Job 38

1 Und Jehova antwortete Hiob aus dem Sturme und sprach:

Tedy odpověděl Hospodin Jobovi z vichru, a řekl:

2 Wer ist es, der den Rat verdunkelt mit Worten ohne Erkenntnis?

Kdož jest to, jenž zatemňuje radu řečmi neumělými?

3 Gürte doch wie ein Mann deine Lenden; so will ich dich fragen, und du belehre mich!

Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.

4 Wo warst du, als ich die Erde gründete? Tue es kund, wenn du Einsicht besitzest!

Kdes byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, jestliže máš rozum.

5 Wer hat ihre Maße bestimmt, wenn du es weißt? Oder wer hat über sie die Meßschnur gezogen?

Kdo rozměřil ji, víš-li? Aneb kdo vztáhl pravidlo na ni?

6 In was wurden ihre Grundfesten eingesenkt?

Na čem podstavkové její upevněni jsou? Aneb kdo založil úhelný kámen její,

7 Oder wer hat ihren Eckstein gelegt, als die Morgensterne miteinander jubelten und alle Söhne Gottes jauchzten?

Když prozpěvovaly spolu hvězdy jitřní, a plésali všickni synové Boží?

8 Und wer hat das Meer mit Toren verschlossen, als es ausbrach, hervorkam aus dem Mutterschoße,

Aneb kdo zavřel jako dveřmi moře, když vyšlo z života, a zjevilo se?

9 als ich Gewölk zu seinem Gewande und Wolkendunkel zu seiner Windel machte,

Když jsem mu položil oblak za oděv, a mrákotu místo plének jeho,

10 und ich ihm meine Grenze bestimmte [W. zuschnitt] und Riegel und Tore setzte,

Když jsem jemu uložil úsudek svůj, přistaviv závory a dvéře,

11 und sprach: Bis hierher sollst du kommen und nicht weiter, und hier sei eine Schranke gesetzt dem Trotze deiner Wellen? -

I řekl jsem: Až potud vycházeti budeš, a dále nic, tu, pravím, skládati budeš dutí vlnobití svého.

12 Hast du, seitdem du lebst, einem Morgen geboten? Hast du die Morgenröte ihre Stätte wissen lassen,

Zdaž jsi kdy za dnů svých rozkázal jitru? Ukázal-lis záři jitřní místo její,

13 daß sie erfasse die Säume der Erde, und die Gesetzlosen von ihr verscheucht [Eig. weggeschüttelt] werden?

Aby uchvacovala kraje země, a bezbožní aby z ní vymítáni byli?

14 Sie [d. h. die Erde. Eig. daß sie sich verwandle usw.] verwandelt sich wie Siegelton, und alles steht da [Eig. daß sie dastehen] wie in einem Gewande;

Tak aby proměnu přijímala jako vosk pečetní, oni pak aby nedlouho stáli jako roucho,

15 und den Gesetzlosen wird ihr Licht [Die Nacht ist das Licht der Gottlosen; vergl. Kap. 24,16. 17] entzogen, und der erhobene Arm wird zerbrochen.

A aby bezbožným zbraňováno bylo světla jejich, a rámě vyvýšené zlámáno bylo?

16 Bist du gekommen bis zu den Quellen des Meeres, und hast du die Gründe der Tiefe durchwandelt?

Přišel-lis až k hlubinám mořským? A u vnitřnosti propasti chodil-lis?

17 Wurden dir die Pforten des Todes enthüllt, und sahest du die Pforten des Todesschattens?

Jsou-li tobě zjeveny brány smrti? A brány stínu smrti viděl-lis?

18 Hast du Einsicht genommen in die Breiten der Erde? Sage an, wenn du es alles weißt!

Shlédl-lis širokosti země? Oznam, jestliže ji znáš všecku.

19 Welches ist der Weg zur Wohnung des Lichtes, und die Finsternis, wo ist ihre Stätte?

Která jest cesta k obydlí světla, a které místo temností,

20 daß du sie hinbrächtest zu ihrer Grenze, und daß du der Pfade zu ihrem Hause kundig wärest.

Že bys je pojal v meze jeho, poněvadž bys srozumíval stezkám domu jeho?

21 Du weißt es ja; denn damals wurdest du geboren, und die Zahl deiner Tage ist groß!

Věděl-lis tehdáž, že jsi měl se naroditi, a počet dnů tvých jak veliký býti má?

