Maatosa 14
1 He wode Galila dere hariza Herdosay asay Yesusa nashizaysa siydess.
Tehdy slyšel galilejský vládce Herodes Antipas vyprávění o Ježíšovi
2 Herdosay ba ashikaratas “Hessa gidikko xamaqiza Yanisay hayqoppe dendidi yidess gusakka! Haysi wuri gitta malatay iza kushen othetizay hessasa” gidess.
a řekl svým dvořanům: „To musí být Jan Křtitel! Vstal z mrtvých, a proto dělá takové zázraky!“
3 Herdosay ba isha Piliposa machcho Herodiyada gason Yanisa oythidi qasho keth (woynene) yegidess.
Před časem dal tento Herodes Jana zatknout a uvěznit.
4 Gaasoykka Yanisay Herodossa ne izo ekkana mala wogga gidena gida gishasa. Footnote- Pilip is stil alive
Jan mu totiž vytýkal, že žije s Herodiadou, manželkou svého bratra Filipa.
5 Heredosaykka yanisa wodhanas koyshin asay Yanisa nabe mala xeliza gish babidess.
Herodes by se Jana rád zbavil, ale bál se, protože lidé v něm viděli proroka.
6 Herodosay ba yeletetha galas Herodiyada naya yethan iza ufaysida gish naya iza oychidaz wursi imanas izis caqidess.
Na oslavě Herodových narozenin tančila dcera Herodiady a okouzlila Heroda tak,
že jí přísahal splnit každé přání.
Herodiada navedla svou dceru a ta požádala: „Chci tady na míse hlavu Jana Křtitele.“
9 He wode kawoy michetidess. Gido atin caaqida gishine izara diza imathata gish giidi nay oychoy polistanamala azazidess.
To bylo i na Heroda příliš. Nechtěl se však zostudit před hosty tím, že by zrušil svou přísahu.
10 Kiitidine Yanisay woyne kethan dishin qoodhdhe qanxisidess.
Poručil proto, aby Jana sťali přímo ve vězení.
11 Qanxetida hu7eza keren wothidi nays imida. Nayakka ekkada ba ayeys immadus.
Jeho hlavu přinesli na míse tanečnici a ta ji donesla své matce.
12 Yanisa kalizayti iza aha ekidi moogidine hanidaysa wursi Yesusas yotida.
Janovi žáci si vyžádali jeho tělo a pohřbili ho. Pak šli oznámit Ježíšovi, co se stalo.
13 Hessa siyida mala Yesusay kasse ba dizaso agidine wogolon gelidi berkka hara poqethaso bidess. Dereykka hessa siydi katamay dizasoppe tohora iza kaalidess.
Když to Ježíš slyšel, vstoupil do loďky a odplul na osamělé místo. Jakmile však lidé z okolí zjistili, kam jeho loďka míří, shromáždili se tam.
14 Yesusay wogolozappe wodhishe daro asa beydi asas michetidess. Saketizaytakka pathidess.
Když Ježíš vystoupil na břeh, čekaly ho již davy lidí. Měl s nimi soucit a uzdravil jejich nemocné.
15 Galasaykka qammi qammi bizaysa beyidi iza kalizayti izako shiqidi haysi nu dizasoy bazokko, gadeykka qami qami biza gish gede mandara bidi bes manaz shamana mala asa yeda gida.
Večer za ním přišli jeho učedníci a řekli: „Už je pozdě a tady v pustině se nedá koupit nic k jídlu. Rozluč se s nimi, ať si mohou po vesnicích něco opatřit.“
16 Gido atin Yesusay ista “inte asas manaz imite atin asay banas koshena gidess.
Ježíš jim na to řekl: „Kam by chodili, dejte jim najíst vy!“
17 Istika istas zaridi “hayssan nus ichachu ukethine nam7u molistappe atin haray bawa” gida.
Namítli: „Vždyť tu máme všeho všudy pět chlebů a dvě ryby!“
18 Izikka ista ane he dizayta ha tass ekki yite gidess.
„Přineste je sem, “vybídl je.
