Yanisa Mishiracho 8
1 Hesafe guye Yesussay debrrezaytte bidees.
Ježíš odešel na Olivovou horu.
2 Wontteththa gaalas malado wonttara xoossa keeth simmii yidess, dereyka wuri izakko yiin izi uttdii istta tammariso oykides.
Brzy ráno se do chrámu vrátil, sedl si tam a začal učit shromážděný dav.
3 Musse woga tammarisizaytine Parssawet issi laymatethan oyketda maccashsh dizaro eeki yidi dere sinththan eesida.
Za chvíli k němu znalci zákona a farizejové přivedli jednu ženu přistiženou při nevěře.
4 Yesussayka hizzgdes “Asttamare! heko hana maccashshaya laymatashe oykistadus.”
„Mistře, “oslovili Ježíše, „tuto ženu jsme přistihli při cizoložství.
5 Hani mala maccashi shuchchan cadista hayqana mala mussey nu wogan nuna azazides, nech? hani gish ay gay?
Mojžíšův zákon je přísný. Odsuzuje ji k smrti ukamenováním. Co ty tomu říkáš?“
6 Istt iza hessa giday iza bolla mottos gidiza gasoo demanasine iza paccana koyda gishshasa, gido attin Yesussay hokkdi biita bolla ba biradhera xaafoo oykdes.
Čekali, že jim Ježíšova odpověď poskytne záminku k jeho odsouzení. Ježíš však mlčel, sklonil se k zemi a psal něco prstem v prachu.
7 Istt iza shir shir oychchin dhoqu gidi “inte giddofe nagaray bayndda urray koyro shuchchu izi bolla halo” gides.
Žalobci stále dotírali, aby odpověděl. Ježíš se vzpřímil a řekl: „Kdo z vás je bez hříchu, ať po ní hodí první kamenem!“
8 hessafe qasseka hokidi biita bolla xaafides.
Pak se znovu sklonil a psal po zemi.
9 Isttika hessa siydii cmatape oykkdi wurkka isay isay bi kichchida, hessa gish Yesussay hen eqqida maccashshayra xaala attdes.
Jeho slovy byli zahanbeni. Ozvalo se v nich svědomí, a tak jeden po druhém odcházeli – ti nejváženější jako první. Nakonec zůstal Ježíš s provinilou ženou sám.
10 Hesafe Yesussay dhoqu gidi “hane maccashshaye nena mottizayt awan dizo? ne bolla pirdadey oonikka baye?” gides.
Znovu se vzpřímila zeptal se ženy: „Kam se poděli tvoji žalobci? Žádný z nich tě neodsoudil?“
11 Izaka “Godo oonikka baawa.” gadus. Yesussayka “taka ne bolla pirdike, ba! Namm7enththo nagara oosofa.” gides.
„Ne, Pane, “odpověděla žena. „Já tě také neodsuzuji, “řekl Ježíš. „Jdi, ale už nehřeš!“
12 qasse Yesussay “ta derey poo7o, tana kaallizadey wuri deyoo poo7o demmana, dhuman simerettena.” gidi isttas yootdes.
Jindy Ježíš řekl: „Já jsem světlo světa, kdo mne následuje, nebude tápat ve tmě, ale bude mít světlo na cestu života.“
13 Parssawet “nenii ne gish markkatasa, ne markkaay tummu gideena” gida.
Nato mu farizejové řekli: „Mluvíš stále jen sám o sobě. Kdo to potvrdí?“
14 Yesussayka isttas hizzgi zaarides “ta ta gish ay markkatkoka ta awape ydakoone qasse ta awa banakoone ta erriza gish ta markkateth tummako, inte gidikko ta awape ydakoone qasse awa banakoone inte erreketta.
Ježíš jim odpověděl: „Říkám jen pravdu, i když se týká mne samotného. Já vím, odkud jsem přišel a kam jdu, ale vy to nevíte.
15 Inte ashsho qoofa mala pirdista, ta gidiiko oonna bollaka pirdike.
Vy mne posuzujete nesprávně – jen podle svého zdání. Já tak nesoudím.
