Luqaassa 22
1 Hessa wode paaziga geetettiza ukeethara bonchiza baaley mati uttides.
Přiblížily se Velikonoce.
2 Qeeseta halaqqattinne Xaafeti hankko dere asa babbiza gish Yesussa dhaysana oge koyida.
Velekněží a učitelé zákona hledali vhodný způsob, jak Ježíše zprovodit ze světa. Báli se však lidí, kteří se v Jeruzalémě shromažďovali k velikonočním svátkům.
3 Yesussa kaalliza tammanne nam77antappe asqqoroto biitta asa Yihuda geetettizaysan xalla7ey gelidees.
Jidáš Iškariotský – jeden z dvanácti Ježíšových učedníků – podlehl satanskému pokušení,
4 Yihudaykka qeeseta halaqqatakkonne maqddase alafistakko biiddi istas Yesussa wosit aathi immanakkonne istara haasa7ettidees.
odešel za veleknězi a veliteli chrámové stráže a nabídl jim pomoc při Ježíšově zatčení.
5 Istika hessani ufa7ettidi miishshe immana mala izara giigida.
Ti se samozřejmě zaradovali a slíbili mu odměnu.
6 Yihudaykka ista qofa dossidees, Yesussa istas assi beyontta aathi immanas giiga wode naagishn faaziga dorssa shukkiza ukeethara bonchiza baale gallas gakkides.
Jidáš souhlasil a od té chvíle čekal na vhodnou příležitost, kdy by Ježíš mohl být nenápadně, bez mnoha svědků, zatčen.
Židé se o Velikonocích scházeli k večeři, při níž jedli nekvašený chléb a předepsaným způsobem připraveného beránka.
8 Yesussaykka bena kaallizayta faaziga ka7o maanas biiddi nuus giigissite giidi Phexirosane Yanisa kiittidees.
Proto Ježíš uložil Petrovi a Janovi, aby tuto večeři uchystali pro něj a ostatní učedníky.
9 Istika nu awan giigissana mala koyay gida.
Zeptali se: „Kde chceš, abychom ji udělali?“
10 Izikka zaaridi inte gede Yerusalemenne katama gelishin haatha oto tookkida assi intena demmna, intekka izi biiddi geliza keeth gakanas iza kaalite.
Odpověděl: „Když přijdete do města, potkáte muže, který ponese džbán vody. Jděte za ním do domu, kam vejde. Majiteli domu řekněte:
11 Keethadezas astamaarey tana kaallizaytara faaziga ka7o maanas imatha keethi awan dizee? gees gite.
‚Mistr tě žádá abys nám ukázal místnost, ve které by se mohl se svými učedníky sejít k velikonoční večeři.‘
12 Izikka imathas giigettida aaho so bessana izi bessiza son giigissite gides.
Zavede vás do velké jídelny v horním patře. Tam všechno nachystejte.“
13 Istika biiddi Yesussay gida mala keeththa demmida faaziga heen giigissida.
Odešli a našli všechno přesně tak, jak jim Ježíš řekl, a připravili velikonočního beránka.
14 Wodey gakida mala Yesussay hawaristara quma maaddan uttidi ta waaye beyanappe kasettada hayssa faaziga intenara issife maanas keeththa amotadis gides.
Ve stanovenou hodinu zaujal Ježíš se svými dvanácti apoštoly místo u stolu.
Řekl jim: „Velice jsem si přál ještě jíst s vámi beránka, dříve než budu trpět.
16 Ta intes tumu gays Xoossa kawotethan hayssa birshethi polistana gakanas hayssa faaziga nam77antho intenara miikke.
Je to naposledy, co ho takto jíme. Záhy se totiž stane to, co vám Bůh oběťmi velikonočního beránka naznačoval.“
17 Woyneppe oothettida ushsha xu7ara ekkidine Xoossa galati simmidi heyite wurikka izappe uyite giidi istas immidees.
Když jim po modlitbě podával kalich s vínem,
18 Ta intes tumu gays hayssappe guye Xoossa kawotethi yaana gakanas nam77antho ha woyne ushshafe uyikke gides.
řekl, že už ho s nimi nebude pít, dokud se nesejdou k hostině v nebi.
19 Ukeetha ekkidi Xoossa galattides. Izappe istas menthi immidi haysi inte gish imistana ta asho leemuso gidiza gish hayssa wurso wode tana qoppanas oothite gides.
