Kitetidayta Ootho 5
1 Issi Hannaniya geetettiza asi Saphphira geetettiza ba machchira ba gade bayzides.
Svůj pozemek prodal i jistý Ananiáš a jeho manželka Zafira.
2 Machchiya Saphphiray loo7atha errishshin gadeza bayzzida miishshafe bagga shakki ashiidi bagga ehhidi kittetidayta kushshen immides.
Ti se však domluvili, že část získaných peněz odnese Ananiáš apoštolům a bude je vydávat za celou částku.
3 Qasse Phixxirossay “haysso Hannaniya neni Xiillo Xyana bolla wordotanasine gade miishshafe ashshana mala xalla7ey ayys ne wozinan gellidee? Bayzanappe kasse gadez neeysa gidene? Ne bayzadeppe guye qasse miishshay ne kushshen deenee? Histtin ne hayssa mala wossita ne wozinnan qoppadii? Ne Xoossa bolla wordotadassa attin asa bolla gideena” gides.
Ale Petr mu řekl: „Ananiáši, tento podvod ti poradil sám ďábel. Tím, že se nás snažíš obelstít a vydáváš částku za celek, obelháváš vlastně svatého Ducha.
Vždyť to pole bylo tvoje a mohl sis je klidně nechat. I stržené peníze patřily tobě a nikdo z nás by ti nevyčítal, kdyby sis je byl všechny ponechal. Co tě to jen napadlo? Chtěl jsi podvést nejen lidi, ale samotného Boha.“
5 Hessa siyida mala Hannaniyay kunidi hayqqides. Hessa siyida asay wuri daroo babbides.
Když to Ananiáš vyslechl, zhroutil se mrtev na zem. Všechny, kdo se to dověděli, naplnila hrůza.
6 Atumassay denddidi aha xaaxidine herakka ehaaththaidi mooggides.
Několik mladých mužů vyneslo Ananiášovo tělo, aby ho pohřbili.
7 Hedzdzu saatepe guye machchiya izi wanidakone errontta dashe yadus.
Asi za tři hodiny přišla také Zafira, která netušila, co se mezitím odehrálo.
8 Phixxirossaykka “Anne tas yootta, inte gadeza bayzzida wagaay hano xalalaa?” gides, Izakka “Ee haano ha wagaayn bayzzidos” gadus.
Petr se jí zeptal: „Poslyš, Zafiro, prodali jste to pole za tolik a za tolik?“Odpověděla: „Ano, jistě za tolik.“
9 Phixxirossaykka “inte Xoossa Ayana paccanas ayys issi dunna gidideti? heeko ne aziina moggida asati moggi simmidi karen pengge bolla deetes. Istti nenakka kessi eikki ehaaththaana” gides.
Na to Petr: „Proč jste se tak smluvili? To jste chtěli podvést Božího Ducha? Právě se vracejí chlapci, kteří pohřbili tvého muže. A tebe stihne stejný trest jako Ananiáše.“
10 Iza siyda mala herakka iza too bolla kunddada hayqqadus. Atumassaykka soo geellida mala hayqqidaro beeyidi kessi ehaaththaidi izi azzina achchan moggides.
Zafira padla k Petrovým nohám a zemřela. Ti mládenci právě vešli do dveří a hned museli jít vykonat ještě druhý pohřeb do stejného hrobu.
11 Kummetha wossa keeththa asayne hessa siydda asay wuri daroo babiides.
To se samozřejmě rychle rozkřiklo nejen mezi věřícími, ale i mezi ostatními lidmi a všemi to hluboce otřáslo.
12 Kittetidaytikka dere garssan daroo malatanne mallalisiza mishsh ooththida. Amanizayti wuri “Solomonne pengge geetettiza assi simereetizason shiiqetees.
Apoštolové se pravidelně scházeli v Šalomounově podloubí v chrámu,
13 Istas babida gish oonnikka isttara wallakistanas koybeyna. Gido attin derey istta keehi bonches.
kde se je nikdo neodvážil rušit. Stali se totiž mezi jeruzalémským lidem velmi populárními pro divy a zázračná uzdravení, která se děla jejich prostřednictvím.
14 Daroo maccatinne addetti wodeppe woden Godan ammani ammani istta bolla gujjetida.
15 Hessa gaason Phixxirossay adhdhishin haray attin iza eeshshoy hargganchatappe bagga hargganchata bolla wodhdhana mala harggizayti zinniiza algga bollane zaphpha bolla karen zin7isetes.