16 Ta pirdikkoka ta pirday tummu pirda, gasooyka ta tarkka pirdike, tana kittda ta aawayka tanara dess.
Můj úsudek odpovídá skutečnosti, protože není jen můj, ale i Boží.
17 Namm7u asatta markkay tummu gididays inte wogan xaafetdes.
A když se dva svědci shodnou ve výpovědi, vaše zákony považují takové svědectví za platné.
18 Hessa gish tan ta gish markkatays, tana kittda ta aawayka tasi markktes.”
Nemluvím tedy o sobě jen sám, ale svědčí o mně i Otec, který mne poslal.“
19 Isttika “ne aaway awan dizee?” gidi iza oychchida, Yesussayka isttas “tana gidiin ta aawaka gidiin inte errekista, inte tana errizakoo ta aawaka errannakoshin” gidi isttas zardess.
„A kde je ten tvůj Otec?“ptali se farizejové. Řekl jim: „Když neznáte mne, nemůžete znát ani mého Otce. Kdybyste znali mne, znali byste i jeho.“
20 Yesussay hessa isttas yootday Xoossa keethth gibben mishshe woththiza saxxine achchan tammarssishshe yootdes, shin izas oykeettza wodey gakontta gish oonnika iza oykiibeyna.
Tato slova Ježíš řekl v blízkosti chrámových pokladen, kde byla stráž. Přesto ho nezatkli, protože ještě nepřišel čas, kdy se to mělo stát.
21 Yesussay qasseka “ta bana shin inte tana koyanane inte inte nagarara hayqana attin ta bizaso bana danddaekista” gides.
„Opustím vás, “pokračoval Ježíš. „Budete mne hledat, ale bude pro vás pozdě. Zemřete v zajetí svých hříchů a tam, kam jdu, nebudete moci přijít.“
22 Ayhudatika ba garssan isay isara izi “(ta bizaso inte yana danddaekista) gizay berkka bena woodhanasesha?” geetetda.
„Chce snad spáchat sebevraždu?“ptali se mezi sebou. „Proč by jinak říkal, že za ním nemůžeme přijít tam, kam jde?“
23 Izi qasse istta hizzgdes “inte garssa asa, tan bolla asa, inte hayssa allamee asa, tani ha allamepe gidkke.
Ježíš jim řekl: „Já jsem od Boha, vy jste ze světa, který je Bohu odcizen.
24 Inte ta oonnakone erridi ammanontta aggiko inte inte nagarara hayqqana gish ta inte! Inte nagarara hayqqana giday hessa gishshaskko.”
Proto zemřete v hříchu, když mi neuvěříte.“
25 Isttika iza “ne oonne?” Gida, Yesussayka isttas hizzgdes “hai gaakanas ta isttes iza gish yootzadey tanakko.
„Tak nám tedy řekni, kdo vlastně jsi!“naléhali na Ježíše.
26 Ta inte bolla hasaizaysine pirdza yooy daroy dees, gido attin tana kittiddadey ammanetdade, taka izape siydaysa ha allamezas yootays.”
„Už jsem vám to jasně řekl. Jsem ten, za koho se od začátku prohlašuji, “odpověděl. „Ale o vás bych mohl říci mnoho, co vás odsuzuje. A není to můj úsudek. Každé mé slovo pochází od toho, který mne poslal. On je pravda sama.“
27 Izi isttas aawa gish yootzaysa akeki beytena.
Nikdo v té chvíli nepochopil, že Ježíš mluví o Bohu.
28 Hesa gish yesussay “inte asa na dhoqu hisittd kaqqida wode he ta gidaddey tana gididaysa inte errana, aaway tana tammarssidaysa yootads attin tan ta sheene mala aykoka oosonttaysa inte akekana.
Proto na vysvětlenou dodal: „Poznáte mne, až mne přibijete na kříž, teprve pak si uvědomíte, že všechno, co jsem vám říkal a co jsem udělal, nebylo ode mne, ale od mého Otce. To on mne naučil všemu, co jsem vám řekl.
29 tana kittdayssi izi tanara dees, ay wodekka ta uhaaththaayzaz ooththiiza gish izi tana xaala yeegi aggibeyna” gidees.
