Luqaassa 12
1 He wode daro derey ba giddon issay issara yedhistana gakanas shiiqi uttidashe Yesussay bena kaallizayta “Farsawista irshofe naagettite, hessikka lo7o qoodheppe qommo hano” gides.
A vtom, když mnozí zástupové scházeli se, takže jedni druhé velmi tlačili, počal mluviti k učedlníkům svým: Nejpředněji se varujte od kvasu farizeů, jenž jest pokrytství.
2 Qoncconta kamettidi attizaynne erettonta qotan attannay baa.
Neboť nic není skrytého, což by nemělo býti zjeveno; ani jest co tajného, ješto by nemělo býti zvědíno.
3 Hessa gish inte geeman haasa7idazi wuri qoncce kezena, qassekka inte qol7an haythan sasukketi haasa7idazi wuri dere sinthan yootettana.
Protož to, co jste pravili ve tmách, bude na světle slyšáno, a co jste sobě v uši šeptali v pokojích, hlásánoť bude na střechách.
4 Ta laggeto ta intes gizay asho xalla wodhanappe attin hara aykkokka oothanas dandda7ontaytas babbofite.
Pravím pak vám přátelům svým: Nestrachujte se těch, jenž tělo zabíjejí, a potom nemají, co by více učinili.
5 Gido attin inte babbaanas bessizay oonakkoone ta intes bessana asho wodhidape guye ashonne shemponne issife gathi gaanname taman yegganas danda7izaysa babitte. Ee izas babbite gays. (Geenna g1067)
Ale ukážiť vám, koho se máte báti: Bojte se toho, kterýžto, když zabije, má moc uvrci do pekelného ohně. Jistě, pravím vám, toho se bojte. (Geenna g1067)
6 Gaashe kafo ichachchati nam77u santes bayzettettees, gido attin istafe issiniyokka Xoossi dogenna.
Zdaliž neprodávají pět vrabců za dva haléře? Avšak ani jeden z nich není v zapomenutí před Bohem.
7 Inte hu7e ithikey kumeth taybboon dees. hessa gish babbofite, daro gaashe kafotappe inte aadhdhista.
Nýbrž i vlasové hlavy vaší všickni zečteni jsou. Protož nebojtež se, mnohemť vy vrabce převyšujete.
8 T intes yooays “ta gish asa sinthan markatiza asa wursos asa nay qassekka Xoossa kiitancha sinthan iza gish markkttana.
Pravímť pak vám: Každý kdož by koli vyznal mne před lidmi, i Syn člověka vyzná jej před anděly Božími.
9 Gido attin asa sinthan tana kadida uray Xoossa kiitancha sinthan izi kaddistana.
Kdož by mne pak zapřel před lidmi, zapřínť bude před anděly Božími.
10 Asa na bolla kawisha qaala haasa7iza uras naggaray wuri maaristana shin xillo ayanan cayiza uray maaretenna.
A každý kdož dí slovo proti Synu člověka, bude mu odpuštěno, ale tomu, kdož by se Duchu svatému rouhal, nebudeť odpuštěno.
11 Asay intena oykkidi dere haarizaytakkonne Godatizaytako mukurabe oykki efikko ay zarino ay giino gidi hirgofite.
Když pak vás voditi budou do škol a k vladařům a k mocným, nepečujte, kterak aneb co byste odpovídali, aneb co byste mluvili.
12 Ays giiko inte haasa7ana koshizaysa xillo ayaanaay he wode intena tamaarsana.”
Duch svatý zajisté naučí vás v tu hodinu, co byste měli mluviti.
13 Daro asa garsafe issi uray “tamaarisizayso ta ishay nu aawa lata miishshafe tana gakkizaysa taas immana mala izas yoota” gides.
I řekl jemu jeden z zástupu: Mistře, rci bratru mému, ať rozdělí se mnou dědictví.
14 Yesussaykka “hayso tana inte bolla pirdiza daanna oothiday oonee?” gides.
A on řekl jemu: Èlověče, kdo mne ustavil soudcí aneb děličem nad vámi?