22 Bist du zu den Vorräten des Schnees gekommen, und hast du gesehen die Vorräte des Hagels,

Přišel-lis až ku pokladům sněhu? A poklady krupobití viděl-lis,

23 die ich aufgespart habe für die Zeit der Bedrängnis, für den Tag des Kampfes und der Schlacht?

Kteréž chovám k času ssoužení, ke dni bitvy a boje?

24 Welches ist der Weg, auf dem das Licht sich verteilt, der Ostwind sich verbreitet über die Erde?

Kterými se cestami rozděluje světlo, kteréž rozhání východní vítr po zemi?

25 Wer teilt der Regenflut Kanäle ab [Eig. spaltet Kanäle] und einen Weg dem Donnerstrahle,

Kdo rozdělil povodní tok, a cestu blýskání hromovému,

26 um regnen zu lassen auf ein Land ohne Menschen, auf die Wüste, in welcher kein Mensch ist,

Tak aby pršel déšť i na tu zemi, kdež není lidí, na poušť, kdež není člověka,

27 um zu sättigen die Öde und Verödung, und um hervorsprießen zu lassen die Triebe des Grases?

Aby zapájel místa planá a pustá, a k zrůstu přivodil trávu mladistvou?

28 Hat der Regen einen Vater, oder wer zeugt die Tropfen des Taues?

Má-liž déšť otce? A kdo plodí krůpěje rosy?

29 Aus wessen Schoße kommt das Eis hervor, und des Himmels Reif, wer gebiert ihn?

Z čího života vychází mráz? A jíní nebeské kdo plodí?

30 Wie das Gestein verdichten sich die Wasser, und die Fläche der Tiefe schließt sich zusammen.

Až i vody jako v kámen se proměňují, a svrchek propasti zamrzá.

31 Kannst du knüpfen das Gebinde des Siebengestirns, oder lösen die Fesseln des Orion?

Zdali zavázati můžeš rozkoše Kuřátek, aneb stahování Orionovo rozvázati?

32 Kannst du die Bilder des Tierkreises hervortreten lassen zu ihrer Zeit, und den großen Bären leiten samt seinen Kindern?

Můžeš-li vyvoditi hvězdy polední v čas jistý, aneb Arktura s syny jeho povedeš-li?

33 Kennst du die Gesetze des Himmels, oder bestimmst du seine Herrschaft über die Erde?

Znáš-li řád nebes? Můžeš-li spravovati panování jejich na zemi?

34 Kannst du deine Stimme zum Gewölk erheben, daß eine Menge Wassers dich bedecke?

Můžeš-li pozdvihnouti k oblaku hlasu svého, aby hojnost vod přikryla tebe?

35 Kannst du Blitze entsenden, daß sie hinfahren, daß sie zu dir sagen: Hier sind wir? -

Ty-liž vypustíš blýskání, aby vycházela? Zdaliž řeknou tobě: Aj teď jsme?

36 Wer hat Weisheit in die Nieren gelegt, oder wer hat dem Geiste [O. dem Herzen; and.: dem Hahne. Die Bedeutung des hebr. Wortes ist ungewiß] Verstand gegeben?

Kdo složil u vnitřnostech lidských moudrost? Aneb kdo dal rozumu stižitelnost?

37 Wer zählt die Wolken [S. die Anm. zu Kap. 35,5] mit Weisheit, und des Himmels Schläuche, wer gießt sie aus,

Kdo vypravovati bude o nebesích moudře? A láhvice nebeské kdo nastrojuje,

38 wenn der Staub zu dichtem Gusse zusammenfließt und die Schollen aneinander kleben?

Aby svlažená země zase stuhnouti mohla, a hrudy se v hromadě držely?

39 Erjagst du der Löwin den Raub, und stillst du die Gier der jungen Löwen,

Honíš-liž ty lvu loupež? A hltavost lvíčat naplňuješ-liž,

40 wenn sie in den Höhlen kauern, im Dickicht auf der Lauer sitzen?

Když se stulují v peleších svých, ustavičně z skrýší čihajíce?

41 Wer bereitet dem Raben seine Speise, wenn seine Jungen zu Gott [El] schreien, umherirren ohne Nahrung?

Kdo připravuje krkavci pokrm jeho, když mladí jeho k Bohu silnému volají, a toulají se sem i tam pro nedostatek pokrmu?