19 Qassekka asay maata bola utana mala azazides ichachu ukethane nam7u molista ba kushen oykidi ba ayfe pude salo doqu histidi galatidi uketha menthidi bena kalizaytas imidess. Istika asaas imidda.
Potom řekl lidem, aby se usadili na trávě. A vzal těch pět chlebů a dvě ryby a poděkoval za ně Bohu. Pak ulamoval, dával učedníkům a ti rozdávali lidem.
20 Asay wurikka midi kalidess. Hessappe guye iza kalizayti asappe mishin atidaysa tamane nam7u masobe kumeth shishida.
Najedlo se tam dosyta pět tisíc mužů kromě žen a dětí. A ještě nasbírali plných dvanáct košů zbytků.
21 Mida asay macashane gutha nayti gujetonta atumasi xalala ichachu shi gidana.
22 Herakka iza kalizayti wogolon gelidi gede he pinth izappe kasetidi pinana mala azazidi asa moyzanas bess guye atidess.
Hned potom Ježíš přiměl své učedníky, aby přepluli na druhý břeh, zatímco on propustí shromážděné lidi.
23 Dereza moyzidape guye wosa wossanas berkka zumma bolla kezidess. Gadey dhuminkka hen zumma bolla berkka dess.
Když se zástupy rozcházely, vystoupil Ježíš na horu, aby se o samotě modlil. Strávil tam skoro celou noc.
24 Hessa wode wogoloya abba kantha bishin bulahey dendidi daro metotho oyqidess.
Loď s učedníky stále nemohla dosáhnout druhého břehu, protože vítr hnal vlny proti ní.
25 Qaamappe koyro kutoy zamare baqishin (uushin) Yesusay abba bollara hamutidi iza kalizayti dizaso yidess.
K ránu se Ježíš přiblížil k lodi po hladině jezera.
26 Yesusa kalizaytikka izi abba bollara hamuti yishin beydi babidi iza moytil7e gidine babidi wasida.
Učedníci ho považovali za přízrak a vyděsili se.
27 Yesusaykka herakka aykkoy ba tanakko babofite gidess.
Ale Ježíš promluvil a uklidnil je: „Vzchopte se, to jsem já, nebojte se!“
28 Pexirosay Godo, nena gidikko ta abba bollara hamutada neekko bana mala tana azaza gidess.
Petr zvolal: „Pane, když máš takovou moc, rozkaž, ať přijdu k tobě po vodě!“
29 izikka iza haya gidess. Pexirosaykka wogolozappe wodhidi hatha bolara hamutidi Yesusakko yidess.
„Tak pojď!“řekl Ježíš. A tak Petr opustil loď a šel k Ježíšovi.
30 Gido atin carkoza wolqa beyidi babida gish hathan miteteth oyqidi “Godo tana asha gidi waasidess.”
Velké vlny ho však přece poděsily a začal se topit. „Pane, pomoz!“vykřikl.
31 Yesusay herakka ba kushe yedi oykidi “neno amanoy pacidayso aazas sidhadi?” gidess.
Ježíš ho rychle zachytil a řekl: „Kde je tvoje víra? Proč jsi pochyboval?“
32 Pexirosayne Yesusay wogolozan gelida mala carkoy sirphi gidess.
Vstoupili na loď a vítr se hned utišil.
33 Hessappe guye wogolon dizayti “Neni tumu Xoossa na” giidi izas goynida.
Učedníci před Ježíšem poklekli a vyznávali: „Ty jsi určitě Boží Syn!“
34 Aaba pinidi Genserexe gizaso gakida.
Pak přistáli v genezaretském kraji.
35 Hen dizayti Yesusa gididaysa erida wode he heran yuyi adhanas diza asas kiita yedida. Asaykka harganchata wursikka Yesusakko ehidess.
Jakmile ho tamější lidé poznali, rozneslo se to po širokém okolí a odevšad k němu nosili nemocné.
36 Harganchati iza afala xera xala bochana mala Yesusa wosida. Bochidayti wurikka paxida.
Prosili ho, aby se mohli alespoň dotknout lemu jeho šatu. A kdo se dotkl, byl uzdraven.