Pak vzal chléb, poděkoval Bohu, rozlámal ho a podával svým učedníkům se slovy: „To je moje tělo, které se za vás obětuje. Tímto způsobem si mne vždycky znovu připomínejte.“
20 Izathokka ka7oppe guye ushsha xu7a denthidi haysi ushshay inte gish ta suthan wodhdhana oorath caaqqo woga gides.
Po večeři jim podal opět víno a řekl: „Tento kalich je znamením nové smlouvy Boha s člověkem, zpečetěné krví, kterou za vás proliji.
21 Gido attin tana aathi immana ura kushey ta kushera issife maaddan dees.
Zde u stolu sedí člověk, který se tváří jako přítel, ale je odhodlán mne zradit.
22 Asa nay kasettidi iza gish wuri uttida mala izi baana gido attin iza aathi immiza uras ayye.
Vím, že musím zemřít, ale běda zrádci.“
23 Istika hessa oothannay oonee? giidi ba garsan issay issa oycherethida.
Po těchto slovech se začali mezi sebou dohadovat, kdo z nich by byl schopen něčeho takového.
24 Qassekka ooni oonappe aadhdhizakkonne gidi ba garsan issay issara palamettida.
Nakonec mezi nimi vznikl spor, kdo z nich je přednější.
25 Yesussaykka ista dere haariza kawoti ba dere asa wolqara haaretesinne istikka lo7o kawota geettetidi xeygettetees.
Ježíš jim řekl: „Vládci panují nad svými poddanými a dávají si říkat dobrodinci.
26 Inte gidikko hessaththo hanoppite intefe gita gidida uray woykko ta ooppeka aadhdhays giza uray wursofe qeeri na mala haarizaddey haarettizade mala hano.
U vás ať je tomu naopak. Nechtějte panovat, ale sloužit. Kdo je mezi vámi nejvyšší, ať jedná, jako by byl nejnižší, kdo je vůdčí osobností, ať slouží druhým.
27 Quma eqqidi muzizaddefene uttidi mizaddefe ooni aadhdhizzee? Uttidi mizaadde gidennee? Tani qasse inte garsan issi ashkkara mala days.
Kdo je přednější? Ten, kdo sedí za stolem a dá se obsluhovat, nebo ten, kdo obsluhuje? Obecně platí, že ten, kdo se dá obsluhovat. Vidíte, a já jsem mezi vámi jako ten, kdo slouží.
28 inteni gidikko tappe shaaketonta ta wayishin ta matan eqqidayta.
Až dosud jste mi v mých zkouškách stáli věrně po boku.
29 Ta aaway tana kawothidaysa mala tanikka ta kawotethan intena kawothana.
Můj Otec mi dal království a já vám uděluji právo,
30 Hessika ta kawotethan ta maaddafe inte maana malane uyana mala qassekka ta kawotetha algan uttidi tammanne nam77u Isra7ele nayta bolla firdanassa.
abyste v tom království jedli a pili u mého stolu. Však také usednete na soudné stolice a budete soudit dvanáct izraelských rodů.“
31 Qassekka Yesussay Simona xeeygidi Simona xalla7ey intena gistte mala suraggaanas woossidees gides.
Pak oslovil Šimona Petra: „Satan si vyžádal, aby vás mohl prosívat jako obilí,
32 Gido attin tani neppe amanoy dhayontta mala ne gish Xoossa woossadissi nekka simmida wode ne ishata minnithetha.
ale já jsem se za tebe přimlouval, aby tvoje víra vydržela. A až se pak obrátíš, utvrzuj ve víře své bratry.“
33 Simonaykka zaaridi Godo ta nenara woyne wodhanasinne hayqqanas giiga uttadis gides.
Šimon odpověděl: „Pane, s tebou jsem odhodlán jít do vězení i na smrt.“
34 Yesussaykka zaaridi Phixirosa hach kuttoy issi to wassa naas ta iza erikke gaada heezu to ne tana kaddana gides.
Ježíš mu řekl: „Říkám ti, Petře, že dříve než dnes zakokrhá první kohout, třikrát popřeš, žes mne znal.“
35 Qassekka Yesussay ista ta intena kase caammayne korojoynne qaraxite bayndda kititida wode intes aazzee pacidee? giidi oychchidees. Istika aykkoykka pacibeyna gida.
Pak jim ještě řekl: „Posílal jsem vás za lidmi bez peněz, bez zásob a bosé. Můžete říci, že jste měli v něčem nedostatek?“Oni odpověděli: „Ne, ani v nejmenším.“
36 Izikka zaaridi ha7i gidikko korojokka qaraxiteykka diza uray oykko githa mashshay baynddaddey ba mayo bayziddi shammo gides.
