Kitetidayta Ootho 28
1 Nu biittay dizaso saarotethan gakkidape guye nu gakkida abba gidoon diza derey malta geetettizaro gididaro erridos.
A tak zachováni jsouce, teprv poznali, že ostrov ten sloul Melita.
2 He dereyin diza asay daroo malaliza keyateth nus ooththides. He wode iray bukkida gishine meego gidida gish tama eththidi nuna mokki ekkida.
Lidé pak toho ostrova velikou přívětivost k nám ukázali. Nebo zapálivše hranici drev, přijali nás všecky, pro déšť, kterýž v tu chvíli byl, a pro zimu.
3 Phawulossay ahaaththaira miithth shishshidi taaman gujin taama seelappe denddidayssan shoshshi kezidi iza kushe bolla xaaxxetides.
A když Pavel sebral drahně roždí a kladl na oheň, ještěrka, utíkajíc před horkem, připjala se k ruce jeho.
4 Malta asay shoshshi Phawulossa kushe bolla xaaxxetidayssa beeyidi “hayssi addezi shemppo wodhdhidade; gasooykka abba bullahepekka izi attidi yikokka pirdiza Xoossafe kessi ekkidi paxxa daana dandda7ebeyna” giidi ba garssan hasa7ettida.
A když uzřeli lidé toho ostrovu, ano ještěrka visí u ruky jeho, řekli jedni k druhým: Jistě člověk tento jest vražedlník; neb ač z moře vyšel, však pomsta Boží nedá jemu živu býti.
5 Phawulossay qass shoshsha duge taman qooqofi yeegidi aykokka hanibeyna.
Ale on střásl tu ještěrku do ohně, a nic se jemu zlého nestalo.
6 Asaykka “Aydepe ayde iza asatethay kixxanesha, woykko qoopontta kundidi hayqqana” giidi naggides; Gido attin istti daroo wode naggishin iza bolla aykkoyne hanonttayssa beeyidi ba qoofa lammidi “hayssi addezi Xoossa” gides.
Oni pak očekávali, že oteče, aneb padna, pojednou umře. A když toho dlouho čekali a viděli, že se mu nic zlého nestalo, změnivše myšlení své, pravili, že jest on bůh.
7 He nu dizaso matan abba gidoon diza dereyo ayssiza Puppulyyosa geetettizadees gadey des; he addezi nuna mookki ekkidi besoon hedzdzu gallas gakkanaas loo7ethi imatides.
Na těch pak místech měl popluží kníže toho ostrova, jménem Publius, kterýžto přijav nás k sobě, za tři dni přátelsky u sebe v hospodě choval.
8 Heeni Puppulyyosa aawa michchayinne guso harrigey sakkin zinniidi des; Phawulossay izakko gellidi izas wossidesinne iza bolla kushe woththidi paththides.
I přihodilo se, že otec toho Publia ležel, maje zimnici a červenou nemoc. K němuž všed Pavel, a pomodliv se, vzložil na něj ruce a uzdravil jej.
9 Hessi hessaththo hanidape guye he dereyin diza hara harriganchati yiidi paxxida.
A když se to stalo, tedy i jiní, kteříž na ostrově tom nemocní byli, přistupovali, a byli uzdravováni.
10 Asaykka nus daroo mishshe ehidi nuna bonchizayssa nuna bessida; nu markkaben baana denddin nus koshshizayssa markkaben wursi caandda.
Ctili nás pak velice, a když jsme se měli pryč plaviti, nakladli nám na lodí toho, čehož potřebí bylo.
11 Nu maltan hedzdzu aggina gammidape guye ballggoy adhdhana gakkanaas abba gidoon diza dereyin gammiidi Iskindiryappe yiza markkaben gellidi baana denddidos; He markkabeza bolla Diyossiqqorossa geetettiza nam77u mentte eqqata mislley dees.
A po třech měsících plavili jsme se na bárce Alexandrinské, kteráž tu byla na tom ostrově přes zimu, majici za erb Kastora a Polluxa.
12 Gede Sirakkose geetettiza kaatama gakkidi heen hedzdzu gallas gammidos.
A když jsme přijeli do Syrakusis, zůstali jsme tu za tři dni.
13 Heepe abba bollara biidi Regiyome geetettiza kaatama gakkidos; Heen issi gallas aqidi duge baggara yiza carkkoy carkkida gish nam77anththo gallas Putiyolusa geetettizaso bidos.
A odtud okolo plavíce se, přišli jsme do Regium; a po jednom dni, když vál vítr od poledne, druhý den přijeli jsme do Puteolos.
14 Heen ammanizayta demmidi isttara nu lappun gallas gakkanaas uttana mala nuna wossida. Heeppe qasse Rome bidos.
Kdežto nalezli jsme bratří, kteříž nás prosili, abychom pobyli u nich za sedm dní. A tak jsme šli k Římu.
15 Romen diza ammaniza asay nu gish siyidi Ahaaththaiyossa geetettiza giyane “hedzdzu aqoso” geetettizaso gakkanaas nuna mookkana yida; phawulossaykka ista beeydi Xoossu galatidesinne minetides.
Odkudž, když o nás uslyšeli bratří, vyšli proti nám až na rynk Appiův a ke Třem krčmám. Kteréžto uzřev Pavel, poděkoval Bohu a počal býti dobré mysli.
16 Nuni Rome gelida wode Phawulossa naganas issi wotadaray izas immettin Phawulossay berkka daana mala izas fiiqadey immettides.
A když jsme přišli do Říma, setník dal vězně v moc hejtmanu vojska, ale Pavlovi dopuštěno, aby sám bydlil s žoldnéřem, kterýž ho ostříhal.
