Luqaassa 6
1 Issi sanbbata gallas Yesussay kaththa giddora aadhdhi bishin iza kaallizayti tiya xuphi ekkidi ba kushen shigechchi mishni,
I stalo se v druhou sobotu, že šel Ježíš skrze obilí. I trhali učedlníci jeho klasy, a rukama vymínajíce, jedli.
2 Farsawistappe issi issi asati sanbbata gallas oothanas besoonttaysa ays oothetii? gida.
Tehdy někteří z farizeů řekli jim: Proč to činíte, čehož nesluší činiti v svátky?
3 Yesussaykka istas Daawuttey izara diza asati gafida wode Daawutey oothidaysa nabbabibeyketii? giidi zaarides.
I odpověděv Ježíš, řekl jim: Což jste ani toho nečtli, co jest učinil David, když lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?
4 Izi Xoossa keeth gelidi qeeseti xalla maana mala azazettida dumma ukeetha bees miidi benara dizaytas immides.
Kterak všel do domu Božího, a chleby posvátné vzal a jedl, a dal i těm, kteříž s ním byli, jichžto nenáleží jísti než toliko samým kněžím?
5 Qassekka Yesussay asa nay sanbbata Goda giidi istas yoottides.
I řekl jim: Že jest Syn člověka pánem také i dne svátečního.
6 Yesussaykka hara sanbbata gallas mukurabe gelidi tamarisishin oshacha kushey silida issi assi heen dees.
Stalo se pak i v jiný den sváteční, že všel do školy Ježíš, a učil. A byl tu člověk, jehož pravá ruka byla uschlá.
7 Muse woga tamaarisizaytine Farsaweti Yesussa mootanas gaasso koyidi ane izi sanbbata gallassan addeza pathiko beyana giidi naagishe gam77ida.
I šetřili ho zákoníci a farizeové, bude-li v sobotu uzdravovati, aby nalezli, čím by jej obžalovali.
8 Yesussaykka ista wozana qofa eridi kushey silida addeza wurso sinthan denda eqqa gides. addezzika dendi eqqides.
Ale on znal přemyšlování jich. I dí člověku, kterýž měl ruku uschlou: Vstaň, a stůj v prostředku. A on vstav, i stál.
9 Yesussaykka ista ta intena issi miish ane oychchays sanbbata gallas oothanas bessizay lo7o ootho woykko iita oothoo? Shemppo asho woykko dhaysoo? giidi oychchides.
Tedy řekl k nim Ježíš: Otíži se vás na jednu věc: Sluší-li v sobotu dobře činiti? duši zachovati, čili zatratiti?
10 Qassekka Yesussay ba yuushon diza wursi yuushi xellidape guyyen addeza ne kushe piddisa gides. Addezzika Yesussay gida mala oothides. Iza kusheykka paxides.
A pohleděv na ně na všecky vůkol, dí člověku: Vztáhni ruku svou. A on učinil tak. I navrácena jest k zdraví ruka jeho a byla jako druhá.
11 Gido attin asati hanqettida, Yesussa bollankka ay oothanas koshizakonne ba giddon zorettida.
Oni pak naplněni jsou hněvivou nemoudrostí, a rozmlouvali mezi sebou, co by učiniti měli Ježíšovi.
12 He gallassatappe issi gallas Yesussay woosanaas zuma bolla kezidi qamma kumeth Xoossa woosishe aqides.
I stalo se v těch dnech, vyšel Ježíš na horu k modlení. I byl tam přes noc na modlitbě Boží.
13 Gadey wonitishin bena kaallizayta xeeygidi istafe tammanne nam77anta doorides. Istaka hawarista giidi sunthidees.
A když byl den, povolal učedlníků svých, a vyvolil z nich dvanácte, kteréž i apoštoly nazval.
14 Istika Phexirosa giidi sunthida Simoonane iza isha Indirassa, Yaqobe, Yanisa, Pilphosa, Barttalemossa,
(Šimona, kterémuž také dal jméno Petr, a Ondřeje bratra jeho, Jakuba a Jana, Filipa a Bartoloměje,
15 Matosa, Toomassa, Ilfiyosa na Yaqobe, ba deres olatana giigetiza Simoona,
Matouše a Tomáše, Jakuba syna Alfeova, a Šimona, kterýž slove Zelótes,
16 Yaqobe na Yudane Yesussa aathi immida asqqoroto Yuda.
Judu bratra Jakubova, a Jidáše Iškariotského, kterýž pak byl zrádce.)
17 Yesussaykka istara issife zuma bollafe duge wodhdhidi denba son eqqides. Iza kaallizaytappe daro asay heen dees, Yihudappene Yerusalemeppe, qassekka Xirosappenne Sidona abba achchafe yida keehi daro asaykka heen dees.
