Job 15
1 Und Eliphas, der Temaniter, antwortete und sprach:
Tedy odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
2 Wird ein Weiser windige Erkenntnis antworten, und wird er sein Inneres füllen mit Ostwind,
Zdali moudrý vynášeti má umění povětrné, aneb naplňovati východním větrem břicho své,
3 streitend mit Reden, die nichts taugen, und mit Worten, womit er nicht nützt?
Hádaje se slovy neprospěšnými, aneb řečmi neužitečnými?
4 Ja, du vernichtest die Gottesfurcht und schmälerst die Andacht vor Gott. [El]
Anobrž vyprazdňuješ i bázeň Boží, a modliteb k Bohu činiti se zbraňuješ.
5 Denn deine Ungerechtigkeit belehrt deinen Mund, und du wählst die Sprache der Listigen.
Osvědčujíť zajisté nepravost tvou ústa tvá, ač jsi koli sobě zvolil jazyk chytrých.
6 Dein Mund verdammt dich, und nicht ich; und deine Lippen zeugen wider dich.
Potupují tě ústa tvá, a ne já, a rtové tvoji svědčí proti tobě.
7 Bist du als Erster zum Menschen gezeugt, und vor den Hügeln du geboren?
Zdaliž ty nejprv z lidí zplozen jsi, aneb prvé než pahrbkové sformován?
8 Hast du im Rate [Eig. im geheimen Rate] Gottes zugehört, und die Weisheit an dich gerissen?
Zdaliž jsi tajemství Boží slyšel, že u sebe zavíráš moudrost?
9 Was weißt du, das wir nicht wüßten, was verstehst du, das uns nicht bekannt wäre?
Co víš, čehož bychom nevěděli? Èemu rozumíš, aby toho při nás nebylo?
10 Unter uns sind auch Alte, auch Greise, reicher an Tagen als dein Vater.
I šedivýť i stařec mezi námi jest, ano i starší věkem než otec tvůj.
11 Sind dir zu wenig die Tröstungen Gottes, [El] und ein sanftes Wort an dich [Eig. mit dir] zu gering?
Zdali malá jsou tobě potěšování Boha silného, čili něco je zastěňuje tobě?
12 Was reißt dein Herz dich hin, und was zwinken deine Augen,
Tak-liž tě jalo srdce tvé, a tak-liž blíkají oči tvé,
13 daß du gegen Gott [El] dein Schnauben kehrst, und Reden hervorgehen lässest aus deinem Munde?
Že smíš odpovídati Bohu silnému tak pyšně, a vypouštěti z úst svých ty řeči?
14 Was ist der Mensch, daß er rein sein sollte, und der vom Weibe Geborene, daß er gerecht wäre?
Nebo což jest člověk, aby se mohl očistiti, aneb spravedliv býti narozený z ženy?
15 Siehe, auf seine Heiligen vertraut er nicht, und die Himmel sind nicht rein in seinen Augen:
An při svatých jeho není dokonalosti, a nebesa nejsou čistá před očima jeho,
16 wieviel weniger der Abscheuliche und Verderbte, der Mann, der Unrecht trinkt wie Wasser!
Nadto ohavný a neužitečný člověk, kterýž pije nepravost jako vodu.
17 Ich will dirs berichten, höre mir zu; und was ich gesehen, will ich erzählen,
Já oznámím tobě, poslyš mne; to zajisté, což jsem viděl, vypravovati budu,
18 was die Weisen verkündigt und nicht verhehlt haben von ihren Vätern her, -
Což moudří vynesli a nezatajili, slýchavše od předků svých.
19 ihnen allein war das Land übergeben, und kein Fremder zog durch ihre Mitte; -
Jimž samým dána byla země, aniž přejíti mohl cizí prostředkem jejich.