Je stále se mnou. Neopouští mne, protože dělám jen to, co mu je milé.“
30 Izi hessa yootda mala daroo asay izan ammanidees.
Po těch slovech mnozí v něho uvěřili.
31 Yesussay bena ammanida ayhudata hizzgdes “inte tummu ta qaalan dikko inte tummupe tana kaallizayta gidana.
Těm Ježíš řekl: „Držte se mých slov a budete opravdu mými učedníky.
32 Tummay azakkone inte erranane tummayka intena geshshana.”
Poznáte pravdu a pravda vás osvobodí.“
33 Isttika izas zaaridi “nuni Abbrame naytako, nu oonasiika aylleet erroko, histtiin ne nuna waanada inte wozistana gazi?” gida.
„Jsme potomci Abrahama, “ozvali se. „Nikdy jsme nebyli otroky, proč tedy říkáš, že budeme osvobozeni?“
34 Yesussayka isttas hizzgdes “ta intes tummu gays nagara ooththizadey wuri nagaras aylle.
Ježíš jim řekl: „Nemyslete si, že jako potomci Abrahamovi to máte u Boha jisté. Každý člověk je otrokem hříchu
a otrok nemá právo na nic. (aiōn g165)
36 Histtko nazi intena wozikko inte wozettidayta gidana.
Musíte se stát svobodnými členy Boží rodiny, a to vám může darovat jedině Syn. Nabízím vám takový dar, ale vy ho odmítáte a chcete se mne zbavit. Nedorozumění mezi námi je v tom, že nemáme stejného Otce.“
37 Inte Abbramee nayta gididdaysa ta errays, gido attin ta qaala inte erroo gi ekkoontta gish tana wodhanas koyista.
38 Tan ta aawa achchan be7idaysa ta intes yootays, inte qasse inte aawape siydaysa ooththista.”
39 Isttikka izas “nu aaway Abbrameeko” gidi zari yootin Yesussay isttas hizzgdes “inte Abbramee na giddiko Abbrameetho ooththana shin.
„Naším otcem je Abraham, “řekli jednomyslně Židé. „Byl by vaším otcem, “odpověděl jim Ježíš, „kdybyste ho svými životy následovali.
40 Ta Xoossafe siyda tumma intes yootin tana wodhanas qaachch denddidista, gido attin Abbrameey hessaththo ooththibeyna.
Chcete mne zabít, přestože vám říkám pravdu, kterou mi sdělil Bůh. Abraham by tak nejednal.
41 “Inte inte aawatho ooththista” isttika zaaridii “nu laymman yeeletida na gidoko, nu aaway issi Xoossa xaala” gidi izas zaarida.
Projevujete se jako děti svého skutečného otce.“To je rozhněvalo a jízlivě mu odsekli: „Nenarodili jsme se ze smilstva jako ty. Kdo myslíš, že je naším otcem? Kdo jiný, než Abrahamův Bůh! Nezpronevěřili jsme se mu.“
42 Yesussay isttas hizzgdes “inte aaway Xoossa gididakoo taka Xoossafe keza yida gish inte tana dosanakko shin tana izi kittdes attin ta tarkka ta sheenen yabeykke.
Ježíš však namítl: „Kdyby Abrahamův Bůh byl opravdu vaším otcem, milovali byste mne. V něm je můj původ. Nepřicházím sám od sebe, ale on mne k vám posílá.
43 Ta yootzaysa ays yuushi qoopeket? gasooyka inte ta qaala siyana koyontta gishshaskko.
Proč nechápete, co říkám?
44 Inteni inte aawa xalae nayta, inte aawa ammo polana koyista, izi kasseka shemppo wodhidadee, iza achchan tummay dena gish izi tumman eqiibeyna, izi ba huess wordanchane wordo aawa gidida gish izi wordo hasa7e beepe medhi ekkidi hasaees.
Protože váš otec je ďábel a vy děláte, co vám našeptává. Jeho lži od počátku přinášejí smrt a nic jiného, protože v něm není ani trochu pravdy. Nemůže si pomoci, lhaní je jeho přirozenost. A je původcem každé lži.
