtest unter mich, die wider mich aufstanden.
Ty zajisté, Bože, přepásals mne udatností k boji, porazils pode mne ty, kteříž povstávají proti mně.
41 Und du gabst mir den Rücken meiner Feinde; meine Hasser, ich vernichtete sie.
Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, těch, kteříž v nenávisti měli mne, a vyplénil jsem je.
42 Sie blickten umher, und kein Retter war da zu Jehova, und er antwortete ihnen nicht.
Ohlédali se, ale nebyl, kdo by vysvobodil, k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.
43 Und ich zermalmte sie wie Staub der Erde; wie Straßenkot zertrat, zerstampfte ich sie.
I potřel jsem je jako prach země, jako bláto na ulicích potlačil a rozptýlil jsem je.
44 Und du errettetest mich aus den Streitigkeiten meines Volkes; du bewahrtest mich auf zum Haupte der Nationen; ein Volk, das ich nicht kannte, dient mir.
Ty jsi mne vytrhl z různic lidu mého, zachovals mne, abych byl za hlavu národům; lid neznámý mně sloužil.
45 Die Söhne der Fremde unterwarfen sich mir mit Schmeichelei; beim Hören des Ohres gehorchten sie mir.
Cizozemci lhali mi, a jakž zaslechli, uposlechli mne.
46 Die Söhne der Fremde sanken hin und zitterten hervor aus ihren Schlössern.
Cizozemci svadli, a třásli se i v ohradách svých.
47 Jehova lebt, und gepriesen sei mein Fels! Und erhoben werde der Gott, der Fels meines Heils!
Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož ať jest vyvyšován Bůh, skála spasení mého,
48 Der Gott, der mir Rache gab und die Völker unter mich niederwarf;
Bůh silný, kterýž dává mi pomsty a podmaňuje mi lidi.
49 und der mich herausführte aus der Mitte meiner Feinde. Ja, du erhöhtest mich über die, welche wider mich aufstanden, von dem Manne der Gewalttat befreitest du mich.
Vyvodíš mne z prostřed nepřátel mých, a nad povstávajícími proti mně vyvyšuješ mne, člověka nepravého mne zbavuješ.
50 Darum, Jehova, will ich dich preisen unter den Nationen und Psalmen singen deinem Namen,
Protož chváliti tě budu, Hospodine, mezi národy, a jménu tvému žalmy zpívati budu.
51 Dich, der groß macht die Rettungen seines Königs, und Güte erweist seinem Gesalbten, David und seinem Samen ewiglich.
Onť jest hrad jistého spasení krále svého, a ten, kterýž činí milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.
