Psalm 104
1 Preise Jehova, meine Seele! Jehova, mein Gott, du bist sehr groß, mit Majestät und Pracht bist du bekleidet;
Dobrořeč duše má Hospodinu. Hospodine Bože můj, velmi jsi veliký, velebnost a krásu jsi oblékl.
2 Du, der in Licht sich hüllt wie in ein Gewand, der die Himmel ausspannt gleich einer Zeltdecke;
Přioděls se světlem jako rouchem, roztáhls nebesa jako kortýnu.
3 der seine Obergemächer bälkt in den Wassern, der Wolken macht zu seinem Gefährt, der da einherzieht auf den Fittichen des Windes;
Kterýž sklenul na vodách paláce své, kterýž užívá hustých oblaků místo vozů, a vznáší se na peří větrovém.
4 Der seine Engel zu Winden [And.: zu Geistern] macht, seine Diener zu flammendem Feuer.
Kterýž činí posly své duchy, služebníky své oheň plápolající.
5 Er hat die Erde gegründet auf ihre Grundfesten; sie wird nicht wanken immer und ewiglich.
Založil zemi na sloupích jejich, tak že se nepohne na věky věků.
6 Mit der Tiefe [S. die Anm. zu Ps. 33,7] hattest du sie bedeckt wie mit einem Gewande; die Wasser standen über den Bergen.
Propastí jako rouchem byl jsi ji přioděl, i nad horami stály vody.
7 Vor deinem Schelten flohen sie, vor der Stimme deines Donners eilten sie hinweg-
K žehrání tvému rozběhly se, před hřmotem hromu tvého pospíšily,
8 die Berge erhoben sich, es senkten sich die Täler-an den Ort, den du ihnen festgesetzt.
(Vystoupily hory, snížilo se údolí), na místo, kteréž jsi jim založil.
9 Du hast ihnen eine Grenze gesetzt, die sie nicht überschreiten werden; sie werden nicht zurückkehren, die Erde zu bedecken.
Meze jsi položil, aby jich nepřestupovaly, ani se navracovaly k přikrývání země.
10 Du, der Quellen entsendet in die Täler; zwischen den Bergen fließen sie dahin;
Kterýž vypouštíš potoky přes údolé, aby tekli mezi horami,
11 Sie tränken alle Tiere des Feldes, die Wildesel stillen ihren Durst;
A nápoj dávali všechněm živočichům polním. Tuť uhašují oslové divocí žízeň svou.
12 An denselben wohnen die Vögel des Himmels, zwischen den Zweigen hervor lassen sie ihre Stimme erschallen.
Při nich hnízdí se ptactvo nebeské, a z prostřed ratolestí hlas svůj vydává.
13 Du, der die Berge tränkt aus seinen Obergemächern; von der Frucht deiner Werke wird die Erde gesättigt.
Kterýž svlažuješ hory z výsostí svých, aby ovocem činů tvých sytila se země.
14 Der Gras hervorsprossen läßt für das Vieh, und Kraut zum Dienste der Menschen: um Brot [O. Speise] hervorzubringen aus der Erde.
Dáváš, aby rostla tráva dobytku, a bylina ku potřebě člověku, abys tak vyvodil chléb z země,
15 Und damit Wein des Menschen Herz erfreue; um das Angesicht glänzen zu machen von Öl, und damit Brot des Menschen Herz stärke.
A víno, jenž obveseluje srdce člověka. Èiní, aby se stkvěla tvář od oleje, ano i pokrmem zdržuje život lidský.
16 Es werden gesättigt die Bäume Jehovas, die Cedern des Libanon, die er gepflanzt hat,
Nasyceno bývá i dříví Hospodinovo, cedrové Libánští, kteréž štípil.
17 Woselbst die Vögel nisten; der Storch-Cypressen sind sein Haus.
Na nichž se ptáci hnízdí, i čáp příbytek svůj má na jedlí.
18 Die hohen Berge sind für die Steinböcke, die Felsen eine Zuflucht für die Klippendächse.
Hory vysoké jsou kamsíků, skály útočiště králíků.
