Psalm 83
1 Ein Lied. Ein Psalm Asafs.
Píseň a žalm Azafův. Bože, neodmlčujž se, nečiň se neslyše, aniž se upokojuj, ó Bože silný.
2 Elohim, schaue nicht ruhig zu, / Schweige doch nicht und raste nicht, Gott!
Nebo aj, nepřátelé tvoji se bouří, a ti, kteříž tě v nenávisti mají, pozdvihují hlavy.
3 Denn sieh, deine Feinde toben, / Und deine Hasser erheben das Haupt.
Chytře tajné rady proti lidu tvému skládají, a radí se proti těm, kteréž ty skrýváš,
4 Wider dein Volk ersinnen sie listigen Anschlag, / Beraten sich gegen die, die du bewahrst.
Říkajíce: Poďte, a vyhlaďme je, ať nejsou národem, tak aby ani zpomínáno nebylo více jména Izraelova.
5 "Auf", sagen sie, "laßt uns als Volk sie vernichten, / Daß Israels Name für immer verschwinde!"
Jednomyslněť se na tom spolu snesli, i smlouvou se proti tobě zavázali,
6 Denn einmütig haben sie sich beraten, / Wider dich einen Bund geschlossen:
Stánkové Idumejští a Izmaelitští, Moábští a Agarenští,
7 Edoms Zelte, die Ismaeliter, / Moab und die Hagriter,
Gebálští a Ammonitští, a Amalechitští, Filistinští s obyvateli Tyrskými.
8 Gebâl und Ammon und Amalek, / Die Philister samt denen zu Tyrus.
Ano i Assyrští spojili se s nimi, jsouce na ruku synům Lotovým. (Sélah)
9 Auch Assur hat sich zu ihnen gesellt, / Es leiht seinen Arm den Söhnen Lots. (Sela)
Učiniž jim jako Madianským, jako Zizarovi, a jako Jabínovi při potoku Císon,
10 Tu ihnen so wie Midian, / Wie Sisera, wie Jabin am Bache Kison!
Kteříž jsou do konce vyhlazeni v Endor, a učiněni hnůj země.
11 Sie wurden bei Endor vertilgt, / Wurden Dünger auf Ackerland.
Nalož s nimi a s vůdci jejich jako s Gorébem, jako s Zébem, jako s Zebahem, a jako s Salmunou, se všemi knížaty jejich.
12 Ihre Edlen mache wie Oreb und Seeb, / wie Sébach und Zalmúnna all ihre Fürsten,
Neboť jsou řekli: Uvažme se dědičně v příbytky Boží.
13 Weil sie gesprochen: "Wir wollen für uns / Einnehmen die Auen Gottes."
Můj Bože, učiň to, ať jsou jako chumelice, a jako stéblo před větrem.
14 Mein Gott, mache sie wie Laub, / Wie Stoppeln, die der Wind wegtreibt,
Jakož oheň spaluje les, a jako plamen zapaluje hory,
15 Wie Feuer, das einen Wald verbrennt, / Wie die Flamme, die Berge entzündet!
Tak ty je vichřicí svou stihej, a bouří svou ohrom je.
16 Verfolge sie so mit deinem Sturm, / Und mit deiner Windsbraut schrecke sie!
Naplň tváře jejich zahanbením, tak aby hledali jména tvého, Hospodine.
17 Mach ihr Antlitz voll Schmach, / Damit sie nach deinem Namen fragen, o Jahwe!
Nechať se hanbí a děsí na věčné časy, a ať potupu nesou a zahynou.
18 Sie sollen zuschanden werden, erschrecken für immer, / Erröten vor Scham und vergehen! Dann laß sie erkennen, daß du, des Name Jahwe heißt, / Allein der Höchste bist auf der ganzen Erde.
A tak ať poznají, že ty, kterýž sám jméno máš Hospodin, jsi nejvyšší nade vší zemí.
