Kitetidayta Ootho 26
1 Agirphphay Phawulossa “ne ne gish hasa7anas dandda7assa) gides. Phawulossaykka ba kushe denthidi malththe hizgi immides.
Potom Agrippa řekl Pavlovi: Dopouštíť se, abys sám za sebe promluvil. Tedy Pavel vztáh ruku, tuto zprávu dával:
2 “Kawoo Agirphpha! tana Ayhudati moootiza yoo wursisos hach ta ne sinththan tana maadana malththe immiza gish tana daroo ufayses.
Na všecky ty věci, z kterýchž mne viní Židé, králi Agrippo, za šťastného se počítám, že dnes před tebou odpovídati mám,
3 Gasoyka ne Ayhudata wogane istta palama wursia looetha errasa; Hessa gish ne ta giza wursia dandda7ada siyana mala ta nena wosays.
A zvláště proto, poněvadž jsi ty povědom všech těch, kteříž u Židů jsou, obyčejů a otázek. Protož prosím tebe, vyslyšiž mne trpělivě.
4 “Tani guuththa nateththa wodeppe oykkada waana deydakko Ayhuda asati erretes. Koyrope ha7i gakkanaas ta ta dere asa gidoonine Yerusalamen ta deyda duussu asay erres.
O životu mém od mladosti, jaký byl od počátku v národu mém v Jeruzalémě, vědí všickni Židé,
5 Qassekka istti markkatana koykko nu ammano gish ta keha minththa woga naggiza Parsawe bagga gidada gamm7idade gididayssa istti koyrope denththidi erretes.
Měvše mne prvé zdávna v dobré známosti, (kdyby chtěli svědectví vydati, ) kterak vedlé nejjistší sekty v našem náboženství byl jsem živ farizeus.
6 Ha7i qasse pirdas tana hayssan essiday Xoossi kasse nu aawatas immida caaqqo qaala uhaaththaayssa gishaskko.
A nyní pro naději toho zaslíbení, kteréž se stalo otcům od Boha, stojím, soudu jsa poddán,
7 Ha uhaaththaayssako gakkanaas nu zarkketi taammane namm7ati Xoossa gaallasine qamma goyinnishe naggida. Kawo nees too! takka Ayhudati tana mootizay ha yoza gishaskko.
K kterémuž dvanáctero pokolení naše, sloužíce Bohu ustavičně dnem i nocí, naději má, že přijde. Pro tuť naději žalují na mne Židé, ó králi Agrippo.
8 Xoossi hayqqidayta denththanayssi wannidi Ayhuda gidida inte achchan ammanetibeyne?
A tak-liž se to od vás za nepodobné k víře soudí, že Bůh křísí mrtvé?
9 Takka ta baggara Nazirete Yesussa sunththa eqqistanas beses gada qoppadis shin;
Ačť mně se zdálo, že by náležité bylo, proti jménu Ježíše Nazaretského mnoho odporného činiti,
10 Tani Yerusalamen ooththidaykka hessakoshin; Qeessista hallaqqatape ta ekkida godateththara ammanizaytape daroota qasho keeththan yegiissadis; istta wodhdhishin wodhdhizaytara isfe days.
Jakož jsem i činil v Jeruzalémě, a mnohé z svatých já jsem do žalářů dával, vzav moc od předních kněží. A když měli mordování býti, já jsem pomáhal ortele vynášeti.
11 Daro wode Ayhudata wossa keethati dizason awankka istti qaaxxayistana malanne ba ammano kadana mala ooththadis; Istta bolla daro hanqqistadakka Isra7eleppe karen diza hara kaatamatakka baada ammanizayta goodadis.
A po všech školách často je trápě, přinucoval jsem rouhati se; a náramně rozlítiv se na ně, sháněl jsem se po nich i v jiných městech.
12 “Hayssa ha yoozas Qeessista hallaqatappe kummetha godateththine azazo ekkada dammasqqo gizaso ta bishin;
A v tom, když jsem šel do Damašku, s mocí a s poručením předních kněží,
13 Kawoo nes too! Buroo ta ogen dishin gadey seeta gallas gidishin awa arshe poo7oppe adhdhiza poo7o beyadis; He poo7oy tanane tanara biza asata yuuy adhdhidi salope po7ides.
O poledni na cestě, ó králi, uzřel jsem, ano světlo s nebe, jasnější nad blesk slunečný, obklíčilo mne, i ty, kteříž se mnou šli.
14 Nu wurkka biita bolla kundidishin Ayhudata qaalara (Sawulle! Sawulle! tana aazas goddazi? Neni qara maashsha bolla eqqiikko nerkka nena qohasa) giza qaala siyadis.
A když jsme my všickni na zem padli, slyšel jsem hlas mluvící k sobě, a řkoucí Židovským jazykem: Sauli, Sauli, proč mi se protivíš? Tvrdoť jest tobě proti ostnům se zpěčovati.
15 Takka (Godo! ne oonne?) Gadis; Godaykka (Ta ne Goda Yesussako!
A já jsem řekl: I kdo jsi, Pane? A on řekl: Já jsem Ježíš, kterémuž ty se protivíš.
16 Ha7i denddada ne toon eqqa; ta nes qoncciday ne tana ha7i beyidaysanine sinththafe ta nena beessanayssan ne tas markkatizade gidana mala ta nena shuumana koyadis.