Ježíš pokračoval. „Teď se situace mění, přijde pro vás těžká doba. Dobře se na ni vybavte a vyzbrojte.
37 Ta intes tuma gays makal7atara izi issife paydettides geetetti kase xaafetida qaalay ta bolla polistana besses, ta gish xaafettiddaysas poloy tumappe gakides gides.
Brzy budu souzen jako zločinec, jak to bylo předpověděno. Prorocká slova o mně se plní.“
38 Iza kaallizayti qasse Godo hekko nam77u githa mashshati hayssan deetes gida. Izikka iza gish haasa7ay gidana.
Řekli: „Pane, máme tu dva meče.“Ježíš odpověděl: „To stačí.“
39 Kase izas dose gidida mala pude Dabrezayite giza zuma bolla kezi biddes. Iza kaallizaytikka iza kaalli bida.
Pak se jako obvykle vydal na Olivovu horu a jeho učedníci ho provázeli.
40 Hee gakida mala inte paacen gelonta mala woossite gides.
Když došli na místo, řekl jim: „Modlete se, abyste obstáli v těžkých zkouškách, které vás čekají.“
41 Yesussay bena kaallizaytappe assi shuchch halidi gathanaso mala haakkibiidi gulbati woossides.
Sám se pak vzdálil, co by kamenem dohodil, poklekl a modlil se:
42 Aabo ne shene gidikko hano metiyo tappe digga gido attin ne sheney hanoppe attin ta sheney hanoppo giidi wossidees.
„Otče, kdybys mne mohl ušetřit tohoto kalicha utrpení, ale ať se vyplní tvoje vůle, ne moje.“
43 Saloppe kiitanchay qonccidi Yesussa minnithethidees.
Tu při něm stál anděl a dodával mu sílu.
44 Izikka keehi xugetidi woossishin iza asatethafe caway sutha mala gukkides.
Ježíš se modlil v smrtelné úzkosti. Pot jako krvavé kapky mu stékal na zem.
45 Woossappe dendidi iza kaallizaytakko biddes. Istika izas michchetidi qoppishin dhiskkoy efidashe Yesussay istakko yiidi,
Když skončil modlitbu, šel ke svým učedníkům a shledal, že pod tíhou událostí usnuli.
46 ays dhiskketi? inte paacen gelonta mala ha7i denddidi woossite gides.
Probudil je: „Jak můžete spát? Vstaňte a modlete se, abyste obstáli ve zkouškách, které jsou před vámi.“
47 Izi buro haasa7ani dishin Yesussa kaallizaytappe issay Yihuda geetettizays benara daro asa kaalethi ekki yiidi Yesussa yeranas izakko shiiqqidees.
Ještě to ani nedořekl a objevil se houf lidí s Jidášem v čele. Ten přistoupil k Ježíšovi, aby ho políbil.
48 Gido attin Yesussay iza Yihuda tana asa na yeron aatha imaaz gides.
Ježíš mu řekl: „Jidáši, polibkem mne zrazuješ?“
49 Yesussa yuuyi aadhdhi diza asay hanoza lo7ethi xeellidi Godo haytanta mashara buthinnoo? gida.
Když ostatní učedníci pochopili, co se děje, volali: „Pane, máme tě bránit?“
50 Istafe issay qeeseta alafe ashkkara oshachcha haythe mashara qanxxides.
A jeden z nich skutečně vytasil meč a uťal pravé ucho jednomu muži z chrámové stráže.
51 Yesussay ista inte ha7i taas aggitte gidi ashkkara haytha bochchiddi pathides.
Ježíš však řekl: „Dost! Nechte toho!“Dotkl se ucha zraněného a uzdravil ho.
52 Qassekka iza oykkana yida qeeseta halaqqata maqddase alafettanne cimata “pangga oykiza asa mala githa masha ne durqqa ekkidi yidetii?
Pak Ježíš oslovil stráž, jejich velitele a kněze, kteří je vedli: „Přišli jste si pro mne s meči a klacky jako pro lotra.