Došlo to tak daleko, že když měl jít Petr do chrámu nebo zpět, lidé podél cesty připravovali nemocné na rohožích a nosítkách, aby na ně padl alespoň Petrův stín.
16 Yerusalame yushon diza kaatamatappe harggizaytane tuna ayanay waysizayta ehin wuri paxxida.
Dokonce z širého okolí snášeli do Jeruzaléma nemocné a pomatené a všichni byli uzdraveni. A mnoho dalších mužů a žen uvěřilo Pánu a připojilo se k církvi.
17 Hessa wode qeessista hallaqayne izara diza Saduqaweti wuri qannate kumida.
Toto hnutí vyvolalo žárlivost a strach především u nejvyššího kněze a jeho přívrženců – saducejů. Ti totiž učili, že se žádné zázraky – a natož vzkříšení z mrtvých – nedějí.
18 kittetidayta oykkidi qachcho keeth gelthida.
Dali proto apoštoly zatknout a uvěznit, tentokrát do městské věznice.
19 Gido attin Goda kittanchay qaamara qachcho keeththa kaare doyydi istta kessidi,
Boží anděl však v noci otevřel dveře žaláře, vyvedl apoštoly ven a povzbudil je:
20 “Biidi Xoossa keethth gibbe giidon eqqidi hayssa deyoo qaala wurso deres yoottite” gides.
„Nebojte se, jděte zase do chrámu a říkejte lidem, jak mohou dosáhnout věčného života!“
21 Gadey wonitdda mala isttas yoottidayssa Xoossa keethth gibbe geellidi dereza tamarso oykkida, qeessista hallaqaynne izara dizaytti yidi Ayhudata duullatane Isra7ele dere cimmata kummeth issi bolla shishida. Kittetidayta qachcho keethafe ekki yanamala asse yedida.
Poslechli a už na úsvitě byli v chrámu a učili. Mezitím velekněz a jeho stoupenci svolali zasedání velerady a přikázali, aby byli apoštolové předvedeni.
22 Kitteeti bida asati bidi istta qachcho keeththan demmibeytena, Simmidine
Chrámoví strážci však našli vězení prázdné, vrátili se a podali hlášení:
23 “Qachcho keethay loeththi qulfeti dees, Naggizaytikka peengge bolla eqqidishin beeyidos, gido attoshin nu doyy gellishin qass keeththan oonikka bawa” gida.
„Věznice je v naprostém pořádku, dveře zamčené, strážní u nich drželi řádně hlídku, ale když jsme odemkli, uvnitř nikdo nebyl.“
24 Xoossa keeth naggizayta hallaqayne qeessista hallaqatikka hessa siyda mala hanozan daro malalettidane isttas hanoy wuri tikk gides.
Velekněz, velitel a jeho chrámová stráž vyslechli tu zprávu a byli zmateni. Nevěděli, co si o tom mají myslet.
25 Heerakka issi urray yiiddi “Hekko inte qachcho keeth gellithida asati Xoossa keeththa gibbe giidon eqqidi dere tammarison deettes” gidees.
Vtom někdo přiběhl a hlásil: „Ti muži, které jste včera uvěznili, jsou zase v chrámu a klidně mluví k lidem!“
26 Xoossa keeth naggizayta hallaqay ba oothanchatara bidi ista oykki ekki yidees. Oykki ehidaytti asay bena shuchchara cadontta mala babbidi wolqathontta loodara ehida.
Velitel tam spěchal se stráží, ale neodvážili se žádného násilí, protože lid by je ukamenoval.
27 Kittetidayta ehidi Ayhuda dulata sinththan essida. Qeessista hallaqaykka istta “Hayssa ha sunththan inte tammarsontta mala intes loo7ethi yootidoskkoshin inte inte timmiritan Yerussallame wursion deista. Qasse nunakka ha addeza suththas oychcheetizatyta histtanas gixxi denddidista” gides.
Apoštolové však s nimi šli dobrovolně před veleradu. Velekněz je obvinil:
„Copak jsme vám nezakázali Ježíšovo jméno veřejně vyslovit? Jak to, že jste naplnili celý Jeruzalém svými výklady o něm a nás označujete za jeho vrahy?“
29 Phixxirossayne hankko kittetidaytika zaaridi hizzgida “Nuni asape aththidi Xoossas azazistanas beeses.
Petr promluvil jménem ostatních apoštolů: „Boha přece musíme poslechnout víc než lidi.