15 Qassekka istas “asas daro miish deyikkokka shemppoy he duretethan deyonta gish naagetite, yiiqqetethafe intena keehi naagite” gides.
I řekl k nim: Viztež a vystříhejte se od lakomství; neboť ne v rozhojnění statku něčího život jeho záleží.
16 Zarethidikka qasse istas leemuso hiz gidi yottidees “lo7ethi kath immiza gade Goda gidida issi dure asi dees.
Pověděl jim také i podobenství, řka: Èlověka jednoho bohatého hojné úrody pole přineslo.
17 He addezzika ba wozinan (ta kaththa shishshada wothizassoy bayndda gish ay oothoo?) gidi qoppides.
I přemyšloval sám v sobě, řka: Co učiním, že nemám, kde bych shromáždil úrody své?
18 Addezzika (taas diza gootarata lalada hara aakkizaaz keexada kaththanne taas dizaz ubbaa izan shishshanna.
I řekl: Toto učiním: Zbořím stodoly své a větších nadělám, a tu shromáždím všecky své úrody i zboží svá.
19 Ta shempiyokka ta shemppoye daro wodes gidiza kath shiishshida gish shemppa uttada ma, uya ufa7ista) gaana gides.
A dím duši své: Duše, máš mnoho statku složeného za mnohá léta, odpočívej, jez, pij, měj dobrou vůli.
20 Gido attin (Xoossi haysso eeyazo ne shemppiyo hach omars neppe ekkana koyetes, hessa gish ne nees shiishshidays oonas gidanee?) gides.
I řekl jemu Bůh: Ó blázne, této noci požádají duše tvé od tebe, a to, cožs připravil, čí bude?
21 Hessa gish Xoossa achchan dure gidonta bees miishshe shiishshiza asa wursethikka hessa mala.”
Takť jest každý, kdož sobě shromažďuje, a není v Bohu bohatý.
22 Hessafe guye Yesussay bena kaallizaytas “intes ta yootays inte duusas ay maanakkonne, woykko inte bollas ay mayanaakkonne daro qoppofite.
Řekl pak učedlníkům svým: Protož pravím vám: Nebuďtež pečliví o život svůj, co byste jedli, ani o tělo, čím byste se odívali.
23 Ays giiko shemppoy kaththafe asatethi qasse mayoppe aadhdhees.
Život větší jest nežli pokrm, a tělo větší nežli oděv.
24 Quurota xellite zeretenna maaxetenna, kath shiishshiza gootaray istas baa shin Xoossi ista muzees. histtikko inte istafe keehi adhdheketii?
Patřte na havrany, žeť nesejí, ani žnou, a nemají špižírny, ani stodoly, a Bůh krmí je. I čím v větší vážnosti jste vy než ptactvo?
25 Gido attin intefe darsi qoppidi ba laytha bolla issi gallas gujjana dandda7izay oonee?
A kdož pak z vás pečlivě o to mysle, můž přidati ku postavě své loket jeden?
26 Histtikko guutha miish oothooy intes dandda7etontashshe ays hara miishshas keehi qoppetii?
Poněvadž tedy nemůžete s to býti, což nejmenšího jest, proč o jiné věci se staráte?
27 Ciishshati waanidi diccizaakkonne ane xellite, waayyettenna, suqettenna gido attin ta intes yootays Solomoneykka giita asa shin istafe issineytho maybeynna.
Patřte na kvítí polní, kterak rostou, nedělají, ani předou, a pravímť vám, že ani Šalomoun ve vší slávě své nebyl tak odín, jako jedno z těchto.
28 Histtikko Xoossi hach beettiddi wonto taman wodhana maata hayssatho mayziza gidikko inteno amannoy paccidayto intena wosit aathi mayizanee?
A poněvadž trávu, kteráž dnes na poli jest, a zítra do peci uvržena bývá, Bůh tak odívá, čím více vás, ó malé víry?
29 Hessa gish ay minoo ay maynoo giidi inte wozinay darsi qoppofo.
I vy nestarejte se o to, co byste jedli, aneb co byste pili, aniž o to tak velmi pečujte.