I sstoupiv s nimi s hory, stál na místě polním, a zástup učedlníků jeho, a množství veliké lidu ze všeho Judstva i z Jeruzaléma, i z Týru i z Sidonu, jenž při moři jsou, kteříž byli přišli, aby jej slyšeli a uzdraveni byli od neduhů svých,
18 Istika yiday Yesussay gizaysa siyanasinne harggefe paxannasa. tuna ayaanaykka wayssizayti wuri paxida.
I kteříž trápeni byli od duchů nečistých. A byli uzdravováni.
19 Wolqqayka izappe kezidi darota pathiza gish asay wuri iza bochchannas yides. ufaysanne gaasota
A všecken zástup hledal se ho dotknouti; nebo moc z něho vycházela, a uzdravovala všecky.
20 Yesussaykka bena kaallizaytas hiz gides Xoossa kawotethay intes gidida gish inteno manqqoto inte anjettidayta,
A on pozdvih očí svých na učedlníky, pravil: Blahoslavení chudí, nebo vaše jest království Boží.
21 Inte guyyeppe kaallanna gish ha7i gafizayto inte anjettidayta, inte guyyeppe miicana gish inteno ha7i yekkizayto inte anjettidayta,
Blahoslavení, kteříž nyní lačníte, nebo nasyceni budete. Blahoslavení, kteříž nyní plačete, nebo smáti se budete.
22 asay ta gish intena ixxishin, ba giddofe shaakkishin, borishin intena iita sunthara xeygishn inte anjettidayta,
Blahoslavení budete, když vás nenáviděti budou lidé, a když vás vyobcují, a haněti budou, a vyvrhou jméno vaše jakožto zlé, pro Syna člověka.
23 Intes salon gita woytoy diza gish he wode ufaysan guppite, ays giiko ista aawati nabeta bolla hessaththo oothida.
Radujte se v ten den a veselte se, nebo aj, odplata vaše mnohá jest v nebesích. Takť jsou zajisté činívali prorokům otcové jejich.
24 Gido attin inteno dureto inte ha7i ufa77ettida gish intena ayye,
Ale běda vám bohatým, nebo vy již máte potěšení své.
25 inteno ha7i kalidayto intena ayye inte guyyeppe yeekkana, inte guyyeppe michistanasinne yeekkana gish inteno ha7i miicizayto intes ayye inte guyyepe yekana,
Běda vám, kteříž jste nasyceni, nebo lačněti budete. Běda vám, kteříž se nyní smějete, nebo kvíliti a plakati budete.
26 asi wuri inte gish lo7o haasa7iza wode intena ayye ana, ays giiko ista aawati wordo nabetas hessa mala oothida.
Běda vám, když by dobře o vás mluvili všickni lidé; nebo tak jsou činívali falešným prorokům otcové jejich.
27 Gido attin ta yootizaysa siyizayto tani intes yootizay inte morketa siiqite, intena ixxizaytas lo7o oothite,
Ale vámť pravím, kteříž slyšíte: Milujte nepřátely vaše, dobře čiňte těm, kteříž vás nenávidí,
28 intena qanggizayta anjite, intena qohizaytas woosite,
Dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, a modlte se za ty, kteříž vám bezpráví činí.
29 issi shagalan baqqikko, nam77antho shagala gujja bessa, oonine ne bollara mayidaysa qaari ekkikko gaathara mayidaysakka diggofa.
A udeřil-li by tebe kdo v líce jedno, nasaď mu i druhého, a tomu, kterýž tobě odjímá plášť, také i sukně nebraň.
30 Nena woosiza wursos imma, ne miishsha ekkida assi zars immana mala oychchofa.
Každému pak prosícímu tebe dej, a od toho, jenž béře tvé věci, zase nežádej.
31 asi intes oothanna mala inte koyizaysatho intekka hara asas oothite.
A jakž chcete, aby vám lidé činili, i vy jim též podobně čiňte.
32 Nagaranchattikka bena siiqizayta siiqiza gish inte intena siiqizayta xalla siiqikko intes ay dumma anjjoy dizee?
Nebo jestliže milujete ty, kteříž vás milují, jakou míti budete milost? Nebo i hříšníci milují ty, od nichž milováni bývají.
33 Inte intes lo7o oothizaytas xalla lo7o oothikko intes ay dumma anjjoy dizee? Ays giikko nagaranchattikka hessaththo oothiza.
A budete-li dobře činiti těm, kteříž vám dobře činí, jakou máte milost? Však i hříšníci totéž činí.
34 Tal7e ekkidi zaarana danda7etes gizaytas xalla inte tal7ikko inte hara ay dumma anjjo demmanee? Ays giiko nagaranchatika isti tal7idaysa sire zaaridi ekkanas nagaranchatas tal7etesi.
A budete-li půjčovati těm, od kterýchž se nadějete zase vzíti, jakou máte milost? Však i hříšníci hříšníkům půjčují, aby tolikéž zase vzali.