53 Gallas gallas ta intenara maqddasen dishin ta bolla kushe wothibeykkista, haysi dhumay kawottida inte wode” gides.
A přitom jsem s vámi denně býval v chrámu a ruku jste na mne nevztáhli. Ale já vím, přišla vaše chvíle a tma teď nabývá vrchu.“
54 Hessafe guye Yesussa oykki ekkida qeeseta halaqqa gaath gelida, Phexirosaykka Yesussa hahora kaallidees.
Tu se ho zmocnili a odvedli do veleknězova paláce. Petr je zpovzdálí sledoval.
55 Asay qeeseta halaqqa gaathan tama eethidi ho7ishe issi bolla uttidashe Phexirosaykka istara issife uttidees.
Vojáci rozdělali uprostřed nádvoří oheň a sesedli se okolo. Petr se přišel mezi ně také ohřát.
56 Issi garadeya Phexirosay tama ho7izaytara uttidaysa beyadane tishsh ootha xeellada haysi addezzikka Yesussara diza asa gadus.
Jak mu plamen osvěcoval tvář, všimla si ho jedna služka, prohlédla si ho a řekla: „Podívejte se, ten s ním také chodil.“
57 Phexirosaykka hanne maccashaye ta iza erikke giidi kadidees.
Petr se bránil: „Ženo, vždyť já ho vůbec neznám.“
58 Guuthu gam7ishin hara issi uray iza beyidi nekka izara dizaytappe issa gidikii gides. Phexirosaykka hayso tani istara diikke gides.
Za chvíli si ho všiml někdo jiný: „Ty k nim taky patříš.“Petr řekl: „To se mýlíte.“
59 Issi sate mala gam7ishin hara uray qassekka Galila asa gidiza gish sidhey bayndda haysi izara dees gides.
Asi za hodinu zase někdo jiný začal tvrdit: „Tenhle s ním určitě byl také, je to Galilejec.“
60 Phexirosayka qasse hayso ne gizadde ta erikke gides. Hinno gi kesonta dishin kuttoy u7udees.
Petr to popřel: „Člověče, vůbec nevím, o čem mluvíš.“Než to dořekl, zakokrhal kohout.
61 Godayka Phixirosakko yishe xeellin Phexirosay hach kuttoy u7anas ne tana heezu to kadana giidi Goday kase yooto qaalay iza wozinan karp gides.
A tu se Ježíš otočil a podíval se na Petra a ten si vzpomněl, že mu Pán řekl: „Dříve než kohout zakokrhá, třikrát mne zapřeš.“
62 Phexirosaykka kare kezidi hiqumidi yekides.
Vyběhl z nádvoří a venku se hořce rozplakal.
63 Yesussa qachidi naagiza asatikka iza bolla qidhdhi qidhdhi ka7ishe shocerethida.
Stráž se začala Ježíšovi vysmívat.
64 Iza ayfe goozidi ane ne nabe gidikkii nena shociday oonakoonee? Ane era gidi oychchida.
Zavázali mu oči, bili ho do tváře a říkali: „Jsi přece prorok, tak hádej, kdo tě uhodil.“
65 Hara daro cashsha qaalara kawishida.
A předháněli se v tom, kdo ho víc poníží.
66 Gadey wonttin dere cimati qeeseta halaqqattinne Muse woga tamaarsizayti duullata shiiqidi Yesussa duullatakko shiishida.
Když se rozednilo, sešla se nejvyšší rada, kterou tvořili představitelé lidu, velekněží a učitelé zákona. Dali si Ježíše předvést a naléhali na něho: „Jsi Mesiáš? Řekni nám to!“
67 Istika Yesussa ne kirstossaa? Ane nuus yoota gida. Yesussaykka ta intes yoottiddakkokka tana amanekketta gides.
On odpověděl: „I kdybych vám to řekl, stejně tomu neuvěříte.
68 Ta intena oychchidakko taas zarekkista.
A kdybych se já vás na něco zeptal, neodpovíte mi.
69 Gido attin ha7ippe oykkidi asa nay wolqama Xoossa oshachchan uttana gides.
Řeknu vám jenom to: Již záhy usedne Syn člověka po Boží pravici.“
70 He wode wurikka histini ne Xoossa naa? gidi oychchida. Izikka ta Xoossa na gididaysa intekka geista gides.
Všichni začali volat: „Ty jsi tedy Boží Syn?“Ježíš odpověděl: „Vaše vlastní slova to potvrzují.“
71 Istika hekko izi ba duunara markkatishn nu haythara siyidos hayssafe hara markka aazas koshize gida.
Tu křičeli jeden přes druhého: „To nám stačí, už žádné další svědectví nepotřebujeme, usvědčil se sám!“