30 Biitta bollan diza asi wuri hayssa koyees, gido attin hayssi wuri intes koshizayyssa inte salo aaway eres.
Nebo těch všech věcí národové světa tohoto hledají. Víť pak Otec váš, že těch věcí potřebujete.
31 Wursofekka koyrothidi Xoossa kawotethi koyite hayssi wuri intes gujjeti imettanna.
Ale raději hledejte království Božího, a tyto všecky věci budou vám přidány.
32 Inteno guutha mehe wude mala gididayto kawotethi intes immanas inte aawa lo7o qofa gidida gish babbofite.
Neboj se, ó maličké stádce, neboť se zalíbilo Otci vašemu dáti vám království.
33 Intes dizayssa bayziddi manqotas immite, kaysoy ekkonta son, bil77ay montason, cimonta korojjon wuronta miish salon shiishshite.
Prodávejte statky vaše, a dávejte almužnu. Dělejte sobě pytlíky, kteříž nevetšejí, poklad, kterýž nehyne, v nebesích, kdežto zloděj dojíti nemůž, a kdež mol nekazí.
34 Inte wozinay inte miish dizason daana.
Nebo kdež jest poklad váš, tuť bude i srdce vaše.
35 qaqnthan gixxidi giigetite, inte poo7oykka poo77o,
Buďtež bedra vaše přepásaná, a svíce hořící.
36 Ista Goday bulachcha diggisappe simmidi yaanashe naagetizaytanne izi yiidi pengge qoxishin elle doyanas giigi uttida asata milatite.
A vy podobni buďte lidem očekávajícím Pána svého, až by se vrátil z svadby, aby hned, jakž by přišel a potloukl, otevřeli jemu.
37 Ista Goday yiza wode dhiskonta naagidi uttida ashshkarati isti anjjettidayta, ta intes tumu gays ista Goday bees qaanthan gixxi eqqidi ista maaddan utisidi muzana.
Blaze služebníkům těm, kteréž přijda Pán, nalezl by, a oni bdí. Amen pravím vám, že přepáše se, a káže jim sednouti za stůl, a chodě, bude jim sloužiti.
38 Omars woykko gidi giddoth yiidi isti dhiskkonta dishin demmikko he ashshkarati anjjettidayta.
A přišel-liť by v druhé bdění, a pakliť by v třetí bdění přišel, a tak je nalezl, blahoslavení jsou služebníci ti.
39 Kaysoy ay wode yaanakkon eriza gididakko keeththa Goday kaysoy bookkishin co7u giidi besoonttayssa erite.
Toto pak vězte, že byť věděl hospodář, v kterou by hodinu měl zloděj přijíti, bděl by zajisté, a nedal by podkopati domu svého.
40 Asa nay inte qopponta woden yanayisa eridi intekka giigetidi naagite.”
Protož i vy buďte hotovi, nebo v kterou hodinu nenadějete se, Syn člověka přijde.
41 Phexirosaykka “Godo hayssa leemuso ne yootizay nuus xallaye wurso asasara yootizayii?” gides.
I řekl jemu Petr: Pane, nám-li pravíš toto podobenství, čili všechněm?
42 Godaykka “histtikko beso asas koshshiza woden quma immana mala keethaddey keeththa asa bolla wothiza amanettidda wozinama asi oonee?” giidi zaarides.
I dí Pán: Aj kdo jest věrný šafář a opatrný, jehož by ustanovil pán nad čeledí svou, aby jim v čas dával vyměřený pokrm,
43 Goday simmiishni hessaththo oothishe beettizaddey izi anjjettidadde.
Blahoslavený služebník ten, kteréhož, když by přišel pán jeho, nalezne, an tak činí.
44 Ta intes tumu gays bees diza miish wurso bolla he ura goddasna.
Vpravdě pravím vám, že nade vším statkem svým ustanoví jej.
45 Gido attin he uray ta Goday elle yeena gam7ana giidi qoppidi addenne macca ashshkarata bukkikko, qassekka koyida mala miidi uyidi mathotikko
Pakli by řekl služebník ten v srdci svém: Prodlévá přijíti pán můj, i počal by bíti služebníky a služebnice, a jísti a píti i opíjeti se,
46 he ura Goday izi qopponta gallassan yaana giidi sidhonta saatten yana. yiidikka iza qanxerethidi iza exa amanonttaytara issife oothanna.