35 Gido attin Xoossi bena galatontaytasinne iitatas keeha gidida mala inte morketa siiqite, lo7o oothite, guyyepe zaaridi ekkanas qoponta dishe tal7e immite, hessanika intes kushe zaaroy gita gidana, qassekka inte woga Xoossa na gidana.
Protož milujte nepřátely vaše, a dobře čiňte, a půjčujte, nic se odtud nenadějíce, a budeť odplata vaše mnohá, a budete synové Nejvyššího. Nebo on dobrotivý jest i k nevděčným a zlým.
36 Inte aaway keha gidida mala intekka kiyata gidite.
Protož buďte milosrdní, jako i Otec váš milosrdný jest.
37 Inte harata bolla pirdoppite inte bollakka pirdetena, inte bolla firday darontta mala harata bolla firda darssoppite, asas atto gite inteskka atto geetetana.
Nesuďte, a nebudete souzeni. Nepotupujte, a nebudete potupeni. Odpouštějte, a budeť vám odpuštěno.
38 Immite inteskka imettana, intes inte makkida miishshan simmidi makkistana gish naaqi baqqettiddi, yigettidi, kumidi woran gukanashe lo7o makkiza miishshan makettidi inte ki7on idiman imistana.
Dávejte, a budeť vám dáno. Míru dobrou, natlačenou, a natřesenou, a osutou dadíť v lůno vaše; touž zajisté měrou, kterouž měříte, bude vám odměřeno.
39 Qassekka Yesussay istas leemuso hiz gidi yoottides “qooqqey qooqe kaalethanas danda7izee? kaalethikkokka nam77ati issay issara oykettidi ollan gelettennee?
Pověděl jim také i podobenství: Zdali může slepý slepého vésti? Zdaž oba do jámy neupadnou?
40 Tamaarey bena tamaarisizaddeppe aadhdhenna, gido attin lo7ethi tamaarida asi wuri ba astaamare mala gides.
Neníť učedlník nad mistra svého, ale dokonalý bude každý, bude-li jako mistr jeho.
41 Ne ayfe giddon diza tuussa xeellonta dashe ne isha ayfe giddon diza buura ays xellayii?
Což pak vidíš mrvu v oku bratra svého, a břevna, kteréž jest v tvém vlastním oku, neznamenáš?
42 Ne ayfen diza tuussa beyontta ne isha tani ne ayfen diza buura ane kessays gaanas wosta danda7ayii? Neno milatisizayso koyrotada ne ayfen diza tuussa kessa, hessafe guye ne isha ayfen diza buura kessanas lo7etha xeellandasa.”
Aneb kterak můžeš říci bratru svému: Bratře, nechať vyvrhu mrvu z oka tvého, sám v oku svém břevna nevida? Pokrytče, vyvrz prve břevno z oka svého, a tehdy prohlédneš, abys vyňal mrvu, kteráž jest v oku bratra tvého.
43 Lo77o mithi iita ayfe ayfenna, qassekka iita mithi lo7o ayfe ayfenna.
Neboť není ten strom dobrý, kterýž nese ovoce zlé, aniž jest strom zlý, kterýž nese ovoce dobré.
44 Mithi wurikka ba ayfe ayfen ereetes, agunthafe balase geettetiza miththa ayfey maaxettenna, laadeppe woyne ayfey qanxxettenna.
Každý zajisté strom po svém vlastním ovoci bývá poznán; nebo nesbírají s trní fíků, ani s hloží sbírají hroznů.
45 Lo77o asi ba wezina kumida lo7o miish kesses, iita asikka ba wezina kumida iita miishshafe iita kesses, asi wurikka ba wezina kumi palahidaysa ba duunan hassa7ees.
Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce svého vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu srdce svého vynáší zlé. Nebo z hojnosti srdce mluví ústa jeho.
46 Tani gizaysa oothekista shin ays tana “Godo Godo” geetii?
Co pak mi říkáte: Pane, Pane, a nečiníte, což pravím?
47 Taako yiidine ta qaala siyyidi polizay wuri oonna milatizakkonne ta intena bessana, keethe keexanas ziq oothi bookkiddi shuchcha bollan ba keeth keexida asa milates. Haro haathi yiidi he keeththa suggides, gido attin minni keexetida gish qaathanas dandd7ibeynna.
Každý kdož přichází ke mně, a slyší slovo mé, a zachovává je, ukáži vám, komu by podoben byl.
Podoben jest člověku stavějícímu dům, kterýž kopal hluboko, a založil grunty v skále. A když se stala povodeň, obořila se řeka na dům ten, ale nemohla jím pohnouti, nebo byl založen na skále.
49 Gido attin ta qaala siiyidi polonta asi ba keeth lo77ethi bassonttanne garssan shuchcha yegontta keexida asa milates, haroykka keeththa sugin keethay heeraka kundidi iita lalethi laletides.
Ale kdož slyší a nečiní, podoben jest člověku, kterýž staví dům svůj na zemi bez gruntu. Na kterýžto obořila se řeka, a on hned padl, i stal se pád domu toho veliký.