Ale vstaň a stůj na nohách svých; nebo protoť jsem se tobě ukázal, abych tebe učinil služebníkem a svědkem i těch věcí, kteréž jsi viděl, i těch, v kterýchž ukazovati se budu tobě,
17 Isra7ele asa kushepene ta nena isttakko kittiza Ayhuda gidoontta dere asata kusheppekka ashshana.
Vysvobozuje tebe z lidu tohoto, i z pohanů, k nimž tě nyní posílám,
18 Ne istta ayfe doyana malane dhumape poo7on kessana mala qassekka xalla7es harettizasope Xoossakko ne zaarana mala ooththana; isttikka tana ammanida gish ba nagarappe marettana qasse dorettidayta giddon istti laata gade demana) gidees.
Otvírati oči jejich, aby se obrátili od temností k světlu, a z moci ďábelské k Bohu, aby tak hříchů odpuštění a díl s posvěcenými vzali skrze víru, kteráž jest ve mne.
19 “Hessa gish kawoo Agirphpha! Salope tas immetida ajjutas ta azazettadis.
A protož, ó králi Agrippo, nebyl jsem nevěřící tomu nebeskému vidění.
20 Gido attin ta kassistada Dammasqqon diza asa kaaliethada Yerussalamenine Yuhuda deren wursion dizayta qassekka Ayhuda gidoontta deretikka nagare ogeppe Xoossakko simmidi maretna mala erisadis. Istti nagarappe simmidayssa beessizayssa ooththana mala ta isttas yootadis.
Ale nejprv těm, kteříž jsou v Damašku a v Jeruzalémě, i po vší krajině Judské i pohanům zvěstoval jsem, aby pokání činili, a obrátili se k Bohu, skutky hodné činíce pokání.
21 Hessa gaason Ayhudati ta Xoossa keeththan dishin tana oykkidi wodhdhana koyda.
A pro tu příčinu Židé javše mne v chrámě, pokoušeli se rukama zamordovati.
22 Hachch gakkanaaskka tas Xoossafe maadoy pacci errena. Hesa gish guuththaskka gitaskka markkatashe hayssan eqqadis. Nabetinne Mussey kassetidi hayssa malay hanana gidayssa yootope attin ta hara aykkokka yootabeykke.
Ale s pomocí Boží ještě až do dnešního dne stojím, vydávaje svědectví i malému i velikému, nic jiného nevypravuje, než to, což proroci a Mojžíš zvěstovali, že se mělo státi:
23 Isttikka yootidaysi (Xoossi kittidadey meto beeyana, hayqqope denddon koyro gididi, asi attana poo7o Isra7ele deresinne Isra7ele nayta gidontta deretas qonccana) gizayssakko.”
Že měl Kristus trpěti, a z mrtvých vstana první, zvěstovati světlo lidu tomuto i pohanům.
24 Phawulossay hessa yootishin Fisxxossay “Phawulossa! ha7i ne gooyyontta aggakka; ne daro taamaridayssi nena goshshides” gi wassides.
To když od sebe promluvil Pavel, Festus hlasem velikým řekl: Blázníš, Pavle. Mnohé tvé umění k bláznovství tebe přivodí.
25 Phawulossay gidikko izas hizzgi zaarides “boncho Fisxxossa! ta nes tuma erada yootayss attin goyabeyke.
On pak řekl: Neblázním, výborný Feste, ale slova pravdy a středmosti mluvím.
26 Ta iza sinththan qonccera yootida kawooy hayssa yooza erres; hayssikka qootara ooththetonttayssa gidida gish kawooy erranayssa ta ammanetayss.
Víť zajisté o těch věcech král, před kterýmž svobodně mluvím; nebo mám za to, žeť ho nic z těchto věcí tajno není, poněvadž se toto nedálo pokoutně.
27 Kawoo Agirphpha! nabeta ammanasa gidikki? ne ammanizayssa ta errayss.”
Věříš-li, králi Agrippo, prorokům? Vím, že věříš.
28 Agirphphaykka Phawulossa “Hekko ne tana hanno guuththa wode garssan ammanthana koyasa” gides.
Tedy Agrippa řekl Pavlovi: Téměř bys mne k tomu naklonil, abych byl křesťanem.
29 Phawulossakka izas zaaridi “guuththa woden gidinkka woykko daro woden ne xalla gidontta dishin hach ta yootidayssa siday wuri hanno ta qachcheteththia atta wurikka ta mala gidana mala ta Xoossa wossayss” gides.
A Pavel řekl: Žádalť bych od Boha, abyste i poněkud i z cela, netoliko ty, ale všickni, kteříž slyší mne dnes, byli takoví, jakýž já jsem, kromě okovů těchto.
30 Hessafe guye kawooy, dere ayssizaysi, Barnqanne isttara uttida asaykka wuri denddides.
A když to Pavel promluvil, vstal král i vládař a Bernice, i ti, kteříž s nimi seděli.
31 Istti hepe kezi bishe ba garssan hays addezi hayqqos woykko qachchos gaththiza mishshe aykokka ooththibeyna” gida.
A odšedše na stranu, mluvili spolu, řkouce: Nic hodného smrti neb vězení nečiní člověk tento.
32 Agirphphaykka Fisxxossa “hayssi addezi yooza Qessares shiiqo gonttako aykko woththoy bayndda mela yedistanako shin” gides.
Agrippa pak Festovi řekl: Mohl propuštěn býti člověk tento, kdyby se byl neodvolal k císaři.