19 Er hat den Mond gemacht für die bestimmten Zeiten; die Sonne weiß ihren Untergang.
Učinil měsíc k jistým časům, a slunce zná západ svůj.
20 Du machst Finsternis, und es wird Nacht; in ihr regen sich alle Tiere des Waldes;
Uvodíš tmu, a bývá noc, v níž vybíhají všickni živočichové lesní:
21 die jungen Löwen brüllen nach Raub und fordern von Gott [El] ihre Speise.
Lvíčata řvoucí po loupeži, aby hledali od Boha silného pokrmu svého.
22 Die Sonne geht auf: sie ziehen sich zurück und lagern sich in ihre Höhlen.
Když slunce vychází, zase shromažďují se, a v doupatech svých se ukládají.
23 Der Mensch geht aus an sein Werk und an seine Arbeit, bis zum Abend.
Èlověk vychází ku práci své, a k dílu svému až do večera.
24 Wie viele sind deiner Werke, Jehova! Du hast sie alle mit Weisheit gemacht, voll ist die Erde deiner Reichtümer. [O. Geschöpfe]
Jak mnozí a velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine! Všeckys je moudře učinil, plná jest země bohatství tvého.
25 Dieses Meer, groß und ausgedehnt nach allen Seiten hin: daselbst wimmelts, ohne Zahl, von Tieren klein und groß.
V moři pak velikém a přeširokém, tamť jsou hmyzové nesčíslní, a živočichové malí i velicí.
26 Daselbst ziehen Schiffe einher, der Leviathan, den du gebildet hast, um sich darin zu tummeln.
Tuť bárky přecházejí i velryb, kteréhož jsi stvořil, aby v něm hrál.
27 Sie alle warten auf dich, daß du ihnen ihre Speise gebest zu seiner Zeit.
Všecko to na tě očekává, abys jim dával pokrm časem svým.
28 Du gibst ihnen: sie sammeln ein; du tust deine Hand auf: sie werden gesättigt mit Gutem. [O. mit Gütern]
Když jim dáváš, sbírají; když otvíráš ruku svou, nasyceni bývají dobrými věcmi.
29 Du verbirgst dein Angesicht: sie erschrecken; du nimmst ihren Odem hinweg: sie hauchen aus und kehren zurück zu ihrem Staube.
Když skrýváš tvář svou, rmoutí se; když odjímáš ducha jejich, hynou, a v prach svůj se navracejí.
30 Du sendest deinen Odem [Eig. Hauch, od. Geist] aus: sie werden erschaffen, und du erneuerst die Fläche [O. das Aussehen] des Erdbodens.
Vysíláš ducha svého, a zase stvořeni bývají, a obnovuješ tvář země.
31 Jehovas Herrlichkeit wird ewig sein, Jehova wird sich freuen seiner Werke;
Budiž sláva Hospodinova na věky, rozveselujž se Hospodin v skutcích svých.
32 Der die Erde anschaut, und sie bebt; er rührt die Berge an, und sie rauchen.
On když pohledí na zemi, anať se třese; když se dotkne hor, anť se kouří.
33 Singen will ich Jehova mein Leben lang, will meinem Gott Psalmen singen, solange ich bin.
Zpívati budu Hospodinu, dokudž jsem živ; žalmy Bohu svému zpívati budu, pokudž mne stává.
34 Möge ihm angenehm sein mein Sinnen! [O. mein Gedicht, meine Rede] Ich, ich werde mich in Jehova erfreuen.
Libé bude přemyšlování mé o něm, jáť rozveselím se v Hospodinu.
35 Die Sünder werden [O. mögen sollen] schwinden von der Erde, und die Gesetzlosen nicht mehr sein. Preise Jehova, meine Seele! Lobet Jehova! [Hebr. Jah [Hallelu-Jah!]
Ó by hříšníci vyhynuli z země, a bezbožných aby již nebylo. Dobrořeč duše má Hospodinu. Halelujah.
