Roemers 12

1 Ich ermahne euch nun, Brüder, durch die Erbarmungen Gottes, eure Leiber darzustellen als ein lebendiges, heiliges, Gott wohlgefälliges Schlachtopfer, welches euer vernünftiger Dienst [O. vernünftiger Gottesdienst] ist.

Když nám Bůh tak mnoha způsoby projevuje své milosrdenství, dejte mu i vy sami sebe plně k službám. Taková oběť je mu nejmilejší, tím ho nejlépe můžeme uctít.

2 Und seid nicht gleichförmig dieser Welt, [W. diesem Zeitlauf] sondern werdet verwandelt durch die Erneuerung eures Sinnes, daß ihr prüfen möget, was der gute und wohlgefällige und vollkommene Wille Gottes ist. (aiōn g165)

Přestaňte napodobovat zvyky a způsoby ostatního světa a změňte celé svoje smýšlení, abyste byli schopni rozeznat, co je v souladu s Boží vůlí, co je tedy správné, dokonalé a jemu milé. (aiōn g165)

3 Denn ich sage durch die Gnade, die mir gegeben worden, jedem, der unter euch ist, nicht höher von sich zu denken, als zu denken sich gebührt, sondern so zu denken, daß er besonnen sei, wie Gott einem jeden das Maß des Glaubens zugeteilt hat.

Jako Boží vyslanec vám kladu na srdce: nikdo ať si o sobě nemyslí víc, než odpovídá jeho víře.

4 Denn gleichwie wir in einem Leibe viele Glieder haben, aber die Glieder nicht alle dieselbe Verrichtung [O. Tätigkeit] haben,

Tělo se skládá z mnoha orgánů a každý v něm má jinou funkci.

5 also sind wir, die Vielen, ein Leib in Christo, einzeln aber Glieder voneinander.

Také my všichni tvoříme s Kristem jedno tělo, ale jako jeho jednotlivé orgány máme různé úkoly podle schopností, jimiž nás Bůh obdaroval.

6 Da wir aber verschiedene Gnadengaben haben, nach der uns verliehenen Gnade: es sei Weissagung, so laßt uns weissagen nach dem Maße des Glaubens;

Komu Bůh svěřil poselství, ať ho zvěstuje v souladu s vírou.

7 es sei Dienst, so laßt uns bleiben im Dienst; es sei, der da lehrt, in der Lehre;

Kdo je nadán k službě, ať slouží.

8 es sei, der da ermahnt, in der Ermahnung; der da mitteilt, in Einfalt; [O. Bereitwilligkeit, Freigebigkeit] der da vorsteht, mit Fleiß; der da Barmherzigkeit übt, mit Freudigkeit.

Kdo má schopnost vyučovat, ať se věnuje vyučování. Kdo umí povzbuzovat, ať povzbuzuje. Kdo rozdává, ať přitom neskrblí. Kdo stojí v čele, ať je horlivý. Kdo slouží trpícím, ať to dělá s radostí.

9 Die Liebe sei ungeheuchelt. Verabscheuet das Böse, haltet fest am Guten.

V lásce nemá místo přetvářka. Ke zlu mějte odpor, dobro milujte.

10 In der Bruderliebe seid herzlich gegeneinander, in Ehrerbietung einer dem anderen vorangehend;

Mějte se rádi jako bratři, překonávejte se ve vzájemné úctě.

11 im Fleiße [O. Eifer] nicht säumig, inbrünstig im Geist; dem Herrn dienend.

V horlivosti nepodléhejte únavě, ale služte Pánu v duchovním zápalu.

12 In Hoffnung freuet euch; in Trübsal [O. Drangsal] harret aus; im Gebet haltet an;

Z naděje se radujte, v soužení buďte trpěliví, v modlitbách vytrvalí.

13 an den Bedürfnissen der Heiligen nehmet teil; nach Gastfreundschaft trachtet.

Podporujte spolubratry v nouzi, buďte pohostinní.

14 Segnet, die euch verfolgen; segnet, und fluchet nicht.

Svým nepřátelům přejte jen dobré a neživte v sobě nenávist.

15 Freuet euch mit den sich Freuenden, weinet mit den Weinenden.

Radujte se s radujícími, plačte s plačícími.

16 Seid gleichgesinnt gegeneinander; sinnet nicht auf hohe Dinge, sondern haltet euch zu den niedrigen; [O. den Niedrigen] seid nicht weise bei euch selbst.

Žijte spolu v souladu. Nechtějte dosáhnout závratných úspěchů, spíš buďte svědomití v drobných úkolech. Nepokládejte sami sebe za nejmoudřejší a nejchytřejší.

17 Vergeltet niemandem Böses mit Bösem; seid vorsorglich für das, was ehrbar ist vor allen Menschen.

Zlo nikdy neoplácejte zlem, ale usilujte o dobro pro všechny.

18 Wenn möglich, so viel an euch ist, lebet mit allen Menschen in Frieden.

Pokud bude záležet na vás, udržujte dobré vztahy se všemi lidmi.

19 Rächet nie euch selbst, Geliebte, sondern gebet Raum dem Zorn; denn es steht geschrieben: "Mein ist die Rache; ich will vergelten, spricht der Herr". [5. Mose 32,35]

Nezjednávejte si spravedlnost sami, moji drazí, přenechte odplatu Bohu, neboť v Bibli čteme: „Mně patří odveta, já odplatím, praví Pán.“

20 "Wenn nun deinen Feind hungert, so speise ihn; wenn ihn dürstet, so tränke ihn; denn wenn du dieses tust, wirst du feurige Kohlen auf sein Haupt sammeln." [Spr. 25,21. 22.]

Pro vás však platí: když má nepřítel hlad, dejte mu najíst, když má žízeň, dejte mu napít. Tím dosáhnete toho, že se za své jednání zastydí.

21 Laß dich nicht von dem Bösen überwinden, sondern überwinde das Böse mit dem Guten.

Nenechte se strhnout ke zlému, ale přemáhejte zlo dobrem.