17 Hedzdzu gaallassafe guye Phawulossay Romen diza Ayhudatape gita asata beekko xeeyigisides; isttikka izakko shiiqin hizzgides “Ta ishato! tani isiraele dere bollane nu aawata woga bolla ooththida issi qohooykka deena; Gido attin yerussalamen tana qachchidi Rome asatas aththi immida.
I stalo se po třech dnech, svolal Pavel muže přední z Židů. A když se sešli, řekl k nim: Muži bratří, já nic neučiniv proti lidu ani proti obyčejům otcovským, jat jsa, z Jeruzaléma vydán jsem v ruce Římanům,
18 Rome asati tana qori oychchidappe guye tana hayqos gaththiza mishshe demmontta aggida gish birshi yeedana koyida.
Kteříž vyslyševše mne, chtěli mne propustiti, protože žádné viny hodné smrti na mně nebylo.
19 Shin Ayhude asay ta issi wothoy bayindda yeedetontta mala eqqettin ta yooy Qeessare sinthth shiiqidi beetto gaanas tas gidde giddies. Gido attin tani ta dereta mootiza gasoy tas deena.
Ale když Židé tomu odpírali, přinucen jsem odvolati se k císaři, ne jako bych měl co národ svůj žalovati.
20 Ta qass ha7i intena xeeygisiday intena beeyanasine haanno intes yootanaskko. Hayssa sanssalatan ta qachchetiday isiraele naytas immettida uhaaththaayssa gasoonkko.
A protož z té příčiny povolal jsem vás, žádostiv jsa viděti vás a s vámi promluviti; nebo pro naději lidu Izraelského řetězem tímto svázán jsem.
21 Isttikka izas hizzgi zaarida “Ne gish Yuhuda derepe xaahaaththaettida debidabey nuna gakkibeyina. Ha yida asatape oonikka ne gish iita hasa7iday baawa.
A oni řekli jemu: Myť jsme žádného psaní neměli o tobě z Židovstva, aniž kdo z bratří přijda, vypravoval nám, aneb mluvil co zlého o tobě.
22 Hayssa ne kaalliza ammanoza gish awankka asay iitta hasa7izaysa nu erros. Hessa gish ne qoohaaththaay azakkone nu siyana koyos” gida.
Ale žádámeť od tebe slyšeti, jak smyslíš; nebo víme o té sektě, že se jí všudy odpírá.
23 Bare izas immidi hara gallas kushe kumidi izi diza keeth yida. Izikka maladoppe omarss gakkanaas Xoossa kawootetha gish markkatethan ba qohaaththaa isttas qonccisides. Musse wogappene nabeta maaxxahaaththaatape xaqqasi xaqqasi Yesussa gish isttas gellththi yootides.
A když jemu uložili den, sešlo se jich mnoho do hospody k němu, jimžto s osvědčováním vypravoval o království Božím, slouže jim k víře o Ježíšovi z Zákona Mojžíšova a Proroků, od jitra až do večera.
24 Isttafe issi issi asati izi yootida qaala ammanida; Bagayti qass ammanibeytena.
A někteří uvěřili tomu, což Pavel vypravoval, někteří pak nevěřili.
25 Isttikka ba garssan issay issara qohaaththaan gaggontta shakketida; Phawulossay wurssethan yootishe hizzgides “xiillo ayanay nabe isyyasa baggara kasse inte aawatas yootidayssi tumakko.
A tak nejsouce mezi sebou svorní, rozešli se, k nimžto promluvil Pavel toto jedno slovo: Jistě žeť jest dobře Duch svatý skrze proroka Izaiáše mluvil k otcům našim,
26 Izi yootida qaalay hizzges (Hayssa deerakko baada inte sissi siyana shin yushshi qoppekista, ayfera beeyana shin wozinan woththekista gaada yoota.
Řka: Jdi k lidu tomuto a rciž jim: Sluchem slyšeti budete, a nesrozumíte, a hledíce hleděti budete, a neuzříte.
27 Gasooykka he asata wozinay mumides, istta hayththeykka tuullides; istta ayfey qoqides. Hessaththo hanonttakko istti ba ayfera beeydi ba heyththera siyidi ba wozinan yushshi qoppidi taakko ha simmanane takka istta paththanashin.)
Nebo zhrublo srdce lidu tohoto, a ušima těžce slyšeli, a oči své zamhouřili, aby snad neviděli očima, a ušima neslyšeli, a srdcem nerozuměli, a neobrátili se, abych jich neuzdravil.
28 Histtikko Xoosi asi ashshiza kittay ayhuda gidoontta deretaskka kitteetdayssa inte errit; Isttikka erro giidi ekkettes.”
Budiž vám tedy známo, že jest pohanům posláno toto spasení Boží, a oniť slyšeti budou.
29 Phawulossay hessa yootidappe guye Ayhuda asati ba garssan daroo pallametishe kezi bida.
A když on to propověděl, odešli Židé, majíce mezi sebou mnohé hádky.
30 Phawulossay kiratida keeththan nam77u laythth kumethth de7ides; Beekko yiza asa wursii mokki ekkides.
Pavel pak trval za celé dvě létě v hospodě své, a přijímal všecky, kteříž přicházeli k němu,
31 Xoossa kawooteth sabbakkon Goda Yesuss Kiristtossa gish oonikka iza diggontta xalatethara asa taamarisides.
Káže o království Božím a uče těm věcem, kteréž jsou o Pánu Ježíši Kristu, se vší doufanlivostí bez překážky.