Přijdeť pán služebníka toho v den, v kterýž se nenaděje, a v hodinu, kteréž neví. I oddělíť jej, a díl jeho položí s nevěrnými.
47 Be Goda qofa eridi giigetontaynne Goda shene oothonta ashshkaray iita shoch shocettana.
Služebník pak ten, kterýž by znal vůli pána svého a nepřipravoval se, a nečinil podle vůle jeho, bit bude velmi.
48 Gido attin eronta dishe shochas bessiza mooro oothida ashshkaray guuthara shocistana. Daro imetida asa wursofe daroy koyetes, daro haddara ekkida urappe daroy koyetes.
Ale kterýž neznal, a hodné věci trestání činil, bit bude ne tak velmi. Každému pak, komuž jest mnoho dáno, mnoho bude od něho požádáno; a komuť jsou mnoho poručili, víceť požádají od něho.
49 Tani yiday biitta bollan tama eethanassa. He tamay ha7i eexxi kezidakko tana daro ufaysanashin.
Oheň přišel jsem pustiti na zemi, a co chci, jestliže již hoří?
50 Gido attin tani xamaqistana xinqatay dees, he xinqatay polistanashe tani keeha metotettadis.
Ale křtem mám křtěn býti, a kterak jsem soužen, dokudž se nevykoná!
51 Intes tani biitta bolla saro ehanna yida milatizee? Gideenna, ta intes yootays tani yiday issa issafe shaakanassa.
A což se domníváte, že bych přišel pokoj dáti na zemi? Nikoli, pravím vám, ale rozdělení.
52 Haysafe sinthan issi keeththan ba giddon shaakettida ichachu asati daana. Nam77ati heezata bolla heezati nam77ata bolla denddidi ba garssan shaakistanna.
Nebo již od této chvíle bude jich pět v jednom domu rozděleno, tři proti dvěma, a dva proti třem.
53 Aaway ba attumma na bolla, attumma naykka ba aawa bolla, aaya ba macca nay bolla maca nayakka ba aayeyi bolla, bolota ba na machchey bolla, na machaka ba boloti bolla denddidi ba garsan shaakistana.
Bude rozdělen otec proti synu, a syn proti otci, mátě proti dceři, a dcera proti mateři, svegruše proti nevěstě své, a nevěsta proti svegruši své.
54 Qassekka derezas “inte awa arshey mokiza bagara shaaray kezishin beyidi elleraka iray yana gees geista inte gida malaka hanes.
Pravil také i k zástupům: Když vídáte oblak, an vzchodí od západu, hned pravíte: Příval jde, a tak bývá.
55 Duge baggara pude carkishshin gallassay ho7o gidana geista, inte gida malaka hanes.
A když od poledne vítr věje, říkáte: Bude horko, a býváť.
56 Inteno lo7o milatiza iitato saloysanne sa7a medha beyidi hananayisa ereista shin histini ha wodeza eroy intena waani xoonizee?
Pokrytci, způsob nebe a země umíte souditi, a kterakž pak tohoto času nepoznáváte?
57 Histikko inte ays tuma firdeketii?
Ano proč i sami od sebe nesoudíte, což spravedlivého jest?
58 Ne morkera daana sinthan eqqana bishin buro oge bollan dashe izara giigana oge maqqa, ne histonta agikko nena gochchidi daana sinth efana, daannaykka nena aathiddi halaqas immana, halaqaykka nena woynen yeggana.
Když pak jdeš s protivníkem svým k vrchnosti, na cestě přičiň se o to, abys byl zproštěn od něho, aby snad netáhl tebe k soudci, a soudce dal by tebe biřici, a biřic vsadil by tě do žaláře.
59 Ta nees yootays daannay firdida wursetha santime qanxa wursana gakanas heepe kezaka.”
Pravím tobě: Nevyjdeš odtud, dokudž bys i toho posledního haléře nenavrátil.