20 Alle seine Tage wird der Gesetzlose gequält, und eine kleine Zahl von Jahren ist dem Gewalttätigen aufgespart.
Po všecky své dny bezbožný sám se bolestí trápí, po všecka, pravím léta, skrytá před ukrutníkem.
21 Die Stimme von Schrecknissen ist in seinen Ohren, im Frieden kommt der Verwüster über ihn;
Zvuk strachu jest v uších jeho, že i v čas pokoje zhoubce připadne na něj.
22 er glaubt nicht an eine Rückkehr aus der Finsternis, und er ist ausersehen für das Schwert.
Nevěří, by se měl navrátiti z temností, ustavičně očekávaje na sebe meče.
23 Er schweift umher nach Brot-wo es finden? Er weiß, daß neben ihm ein Tag der Finsternis bereitet ist.
Bývá i tulákem, chleba hledaje, kde by byl, cítě, že pro něj nastrojen jest den temností.
24 Angst und Bedrängnis schrecken ihn, sie überwältigen ihn wie ein König, gerüstet zum Sturm.
Děsí jej nátisk a ssoužení, kteréž se silí proti němu, jako král s vojskem sšikovaným.
25 Weil er seine Hand wider Gott [El] ausgestreckt hat und wider den Allmächtigen trotzte,
Nebo vztáhl proti Bohu silnému ruku svou, a proti Všemohoucímu postavil se.
26 wider ihn anrannte mit gerecktem Halse, mit den dichten Buckeln seiner Schilde;
Útok učinil na něj, na šíji jeho s množstvím zdvižených štítů svých.
27 weil er sein Angesicht bedeckt hat mit seinem Fette und Schmer angesetzt an den Lenden;
Nebo přiodíl tvář svou tukem svým, tak že se mu nadělalo faldů na slabinách.
28 und zerstörte Städte bewohnte, Häuser, die nicht bewohnt werden sollten, die zu Steinhaufen bestimmt waren:
A bydlil v městech zkažených, a v domích, v nichž žádný nebydlil, kteráž v hromady rumu obrácena byla.
29 so wird er nicht reich werden, und sein Vermögen wird keinen Bestand haben; und nicht neigt sich zur Erde, [d. h. durch die Schwere der Frucht] was solche besitzen.
Avšak nezbohatneť, aniž stane moc jeho, aniž se rozšíří na zemi dokonalost takových.
30 Er entweicht nicht der Finsternis; seine Schößlinge versengt die Flamme; und er muß weichen durch den Hauch seines [d. h. des Allmächtigen [v 25]] Mundes. -
Nevyjde z temností, mladistvou ratolest jeho usuší plamen, a tak zahyne od ducha úst svých.
31 Er verlasse sich nicht auf Nichtiges, [O. Falschheit, Bosheit] er wird getäuscht; denn Nichtiges wird seine Vergeltung [Eig. sein Eintausch] sein.
Ale nevěří, že v marnosti jest ten, jenž bloudí, a že marnost bude směna jeho.
32 Noch ist sein Tag nicht da, so erfüllt es sich; und sein Palmzweig wird nicht grün.
Před časem svým vyťat bude, a ratolest jeho nebude se zelenati.
33 Wie der Weinstock [der seine Herlinge nicht zur Reife kommen läßt] übt er Unbill an seinen unreifen Beeren, und wie der Olivenbaum wirft er seine Blüte ab.
Zmaří, jako vinný kmen nezralý hrozen svůj, a svrže květ svůj jako oliva.
34 Denn der Hausstand [Eig. die Gemeinde; so auch Kap. 16,7] des Ruchlosen ist unfruchtbar, und Feuer frißt die Zelte der Bestechung.
Nebo shromáždění pokrytce spustne, a oheň spálí stany oslepených dary.
35 Sie sind schwanger mit Mühsal und gebären Unheil, und ihr Inneres bereitet Trug.
Kteřížto když počali ssužování, a porodili nepravost, hned břicho jejich strojí jinou lest.