45 Ta qasse tummu hasaiza gish inte tana ammanekista.
Kdo z vás mne může usvědčit z hříchu? Nikdo! Proč mi tedy nevěříte, když říkám pravdu?
46 Inte garssafe tana ne hano nagara ooththadasa gidi markkara laathanas moottana danddaizadey dizee? ta tummu hasaizade gidiko histtin aazas tana ammaneket?
47 Xoossafe gidida uuray Xoossi giza siyes, inte gidiko Xoossafe gidontta gish xoossa qaala siyekista.”
Kdo je opravdu Božím dítětem, ten rád přijímá Boží slovo. Vy je odmítáte, a to dokazuje, že z Boha nepocházíte.“
48 Ayhudatika zaaridi “nu nena ne Sammaryya asa, ne bolla daydanthth dees gooys tummu gideene?” gida.
„Vždyť to říkáme, jsi odrodilec a blázen, “křičeli na něj Židé.
49 Yesussay isttas hizzg zaarides. “tani ta aawa bonchays attin daydanththi ta bolla baawa, inte gidiko tana kawushshista.
„Nejsem, “odpověděl jim Ježíš klidně. „Já Otci vzdávám čest, ale vy mu ji upíráte, když mne nepřijímáte.
50 Tan tas boncho koyke, ta bonchetena mala koyzadey qasse dees, izika pirda pirdanadeko.
Nemyslete si, že toužím po slávě a velikosti. Mne chce oslavit Bůh. Odsoudí každého, kdo mne odmítne.
Budete-li žít podle mého slova, nemusíte se bát smrti.“ (aiōn g165)
52 Ayhudat iza hizzggda. “ne bolla daydanththii dizayysa hai nuni errdees, Abrrameyy hayqqdees, nabetika izatho hayqqda, ne qasse ooniko muleka hayqqoo beeyena ga yootassa. (aiōn g165)
„Teď se ukázalo, jaký jsi blázen!“posmívali se. „Abraham zemřel, proroci zemřeli, a ty tvrdíš, že kdo dá na tebe, unikne smrti. (aiōn g165)
53 Ne nu aawa Abrramepe adhaz? izi hayqqdees, nabettka hayqqda histtin ne nena oonna gaana koyadii?
Myslíš si snad, že jsi významnější než náš otec Abraham a větší než proroci? Co to ze sebe děláš? Vždyť ti všichni zem-řeli!“
54 Yesussayka isttas hizzgdees “ta tarkka tana bonchiko ta bonchoy hada, tana bonchizadey gidiko inte “izi nu Xoossa” gizzay ta aawako.
Ježíš jim odpověděl: „Kdybych se chválil sám, má slova by neměla žádnou váhu, ale chválí mne můj Otec, kterého uznáváte za svého Boha.
55 inte iza errontta aggikoka ta qasse errays, ta iza errike giikoo, taka inte mala wordancha gidays. ta qasse iza errayss, iza qaalaka naagays.
Nikdy jste ho však nepoznali, ale já ho znám dobře. Kdybych to zapřel, byl bych stejný lhář jako vy. Opravdu ho dobře znám a ve všem ho poslouchám.
56 inte aawa Abrramey ta galas beeyanas ammotid beeydeesine uhaaththaaettidees.
Jakou radost by měl váš otec Abraham, kdyby se dočkal mého příchodu. Už tehdy věděl, že přijdu, a jak se z toho radoval.“
57 Ayhudatii qasse “ness buroo ichchachu tammu layth kummontta ne abrrame beeyadi? gida.
„Teď jsi se projevil. Není ti ani padesát, a pamatuješ Abrahama?“smáli se Židé.
58 Yesussayka “ta intes tummu gays, Abrramey yellettanape kase tani tanako.” gides.
Ježíš odpověděl: „Žil jsem dávno před tím, než se narodil Abraham.“
59 ayhudat heraka iza caddanas wuri shuchchu denththida. gido attin Yesussay istta matape qotetidii xoossa keethafe kezi bides.
To rozpálilo jejich hněv a chtěli ho ukamenovat. V rozruchu, který nastal, se Ježíš vytratil z chrámu.