30 Inte iza miitha bolla kaqqi wodhdhida Yesussa nu aawantta Xoossi iza hayqqope denththides.
To Bůh našich praotců vzkřísil z mrtvých Ježíše, kterého jste vy zabili potupným způsobem na římském kříži.
31 Izikka Isra7eele naytas nagarappe simmidi maristana mala Xoossi iza wursiofe bollanne ashshizade histtidi ba oshshachchan dhoqqu dhoqqu histtides.
Bůh mu však svěřil veliký úkol Mesiáše a Vysvoboditele. Jenom on může Izraeli odpustit jeho hříchy, když se mu ovšem pokoříte.
32 Nuunkka hayssas markkata. Qassekka Xoossi bees azazetizaytas immida xiillo ayanayka markka.
My jsme svědkové všeho, co říkáme. Jasným dokladem vám může být moc svatého Ducha, kterou Bůh dal těm, kdo si už dali říct a učinili pokání.“
33 Asati hessa siyddi iita hanqo hanqqetida, wodhdhanakka koyidda.
To ovšem veleradu rozzuřilo a ozvalo se volání, aby byli apoštolové popraveni.
34 Gido attin dere achchan kehi bonchetida issi woga asttamare, izikka Gemalliyale geetettiza Faarssawista baggay dullata ass gidon denddi eqqidi kittetidayt guuththa wode Karen gamm7ana mala azazides.
O slovo se však přihlásil známý farizejský učitel zákona Gamaliel, muž značné autority, a dal pokyn, aby na chvíli obžalované odvedli.
35 Dulata asas hizzgides “Isra7eele asato inte hayta asata bolla ooththanayssa daroo akekkara ooththanas beesses.
Pak oslovil veleradu: „Izraelci, dobře si rozmyslete, co chcete udělat s těmito lidmi.
36 Hessafe kase issi Tewodassa geetettizadey bena giita ass histti qoodi denddin oydu xeetu derey iza kaallides. Ggido attin izi asa kushshen hayqqides. Iza kaallizaytikka coo lallettin iza hanoy coo mela gidides.
Vzpomínáte na rozruch kolem Teuda? Ten ze sebe dělal velkou osobnost a shromáždil na čtyři sta přívrženců. Když však zemřel, jeho lidé se rozprchli a všechno utichlo.
37 Izappe guyekka derey tayybetiza wode Galila Yuday denddidi daro dere benara kaallethides. Bena kaallizaytakka demmides shin izikka dhayides. Iza kaallizaytikka wuri dhayda.
Nebo vzpomeňte na povstání Judy z Galileje za sčítání lidu. Měl hodně následovníků, ale i on zahynul a jeho tlupa se rozptýlila.
38 Hessa gish ta ha7i intena gizay hayta asata aggite, bochchopite. Istta qoofay woykko istta oosoy asappe gidiko dhayana.
A tak vám radím, nechte ty lidi prostě na pokoji. Jestli je to zase nějaké lidské hnutí, brzo se rozpadne.
39 Xoossafe gidiko qass inte istta teqqanas dandda7ekista. Oonne errizay inte Xoossara oyeetishe beistanakkonne.
Stojí-li však za tím Bůh, nic proti tomu nezmůžete a vlastně byste se snažili bojovat s Bohem.“Dali na jeho radu.
40 Isttika iza zooreza ekkidi kittetidayta xeeygidi garafisida. Namm7anththo Yesussa sunththan hasa7onta mala azazidi yedida.
Opět předvedli apoštoly, vyměřili jim obvyklý trest bičování a znovu jim přísně zakázali hlásat cokoliv o Ježíšovi a šířit jeho učení. Pak je propustili.
41 Kittetidaytikka iza sunththa gish kawushshateth ekkanas beesiza gish daroo uhaaththaa7etishe dulata asa achchafe kezzi bida.
Apoštolové šli ze soudu a radovali se, že byli vyznamenáni těžkostmi a utrpením pro jméno Pána Ježíše.
42 Galas galas xoossa keeththaninne issa issa keeththan Yesussay izi Xoossi doridade gididayssa tammarsofenne sabbakope mullekka guye gibeytena.
Učili i nadále každý den o Ježíšovi a jak v soukromí, tak na veřejnosti ho prohlašovali za Božího Syna.
